Vznik českého národního rámce kvalifikací odborníci vítají

V lednu, červnu a říjnu 2012 proběhlo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo asi 30 respondentů z různých oblastí (zástupců ministerstev, zaměstnavatelů, vysokých škol a dalších vzdělávacích institucí, z krajů atd.). Cílem šetření bylo zjistit názory odborníků na to, jakou funkci a podobu by podle nich měl mít český národní kvalifikační rámec. 

Jak vyplývá z dotazníkového šetření mezi členy oborových skupin, národní kvalifikační rámec (NKR) by mohl a měl přispět k lepší orientaci v kvalifikačním systému, která by sloužila jak českým, tak zahraničním uživatelům a zájemcům. „Rámec zjednoduší orientaci mezi jednotlivými kvalifikacemi, umožní lépe vysvětlit postup v úrovních kvalifikací jednotlivcům i dalším uživatelům a usnadní přiřazování kvalifikačních úrovní v systému evropské mobility,“ myslí si jeden z respondentů. „Jednotný NKR by sloužil nejen k lepší orientaci ale bezesporu i k lepší dostupnosti a provázanosti mezi jednotlivými sektory daného vzdělávání a lokalit,“ tvrdí další z dotázaných. Někteří odborníci však vyjádřili pochybnost nad tím, zda by rámec mohl zlepšit spolupráci a koordinaci mezi sektory vzdělávání, i když by to mělo být jedním z jeho z hlavních cílů. Tato skepse vychází z dosavadních zkušeností. Někteří vnímají jako možné riziko formalismus a nefunkčnost rámce.

Na otázku, zda by měl NKR mít kromě své komunikační funkce i jiné ambice, odpověděli někteří respondenti, že komunikační funkce stačí, někteří si myslí, že může mít i další přidanou hodnotu. Mohl by například přispět k transparentnosti kvalifikací, sjednocení rozdílných přístupů v oblasti zajišťování kvality, koordinovanému postupu při tvorbě legislativy atp. „Vedle komunikační funkce by měl dobře zpracovaný komplexní národní kvalifikační rámec iniciovat reformy dle požadavků hospodářské praxe a průběžně reagovat na vědecko-technický pokrok,“ myslí si jeden z účastníků šetření. Respondenti se shodují také na tom, že dříve, než se rozhodne, zda NKR vytvářet, je nutné si stanovit otázku proč, a poté si jasně stanovit cíle, kterých by měl rámec dosáhnout, a strategie k jejich dosažení.

V odpovědích na tuto otázku „Měl by NKR mít i nějakou regulativní funkci?“ nepanuje shoda. Škála odpovědí sahá od příkrého ne po jednoznačné ano. Kladné a spíše kladné odpovědi se objevují v poměru 2:1 s tím, že nemusí jít přímo o zákonné zakotvení. V odpovědích se vyskytuje např.: „Ano, pokud nebudou tyto věci legislativně ošetřeny, nikdo je nebude brát vážně“, „NKR bych regulativní funkci nepřisuzovala. Ukotvení v právním dokumentu není nutné“.

I přes několik souhlasných odpovědí vyjádřila většina respondentů pochybnosti o tom, že přístup z hlediska výsledků učení (leasing outcome sapproach), z něhož vychází EQF a který je základem pro tvorbu rámců kvalifikací i pro popis a udělování kvalifikací, je v ČR dobře a jednotně chápán a přijímán ve všech oblastech vzdělávání. „Jsem přesvědčen, že tomu tak není a je nutné vypracovat NRK, který se stane základem pro studijní plány na vzdělávacích institucích. NRK musí být zařazen na úrovni MŠMT a to musí důsledně kontrolovat naplňování požadavků na kvalifikace,“ tvrdí respondent. Další z dotázaných navrhuje: „Možná právě jednotný výklad tohoto přístupu by mohl být počátkem výše uváděné diskuse“. Přístup jako takový ovšem odborníci vítají. „Přístup z hlediska výsledků učení považuji za velmi rozumný a užitečný. Je to krok směrem k narovnání poměru teoretického studia a praktické profesní připravenosti,“ objevilo se v dotazníku.

Další dvě otázky se týkaly názorů odborníků na to, kdo by rozhodně neměl chybět v národní diskusi na téma, zda a proč vytvářet NKR a kdo by rozhodně neměl chybět v řídící skupině, která by případně rozhodla o budoucí podobě NKR. Na otázku týkající se národní diskuze navrhují dotázaní přes 50 různých institucí a osob, počínaje ministerstvy, zástupců vzdělávacích institucí i trhu práce až po úřady práce, sektorové rady atd. Odpovědi na druhou otázku týkající se členů řídící skupiny jsou podobné. Členů by mělo podle respondentů být maximálně 10.

Na otázku, zda je osmiúrovňová stupnice pro ČR vhodná, odpovídají respondenti jednoznačně, že počet osmi úrovní není možná ideální, ale je vzhledem k EQF a ostatním národním evropským rámcům nejlepší možný. Vnímání rozdílnosti některých českých kvalifikací by nemělo bránit jejich umístění na jednu společnou úroveň (viz Bc. a DiS.). Objevila se zajímavá myšlenka, a to přiřazování jednotlivých kvalifikací k rámci oproti stávajícímu systémovému podle stupňů vzdělání. „Myslím, že osm úrovní vzdělávání tak, jak ji mají nastavenu např. v Nizozemsku, je pro ČR vhodná a plně vyhovující,“ uvedl respondent a další tvrdí: „Osmistupňový systém je dobrý, ale musíme se naučit lépe s ním pracovat.“

Poslední otázka zjišťovala názory členů oborových skupin na to, jaká z existujících nebo nově vytvořených organizací by byla vhodným správcem/centrem NKR. Respondenti se vyjadřují zhruba v poměru 2:1 pro Národní ústav pro vzdělávání (ve spolupráci s MŠMT), a to zejména z důvodu určité zkušenosti z přiřazovacího procesu. Mezi dalšími návrhy se objevuje úřad vlády nebo nový orgán typu sektorových rad. Mezi odpověďmi se objevily tyto názory: „NÚV mi připadá ideální. Je tam úzká vazba na státní politiku a veškeré aktivity v rámci EU. Zároveň NÚV nese tíhu odpovědnosti za správné přiřazení.“ „Jsem přesvědčen, že by se mělo jednat o samostatnou a nezávislou instituci, která by existovala vedle MŠMT.“