Reformní výzvy globálního světa z pohledu HK ČR

Článek časopisu KOMORA.cz. Slovo reforma se v posledních měsících stalo při ekonomických diskuzích v ČR jedním z nejfrekventovanějších, zejména pokud se hovoří o budoucí podobě penzijního systému a zdravotnictví. Především v oblasti důchodů přichází řešení za minutu dvanáct, když o nutnosti změn v souvislosti s demografickým vývojem se ví a také hovoří již od počátku 90. let minulého století. 

Nejsou to ale jen tyto oblasti, které potřebují reformovat. Rozbíhá se reforma daňového systému, změny nás čekají ve vzdělávání i v dalších oblastech. Drtivá většina z nich má širší, evropské souvislosti, když jsou součástí Národního programu reforem, který má korespondovat se strategickou vizí Evropské unie Evropa 2020.

O tom, že Evropská unie, které jsme nedílnou součástí, čelí vážným výzvám, dnes již nikdo nepochybuje. Globální konkurence, nepříznivý demografický vývoj, imigrační tlaky... a problémy v posledních letech ještě zesílily v důsledku finanční a následně i hospodářské krize. Tu se sice podařilo zvládnout, ale jen za cenu obrovských injekcí do finančního sektoru, což vedlo k vysokému zadlužení, rostoucím rozpočtovým deficitům a vážnému ohrožení společné měny eurozóny.Reakce na konkurenční výzvy

To, že Evropská unie ztrácí dynamiku a schopnost čelit těmto výzvám, evropští vůdci pochopili již koncem 90. let, kdy schválili strategii nazvanou podle místa jejího přijetí Lisabonská. Ta měla učinit z Evropské unie nejvyspělejší znalostní ekonomiku světa. Výsledky však byly zklamáním. Žádný z parametrů, které byly tehdy stanoveny, splněn nebyl. Možná byly cíle stanoveny příliš ambiciózně a nereálně, možná situaci zkomplikovalo velké rozšíření EU na východ a na závěr desetiletého období i nutnost čelit dopadům krize.

Nástupcem Lisabonské strategie se stala nová strategická vize Evropa 2020. Přiznávám, že jsme s určitými rozpaky přijali definici pěti hlavních cílů, které by měly zaručit, že EU se vyrovná svým globálním konkurentům. Jde o zvýšení zaměstnanosti na 75 %, zvýšení prostředků na vědu a výzkum na 3 % HDP, zvýšení počtu vysokoškolských absolventů na 40 %, dosažení energetických cílů (20% zvýšení účinnosti, 20% snížení emisních plynů a 20% podíl obnovitelných zdrojů) a snížení podílu chudých lidí o 20 %. Mám pochybnosti, zda to jsou právě ty cíle, které rozhýbají evropskou ekonomiku. Chybí zde například cíl, který by přinesl urychlení ekonomického růstu, bez nějž nelze uvedených met dosáhnout, zejména zvýšit zaměstnanost. Bez jasné podpory růstu a konkurenceschopnosti v globálním měřítku může strategie Evropa 2020 skončit stejně jako Lisabonská strategie. Do jisté míry by tyto nedostatky mělo kompenzovat sedm tzv. vlajkových iniciativ, které jsou součástí strategie Evropa 2020 a které navrhují opatření v oblastech, jako jsou inovace, průmyslová politika, mládež v pohybu, digitální program, snížení náročnosti na zdroje, program pro nové dovednosti a pracovní místa a evropská platforma boje proti chudobě.

Nástrojem pro realizaci strategie na národní úrovni jsou Národní programy reforem, které převádějí celkové cíle do národních cílů a definují hlavní kroky k jejich realizaci. Ještě podrobněji jsou pak tyto cíle rozpracovány v Akčním plánu pro naplňování národních cílů, který již stanovuje, jaké legislativní a nelegislativní kroky vláda udělá, aby těchto cílů dosáhla.Slabina českého programu

Hospodářská komora České republiky je toho názoru, že Národní program reforem, který by pouze převedl evropské cíle do našich podmínek, by byl jen formálním dokumentem. Pozitivní je, že vláda návrh programu doplnila o cíl, který v evropském textu chybí, tedy o opatření na posílení konkurenceschopnosti a zlepšení podnikatelského prostředí.

