Evropské státy vytvářejí národní rámce kvalifikací

V posledních letech přiřazují evropské země kvalifikace ke společnému evropskému rámci kvalifikací (EQF), který tvoří stupnice osmi úrovní, do nichž lze zařadit všechny typy kvalifikací. Hlavním cílem a smyslem jednotného rámce je snaha o větší srozumitelnost a porovnatelnost kvalifikací mezi evropskými zeměmi. Evropské země také buď mají, nebo vytvářejí své národní rámce kvalifikací. Jedním z důvodů vzniku národních rámců je právě snaha o důvěryhodné přiřazení národních úrovní kvalifikací k EQF.

Národní rámce kvalifikací zahrnují všechny typy kvalifikací získávané v dané zemi, tj. kvalifikace udělované v odborném, všeobecném a vysokoškolském vzdělávání i kvalifikace udělované uznáváním předchozího učení, a pomáhají tak pomáhají zpřehlednit systém národních kvalifikací.

 

Evropské a národní rámce kvalifikací

Údaj o dosažené úrovni EQF je důležitý zejména pro potenciální zahraniční zaměstnavatele, kteří z něj zjistí, co mohou od uchazeče o brigádu, studium nebo práci očekávat. Podstatou evropského jednotného rámce kvalifikací je to, aby jedinci v různých státech Evropy, jejichž kvalifikace odpovídá například úrovni 4 EQF, byli ve svých dovednostech, znalostech a kompetencích zhruba srovnatelní. Srovnatelnost dosažených znalostí a dovedností umožňují tzv. deskriptory, které popisují, co nositel kvalifikace zná, čemu rozumí a co je schopen vykonávat. V současné době již šest evropských zemí včetně České republiky uvádí na svých dokumentech (např. dokumentech Europassu) příslušnou úroveň EQF, které držitel dokumentu dosáhl.

V současné době má zhruba polovina evropských zemí přiřazeny své úrovně kvalifikací k EQF. Vzhledem k velkým rozdílům mezi vzdělávacími systémy i tradicemi si jednotlivé státy volí různé postupy a cesty v procesu přiřazování kvalifikací k EQF. Většina evropských zemí si zvolila postup, v němž nejdříve země vytvoří národní rámec kvalifikací (NRK), který poté přiřadí k evropskému rámci. Česká republika si zvolila druhý postup – nejdříve přiřadila svůj kvalifikační systém, tj. kvalifikace získané v počátečním vzdělávání a kvalifikace získané v rámci Národní soustavy kvalifikací (NSK), a až nyní začíná diskuze a příprava národního rámce kvalifikací. Řada kroků k jeho vytvoření už byla vykonána – máme deskriptory NSK a deskriptory pro terciární vzdělávání. Vznikají první návrhy deskriptorů pro základní a střední vzdělávání (1-4). Koordinační centrum pro EQF při Národním ústavu pro vzdělávání (www.eqf.cz) diskutuje a komunikuje s odborníky z oblasti vzdělávání, trhu práce, zástupci ministerstva školství, krajských úřadů a dalších institucí o potřebnosti a podobě národního rámce kvalifikací.

Všechny evropské země tedy buď mají, nebo pracují na vytvoření svých národních rámců kvalifikací. K jejich vytvoření se zavázali ministři pro odborné vzdělávání vč. České republiky podpisem komuniké z Brugg v prosinci 2010.

Národní rámce kvalifikací v Evropě:

  • V současnosti vzniká 38 národních rámců kvalifikací v 34 zemích, přičemž Irsko, Francie a Spojené Království své rámce vytvořily před rokem 2005.
  • 29 evropských zemí rozvíjí nebo navrhlo NRK pro celoživotní učení, tj. zahrnující všechny typy a úrovně kvalifikací.
  • Další země mají vytvořeny rámce kvalifikací, které pokrývají pouze určitý sektor vzdělávání (např. jen odborné nebo vysokoškolské vzdělávání) nebo se skládají z několika rámců pro různé části vzdělávací soustavy.
  • 26 zemí (včetně České republiky) navrhlo nebo se rozhodlo pro 8úrovňový rámec. Jiné země mají NRK s 5, 7, 9, 10 nebo 12 úrovněmi.
  • Všechny země definují deskriptory na základě výsledků učení.
  • 21 NRK bylo formálně přijato, 4 země mají NRK plně funkční.

 

Šance pro změnu a komunikaci mezi sektory

I když je vznik národních rámců kvalifikací poměrně složitý proces, který provází ve všech zemích podobné problémy, celkově hodnotí země tuto zkušenost velmi pozitivně. Při vzniku národních rámců spolu totiž diskutují, komunikují a spolupracují různé sektory vzdělávání, a vzniká tak vhodná příležitost k propojení počátečního a dalšího vzdělávání, i pro rozšíření možností celoživotního učení.  Některé evropské země (Chorvatsko, Island, Polsko a Rumunsko) vzaly budování národního rámce kvalifikací dokonce jako dobrou příležitost pro změnu a reformu svých vzdělávacích systémů, zejména co se týče důsledné orientace na výsledky učení. Jiné státy se rozhodly nijak neměnit stávající systém a pouze klasifikovat existující kvalifikace a zařadit je do jediného žebříčku (Nizozemí).

Společné všem národním rámcům kvalifikací je také to, že jsou založeny na výsledcích učení – tedy na tom, co člověk zná, umí a je schopen vykonávat.  Jednoduše řečeno – nezáleží už na tom, kde a jak získáte znalosti a dovednosti, ale zda je opravdu máte a umíte je prokázat u zkoušky. Právě kvalitní ověřování znalostí a dovedností (výsledků učení) podle daných standardů je klíčovou podmínkou smysluplného rámce kvalifikací.

Informace o evropských nástrojích najdete na ReferNetu

V posledních letech se všechny evropské země snaží kromě Evropského rámce kvalifikací zavádět další trendy a nástroje podporující studijní a pracovní mobilitu lidí do zahraničí (Europass, ECVET, Evropské jazykové portfolio atd.). Zavádění evropských nástrojů v národním prostředí zajímá mimo jiné také mezinárodní informační síť ReferNet, která již deset let mapuje trendy ve vzdělávání v ČR a dalších 26 evropských zemích. Mezi další témata, která ReferNet sleduje, patří národní vzdělávací politika, národní specifika i problémy, jak se vyrovnáváme s doporučeními v rámci tzv. Evropského semestru. ReferNet vytváří několik typů zpráv (přehledové zprávy o systému odborného vzdělávání, zprávy o politice odborného vzdělávání či zprávy na konkrétní témata), které jsou součástí reportingu pro Evropskou komisi.

Na webu ReferNetu www.refernet.cz jsou uveřejněny kromě publikací věnovaných popisu vzdělávacích systémů a politik odborného vzdělávání jednotlivých zemí stručné zprávy (tzv. briefing notes) vydávané Evropským střediskem odborné přípravy - CEDEFOP, ve kterých se dočtete o různých oblastech a tématech ve vzdělávání v mezinárodním srovnání. V říjnu vyšla zpráva Qualifications frameworks in Europe (Rámce kvalifikací v Evropě), která je na webu k dispozici se stručnou anotací v češtině a ke stažení v angličtině.

Učitelské noviny 1/2013, leden 2013