Návrh pojetí revizí rámcových vzdělávacích programů

Návrh pojetí revizí rámcových vzdělávacích programů se týká předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, vzdělávání v gymnáziích a všeobecného vzdělávání v středním odborném vzdělávání.

Proč revize rámcových vzdělávacích programů

Rámcové vzdělávací programy jsou dokumentem, který je nutné po určitém čase podrobit revizi. Změny, které se ve společnosti odehrávají, měnící se sociální, ekonomické a politické, ale i přírodní podmínky, proměny deklarovaných hodnot a sdílené kultury, je potřebné promítat souběžně do všech RVP, které vymezují a popisují předškolní, základní a střední vzdělávaní. Poznání světa a jeho výklad se s rozrůstajícím se vědeckým poznáním proměňuje. RVP proto musí reagovat na šíři, hloubku, novou kvalitu i způsob poznávání. Změny probíhají i ve struktuře a náročnosti povolání: pravděpodobný je vznik nových a zcela odlišných profesí a pracovních pozic, zánik stávajících.

Společenské potřeby, které z probíhajících změn vyplývají, jsou na úrovni státu pojmenovány v řadě strategických a koncepčních dokumentů, které se vzdělávání týkají buď přímo (např. Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020; Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020; Vzdělávání 4.0; Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR), nebo ke vzdělávání směřují pouze určité v dokumentech obsažené úkoly (např. Průmysl 4.0; Práce 4.0).

Co se myslí revizí rámcových vzdělávacích programů

Revize znamenají cílené a dlouhodobé přezkoumávání RVP a zpracovávání návrhů pro jejich úpravy na základě přijatých pravidel a postupů. Pro přezkoumávání jsou využívány poznatky kurikulárního výzkumu a teorie (texty publikované v odborných časopisech nebo knižně, dostupné výsledky šetření výsledků učení žáků apod.). Zároveň budou využita zjištění z analýz výsledků státní části maturitních zkoušek, závěrečných zkoušek, nově i přijímacích zkoušek do maturitních oborů středních škol. Vedle toho budou analyzovány tematické zprávy ČŠI, výsledky mezinárodních šetření PISA, TIMSS, PIRLS apod. 

Pro potřeby revize vznikají podkladové studie pro jednotlivé vzdělávací oblasti, obory vzdělání a stupně vzdělání. Pojetí revizí a jejich rámcový harmonogram byly projednány na poradě vedení MŠMT v květnu letošního roku.

Co je cílem revize

Základním cílem je připravit moderní kurikulum, které reaguje na nové společenské potřeby i na vybrané problémy, které byly ve stávajícím vzdělávání identifikovány. Při přípravě dnes platných RVP neproběhla důsledná revize obsahu vzdělávání, důraz byl kladen především na formu, která byla v českém vzdělávacím kontextu nová. Současná revize se musí týkat především obsahu vzdělávání, který je třeba koncipovat tak, aby odpovídal současným společenským potřebám.

Úkolem je tedy nově, jednoznačně a závazně vymezit rozsah a obsah vzdělávání společný pro všechny, který by měl být základem pro individuální rozvoj každého žáka. To předpokládá revidovat stávající obsah kurikulárního dokumentu, tedy RVP, především jeho cílové struktury, včetně očekávaných výstupů / výsledků vzdělávání. Upravit, nahradit, změnit, redukovat, doplnit vše, co se ukáže jako nezbytné.

Zamýšlené změny mají přispět k tomu, aby děti a žáci dosahovali požadovaných výsledků učení, měli dostatek času na získání a upevnění potřebných znalostí a dovedností stejně jako na rozvoj tvořivosti. Je důležité, aby byli vybaveni dovednostmi a postoji potřebnými k celoživotnímu učení, byli připraveni řešit problémy, přizpůsobovat se změnám a vyrovnávat se s jejich dopady.

V čem bude revize spočívat

Cílové struktury (obecné cíle vzdělávání, klíčové kompetence, cíle formulované pro vzdělávací oblasti a výsledky vzdělávání / očekávané výstupy[1], popř. pro průřezová témata) budou posouzeny z jak hlediska jejich adekvátnosti cílům vzdělávací politiky, tak z hlediska jejich přiměřenosti vývoji žáků.

Na základě této revize budou stanoveny očekávané výsledky učení dětí v předškolním vzdělávání a žáků základních a středních škol (dále pouze žáci), které budou závazné a společné pro všechny; při formulaci výsledků bude důsledně přihlíženo k jejich:

  • konzistenci s obecnými cíli vzdělávání;
  • formativní funkci, včetně funkce kultivační;
  • věcné správnosti;
  • nezbytnosti pro vzdělávání žáků v dalších ročnících či stupních vzdělávání;
  • potřebnosti v každodenním životě;
  • adekvátnosti a nezbytnosti pro profesní nebo další vzdělávání žáků.

Pomocí výsledků učení bude vymezeno závazné vzdělávání pro všechny, výsledky učení budou vyjadřovat, co má žák skutečně umět, tedy kterými znalostmi, dovednostmi, vědomostmi bude disponovat a které bude připraven prokázat.