Můžeme též kladně hodnotit, že vláda tento návrh projednala podle jednotlivých kapitol s představiteli hospodářské sféry a s odbory. Nicméně celý postup vlády má jednu zásadní slabinu – citelně chybí celková strategie hospodářského rozvoje ČR. Hospodářská komora ČR již dlouhá léta volá po jejím vypracování. Bez tohoto dokumentu se nedá uskutečňovat dlouhodobá hospodářská politika, proto se její zaměření u nás kardinálně mění podle toho, jaká vláda je právě u moci. Národní program reforem by měl vycházet právě z této dlouhodobé, zatím chybějící hospodářské strategie.

Naléhavou potřebu začít se seriózně zabývat strategií dalšího rozvoje naší ekonomiky potvrdil i nedávno zveřejněný globální index konkurenceschopnosti jednotlivých zemí, který vydalo Světové ekonomické fórum, podle nějž Česká republika klesla z 31. na 36. pozici.Analýza konkurenceschopnosti

Naštěstí se zdá, že v poslední době se ledy trochu hnuly. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vypracovalo analýzu konkurenceschopnosti České republiky, která identifikuje slabá místa i příležitosti. Konkurenceschopností se zabývala též Národní ekonomická rada vlády. Současná vláda uznala, že je třeba zpracovat strategii mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky, která se bude zabývat otázkami posilování konkurenceschopnosti ČR v dlouhodobém horizontu. Jako představitelé podnikatelů, jichž se tyto otázky bezprostředně týkají, voláme po tom, abychom do procesu zpracování strategie byli bezprostředně zapojeni a abychom se mohli k jednotlivým návrhům vyjádřit.

Zároveň upozorňujeme, že strategie konkurenceschopnosti by měla být velmi úzce provázána se zmíněným Akčním plánem, Národním programem reforem, Konvergenčním programem, politikou soudržnosti a dalšími dokumenty, které zasazují budoucí vývoj české ekonomiky do evropského rámce.

Stát a podnikatelská sféra, tedy i Hospodářská komora ČR, v současné době velmi aktivně dopracovávají jednotlivé navrhované cíle Národního programu reforem, jako jsou konkurenceschopnost, vývoj, výzkum, inovace, zaměstnanost, digitální agenda, oblast vzdělávání, sociální inkluze a snižování chudoby a v neposlední řadě oblast energetické účinnosti. To vše jsou důležitá témata a hovořit bychom mohli i o mnoha dalších. Na tomto místě bych se zastavil především u dvou – u energetiky a vzdělávání, které jsou oblastmi, jež mají výrazný vliv na konkurenceschopnost českých firem, ale také na naplňování ostatních navrhovaných cílů.Energetické priority

Hospodářská komora ČR si plně uvědomuje význam energetiky pro další rozvoj podnikání v České republice. Této otázce se již věnujeme několik let, podílíme se na tvorbě celé řady strategických dokumentů. Mohl bych se zmínit především o Státní energetické koncepci (stále ještě neschválené), energetickém zákonu, o problematice obnovitelných zdrojů energie (OZE), horního zákona a o legislativě v oblasti úspor paliv a energie. S rostoucí konkurencí je pro většinu našich firem stále důležitější zabezpečení dostatečným množstvím energie za přiměřenou cenu, která nesníží jejich konkurenceschopnost. Zabránění dalšímu navyšování nákladů za energie je pro naše firmy v současné době velice významné a pro nás prioritní.

Česká energetika má svoji tradici. Rozložené palivové portfolio, které využívá domácí suroviny, patří v dnešní době mezi přednosti. Naproti tomu dnes postrádáme jasnou energetickou koncepci. Bez ní se těžko mohou v plánech a strategiích svého rozvoje orientovat energetické firmy, a tím také jejich koncoví odběratelé energie. Hospodářská komora ČR chce přispět k urychlení prací na energetické strategii státu. Jedním z hlavních kritérií pro nás je, že energetická koncepce musí napomáhat dobré konkurenceschopnosti českých firem a naopak ji nesmí snižovat.

