KONSTRUKCE RVP/KD

Principy, na nichž je plánování RVP založeno, se vztahují k tomu, jak je kurikulum vytvářeno na národní úrovni, ale promítají se  i do jeho implementace na školní úrovni a jsou aplikovatelné na vzdělávání každého žáka.

Orientace na žáka, resp. očekávané výsledky učení žáka 

KD jsou významným nástrojem ovlivňujícím kvalitu a způsob vyučování a učení, protože formulují základní požadavky v podobě očekávaných výsledků učení žáka namísto obsahu jednotlivých předmětů, resp. témat, které má učitel žákům prezentovat. Nejde tedy o cíle vzdělávání definované pro učitele, tj. k čemu má učitel žáky vést, ale o výsledky učení definované pro žáky, tj. co má žák prokázat, že umí, a jak to bude ověřováno. 

Přehled očekávaných výsledků učení žáků je chápán jako evaluační standard na národní úrovni (tzn., že z něho vychází např. zadání úloh v testech přijímacích a maturitních zkoušek apod.). Očekávané výsledky učení vyjadřují, co se od žáků očekává, že budou znát a budou schopni dělat. Mají zpravidla podobu vědomostí, dovedností a kompetencí, které se demonstrují v činnosti a jednání žáků (tzn. něco dělat, nikoliv jen vědět o …).

Stanovení očekávaných výsledků učení žáka je v KD chápáno společné pro všechny žáky. Snížení (nebo naopak obohacení) očekávaných výsledků učení pro konkrétní žáky s jednotlivými druhy znevýhodnění (či nadáním) předpokládáme realizovat prostřednictvím definovaných nástrojů (např. individuální vzdělávací plán). 

Konzistence očekávaných výsledků učení, učebních činností a způsobů ověřování

Očekávané výsledky učení, učební činnosti a hodnocení musí být koncipovány konzistentně, v souladu. Uvedené aspekty se tak ve výuce vzájemně podporují. Očekávané výsledky učení jsou v centru, doporučené učební činnosti a hodnoticí úkoly ilustrují možnosti, jak výsledků dosáhnout a jak je ověřovat. Učební činnosti specifikují jednání a chování žáků, které chceme, aby žáci prováděli v kontextu daného oboru, hodnoticí úlohy ztělesňují, zda je přítomna požadovaná kvalita osvojení (např. jestliže má žák dospět k produktivnímu použití získaných poznatků, nelze ho to naučit tím, že učitel bude o tomto používání přednášet, stejně tak nelze ověřit schopnost produktivního užití poznatků písemným testem s volbou odpovědi; jestliže chceme, aby žák dospěl ke kompetenci, nemůžeme to zjišťovat na základě deklarativních znalostí). 

Vymezení obsahového jádra a jeho integrace 

RVP vymezují pouze „jádro“ obsahu vzdělání, které si mají žáci osvojit během daného období vzdělávání. Nicméně toto jádro je dostatečně široce koncipováno, aby zahrnulo všechny relevantní vzdělávací oblasti potřebné pro život v současné a budoucí společnosti v národním, evropském i globálním kontextu.

Obsahové jádro zahrnuje očekávané výsledky učení, které:
- jsou nezbytné, důležité pro život každého člověka v současné a budoucí společnosti;
- vztahují se k jednomu nebo více obecným cílům vzdělávání;
- pomáhají naplňovat jednu nebo více klíčových kompetencí;
- by měl průměrný žák zvládnout za cca 70% času určeného učebním plánem.

Obsahové jádro je integrováno do „nadpředmětových“ vzdělávacích oblastí, z nichž jedna je zaměřena na realizaci projektů, které podporují vzájemné vazby a propojení vzdělávacích oblastí a rozvoj klíčových kompetencí. Takto koncipované všeobecné vzdělávání žákům otevírá cestu k širokému spektru navazujících vzdělávacích cest. 

Kontinuita a progres

Vzhledem k tomu, že žák/žákyně je středobodem vzdělávání, jsou očekávané výsledky učení koncipovány jako vývojová kontinua přes jednotlivé uzlové body vzdělávací dráhy tak, aby byla zajištěna návaznost. To umožňuje sledovat a hodnotit pokrok jednotlivých žáků v učení a v případě potřeby jim pomoci dosahovat maxima jejich osobních možností.