Výsledky učení budou formulovány pro uzlové body vzdělávací dráhy žáka, to znamená pro ukončení povinného ročníku předškolního vzdělávání, 3., 5., 7. a 9. ročník základního vzdělávání a poslední ročník středního vzdělávání. V uzlových bodech budou jednoznačně stanoveny výsledky učení, které mohou být ověřovány, resp. jejichž dosažení může být zjišťováno v rámci státem zadávaných zkoušek (např. státní část maturitní zkoušky, přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol).

Jasné a jednoznačné vymezení toho, co má žák v uzlových bodech vzdělávání skutečně umět, přispěje k vyšší srovnatelnosti výuky realizované v různých školách. Smyslem není omezení rozsahu obsahu vzdělávání, pestrosti a originálnosti výuky či omezení profilace a autonomie škol; cílem je vytvořit podmínky pro to, aby každý žák, ať je z kterékoliv školy, měl příležitost dosáhnout očekávaných výsledků učení, které budou tvořit základ znalostí a dovedností důležitých pro život.

Závazné vzdělávání pro všechny by mělo naplnit zhruba 70 % hodinové dotace určené pro jednotlivé druhy či stupně vzdělávání, zbývající hodinovou dotaci využije každá škola podle vlastního uvážení. Výsledky učení budou pro jednotlivé vzdělávací oblasti připravovány vertikálně – tedy od předškolního vzdělávání po maturitu. Cílem je zajistit odpovídající návaznost výsledků učení a učiva, které bude pomocí výsledků učení vymezeno, jejich postupné opakování a rozšiřování, včetně stoupající náročnosti operací s učivem, které mají žáci zvládat.

Dojde k provázání klíčových kompetencí a výsledků učení formulovaných v jednotlivých oblastech vzdělávání – klíčové kompetence dětí a žáků nelze rozvíjet jinak než pomocí vzdělávacího obsahu. Tak dojde k propojení, které mnohé školy realizovaly za stávajícího stavu jen obtížně. Různorodý vzdělávací obsah je prostředkem pro vytváření kompetencí, učebním kontextem, ve kterém se kompetence utvářejí, rozvíjejí a upevňují. Také výsledky učení formulované pro průřezová témata budou přičleněny k různým oblastem vzdělávání, zůstanou stále obsahem RVP, ale jejich formální umístění ve struktuře dokumentu se změní.

Kurikulum obsažené v RVP bude i nadále pro všeobecně vzdělávací složku strukturováno do tří základních oblastí:

a)      Vzdělávací oblasti (jazyk a jazyková komunikace; matematické vzdělávání; společenskovědní vzdělávání; přírodovědné vzdělávání; informační a komunikační technologie; umění a kultura; člověk a zdraví; člověk a svět práce; názvy jsou pracovní, mění se podle stupně vzdělání), které vedou k získání znalostí, dovedností a vědomostí (porozumění). Tyto vzdělávací oblasti jsou vnitřně členěné, mohou zahrnovat více vyučovacích předmětů. Pro každou vzdělávací oblast, popř. vyučovací předmět jsou pro uzlové body formulovány výsledky učení, kterých mají žáci dosáhnout. Záměrem je, aby tak byla vyjádřena hloubka porozumění, rozsah znalostí a způsob jejich užívání.

b)      Klíčové kompetence budou odvozeny z Evropského referenčního rámce klíčových kompetencí pro celoživotní učení. Klíčové kompetence zahrnují vzájemně propojený komplex znalostí, dovedností, vědomostí, jednání, postojů, hodnotových orientací a připravenosti jednat, které se vztahují k obsahu, na kterém jsou založeny vzdělávací oblasti; vybavují žáky, aby byli připraveni na celoživotní učení a byli schopni pracovat a žít ve společensky, technicky a přírodně proměnlivém světě. Klíčové kompetence jsou v různé míře zapracovávány ve všech vzdělávacích oblastech, všude tam, kde je to relevantní. Pomocí symbolického zobrazení (např. ikony) bude uvedeno, které výsledky učení přispějí k rozvoji těchto kompetencí. Kromě závazných výsledků učení pro všechny, si školy samy mohou identifikovat další příležitosti pro rozvoj klíčových kompetencí.

c)       Průřezová témata budou rozvíjena prostřednictvím různých vzdělávacích oblastí. Závazné výsledky učení vhodné pro rozvíjení průřezových témat budou symbolicky označeny (např. ikony).

Souběžně s přípravou RVP jako závazného dokumentu bude připravena ilustrační část, ta bude mít povahu doporučení. Jejím obsahem budou příklady učebních činností, které podpoří dosahování stanovených výsledků učení, příklady úloh, ale i prací žáků včetně jejich hodnocení apod. Specifická pozornost bude věnována doporučeným způsobům ověřování výsledků učení žáků.

Ilustrační část bude mít povahu metodické podpory, zcela jistě v ní budou využity i vybrané stávající metodické materiály, které NÚV dosud pro práci škol připravil. Cílem je nejen podpora škol, ale i např. sbližování kritérií pro hodnocení výsledků žáků a především snaha zaměřit pozornost vyučujících k tomu, jak se žáci učí, které výukové činnosti přinášejí které výsledky učení.



[1] V souladu s ustáleným překladem learning outcomes jako výsledky učení bude v revidovaných RVP užíván jednotně tento pedagogický termín; který nahradí v současných RVP užívané pojmy očekávané výstupy / výsledky vzdělávání.