Obnovitelné zdroje energie musejí sehrát důležitou roli v zajištění energetické bilance státu při současném řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí. V žádném případě však jejich zavádění nesmí ohrozit konkurenceschopnost našich firem. To, čeho jsme byli svědky kolem fotovoltaických elektráren, se již nesmí opakovat. Hospodářská komora ČR plně podporuje snižování energetické náročnosti, do které také patří program „Zelená úsporám“. Kromě snížení spotřeby energie a zlepšení životního prostředí tyto programy přinášejí pracovní příležitosti a to je v současné době velice potřebné.

Podle HK ČR je další budoucnost české energetiky jednoznačně spojena s rozvojem energetiky jaderné, dnes samozřejmě zejména s přihlédnutím k událostem v Japonsku se silným důrazem na jejich bezpečnost.Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Bez odborně vzdělané a technicky zdatné pracovní síly si zvyšování konkurenceschopnosti českých firem lze těžko představit. Z toho vyplývají i požadavky na reformu vzdělávacího systému, kdy musí platit, že „se nevzděláváme pro vzdělání, ale pro praxi“. Učební osnovy i učební obory tedy musí vycházet z toho, co pracovní trh potřebuje a co s sebou přináší neustálý rozvoj technologií v jednotlivých oblastech. Proto je důležité, aby představitelé podnikatelské sféry měli možnost se k tvorbě osnov učňovských a středních odborných škol vyjadřovat a také ji ovlivňovat.

Komora je jedním z partnerů pro vytváření národní strategie vzdělávání. Podíleli jsme se například na zpracování Strategie celoživotního učení ČR. Nezastupitelná je naše úloha při tvorbě národních soustav povolání a kvalifikací a následně při certifikaci těch pracovníků, kteří složili zkoušky v souladu s požadavky Národní soustavy kvalifikací. Hospodářská komora jako celek i její jednotlivé organizační složky spolupracují s různými školami, učilišti počínaje a vysokými školami konče. V těchto dvou směrech činnosti má i vliv na vytváření strategických koncepcí, stejně jako na konkrétní učební osnovy.

Důležitý je pro nás projekt jednotné učňovské zkoušky, na němž se v současnosti pracuje. Jednotná závěrečná zkouška žáků učilišť a odborných škol má být obdobou jednotných maturit. Důležité je, aby zadání zkoušek bylo sjednocené. V současnosti zákon pouze říká, že učňové na závěr svého studia složí písemnou, praktickou a ústní zkoušku z odborných předmětů. Jak ale zkoušky vypadají, určují samotní ředitelé a ředitelky škol. V praxi to pak vypadá tak, že na každé škole stejného zaměření vypadají zkoušky úplně jinak a výsledky studentů jsou neporovnatelné. Z dokladu o vykonání závěrečné zkoušky tak zaměstnavatel neví, co skutečně absolvent zná a umí. Jednotná závěrečná zkouška by měla pomoci tento problém řešit. Projekt jednotné závěrečné zkoušky připravil Národní ústav odborného vzdělávání, organizace řízená ministerstvem školství, a již dnes se některá učiliště a odborné školy pro jednotné zkoušky rozhodly. Je žádoucí, aby zadání zkoušek mohli ovlivňovat i potenciální zaměstnavatelé, kteří vědí, co je u nových zaměstnanců nejvíc zapotřebí a co od nich očekávají. Proto má Hospodářská komora ČR zájem zapojit se do definice toho, co mají absolventi umět, a tím zajistit, že zaměstnavatelé budou mít důvěru v jejich schopnosti. Testy pro každý obor tvoří odborníci s učiteli a zaměstnavateli. Navrhujeme také, aby při zkouškách byli ve zkušebních komisích zástupci podnikatelů z příslušných oborů. Jednotná zkouška pro učně je zatím pro všechny školy dobrovolná, Hospodářská komora ČR ale prosazuje, aby byla povinná.

Hospodářská komora ČR spolupracuje s MŠMT na novém systému vzdělávání a podílí se i na profesní výchově mladé generace. Komora ve spolupráci s ministerstvem školství a školami ovlivňuje kvalitu obsahu učebních osnov, aby absolventi měli vědomosti odpovídající současným požadavkům a technologickému vývoji a také aby byly otvírány a nabízeny učební obory, po jejichž absolventech je na trhu práce vysoká poptávka. Komora přitom nevychází jen z aktuálního, konjunkturálního stavu, ale i ze svých analýz a prognóz dlouhodobějšího vývoje. Jsem přesvědčen, že sebelépe formulované reformy vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky nemohou být úspěšně realizovány, pokud nebudou mít oporu v odpovídajícím vzdělaném a kvalitním zázemí lidských zdrojů.Exportní souvislosti

Česká republika je bytostně závislá na vývozu, který se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu zhruba ze tří čtvrtin. To je skutečnost, k níž musí přihlížet všechny reformní kroky – proto je žádoucí, aby sledovaly jako jeden ze svých hlavních cílů zvýšení konkurenceschopnosti českých firem na světových trzích, v globální ekonomice. Národní program reforem a následně konkrétní reformy musí společně vytvořit základ pro úspěšné pronikání českých exportérů na zahraniční trhy.

Tento „reformní základ“ musí doplnit odpovídající státní exportní strategie, obsahující potřebné formy podpory českého exportu a přihlížející k potřebě diverzifikovat ho v zájmu snížení jeho závislosti na Evropské unii (kam směřuje více než z 80 %).

HK ČR dělá pro rozvoj exportu mnohé a své služby a podporu dále rozšiřuje. Například začátkem letošního roku zahájila vlastní projekt na podporu exportu, v jehož rámci jsou – vedle již existujících služeb – exportérům poskytovány potřebné informace, ale také otvírány dveře na zahraniční trhy přímo v konkrétních zahraničních destinacích. Komora ale nemůže poskytovat některé formy podpory, jež jsou téměř výlučně záležitostí státu, který má k tomu potřebnou sílu a prostředky. Mám na mysli především některé finanční formy, ale také ekonomickou diplomacii, po jejímž posílení a zefektivnění podnikatelská sféra již delší dobu volá. K tomu je nutné, aby celková státní podpora exportu měla řád, srozumitelnou koncepci a také vizi. Právě tomu by měla sloužit nová Exportní strategie na léta 2011-2015. Hospodářská komora ČR se na jejím vypracování intenzivně podílela a mnohé její návrhy a podněty byly do návrhu strategie zapracovány. Apelujeme na příslušné státní orgány, aby spolupracovaly a úzce koordinovaly svůj postup ve prospěch exportérů a v zájmu jednotného vystupování ČR v zahraničí, aby efektivně pomáhaly českým exportérům otvírat dveře na nové trhy. Hospodářská komora ČR je přesvědčena, že náš stát potřebuje mít jasnou exportní strategii, na jejímž naplňování se budou podílet všechny zainteresované složky. Sama je připravena tímto směrem kráčet a spolupracovat se všemi institucemi, které budou svými aktivitami české exportéry konkrétně podporovat.

Základním úkolem Hospodářské komory České republiky je pečovat o rozvoj podnikání. Věcí, které komora dělá pro podnikatele, je mnoho. Stručně řečeno – hájíme zájmy podnikatelů a pomáháme jim. Nabízíme informace, rady, kontakty, vzdělávání, servis a aktivní podporu podnikání. Jsme zastoupeni ve všech krajích, ve všech okresech. Po celé republice máme síť kontaktních míst pro podnikatele, kam si mohou přijít pro radu, vyřídit dokumenty potřebné pro podnikání. Komora také díky svým kontaktům se státní správou hlídá legislativu, připomínkuje připravované zákony tak, aby neničily konkurenceschopnost tuzemských firem. Podařilo se nám například modifikovat návrhy na změny v oblasti DPH, ovlivňujeme směr vývoje vzdělávání a vzdělávací soustavy, stejně jako vznik zásadních strategických dokumentů, například týkajících se exportu. Chceme, aby ani lidem v sociální oblasti nebylo ubližováno, a tak se zasazujeme o to, aby byly modifikovány i návrhy týkající se například novely zákona o zaměstnanosti.

Komora využívá rovněž svého členství v celoevropských podnikatelských organizacích Eurochambres a UEAPME a v Evropském hospodářském a sociálním výboru, aby se podílela na připomínkování evropské legislativy, která hraje stále větší úlohu i na národní úrovni, a aby prosazovala v Bruselu i konkrétní podnikatelské návrhy.

 

7.4.2011    businessinfo.cz        P.Kužel

Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České republiky. Autor: Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky