Čtyři roky studia, a doklad žádný

lidove_noviny.jpg Lidové noviny,  12.2.2013, Radka Kvačková. *** Odborníci řeší, jak to udělat, aby neúspěšní maturanti ze čtyřletých oborů učilišť dostali aspoň výuční list   

Dvacetiletý Krištof vystudoval učební obor „gastronomie“, který je určený pro kuchaře a číšníky. „Chtěl jsem získat taky maturitu, tak jsem zvolil čtyřleté studium, které je zakončené touto zkouškou,“ říká. Jenže ho kvůli špatným výsledkům z češtiny a z angličtiny k maturitě nepustili. Když se teď uchází o zaměstnání, do kolonky „vzdělání“ si musí napsat pouze „základní“. Odbornost jako by neměl. A to navzdory skutečnosti, že v praktické části studia uspěl a umí de facto totéž, co kuchař nebo číšník s výučním listem. Výuční list ale nedostane. Absolvování čtyřletého oboru totiž osvědčuje maturitní vysvědčení, a když není, není nic.

            Z těch, kdo studovali učební obor s maturitou, neuspělo loni u této zkoušky v prvním kole skoro 40 procent (další nebyli ke zkoušce vůbec připuštěni) a v podzimním kole opět čtyřicet procent. Ve výsledku to znamená, že neuspěla přibližně šestina žáků čtyřletých učebních oborů s maturitou. To není málo. Proto se ptáme: Nemělo by se s tím něco dělat?

            Jan Peška z Národního ústavu pro vzdělávání potvrzuje, že změna se připravuje. „Existuje snaha, aby studenti čtyřletých oborů středních odborných učilišť mohli získávat výuční list už po třetím ročníku,“ říká. Věc však zřejmě není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Za prvé by bylo potřeba, aby se studenti dostali k manuálním dovednostem trochu víc než dosud, za druhé ne vždy je nižší kvalifikace k dispozici. „Pokud by šlo například o čtyřletý maturitní obor kuchař číšník, žádný problém by to nebyl, protože existuje i tříletý obor stejného zaměření,“ vysvětluje Ing. Peška. „Jsou ale čtyřleté obory jako třeba starožitník, které nemají stejný, ba ani příbuzný obor s výučním listem. Prostě proto, že v praxi nejsou takové profese žádány.“ Nabízí se otázka, jestli by v takovém případě nebylo vhodné dávat absolventům maturitních oborů středních odborných učilišť výuční list zároveň s maturitním vysvědčením. Ostatně něco podobného tu prý kdysi existovalo. V osmdesátých letech minulého století bývala na maturitním vysvědčení těchto maturantů poznámka, že absolvent je zároveň vyučen v oboru. Na druhou stranu by to Krištofův problém neřešilo. Když není maturitní vysvědčení, není kam připisovat, že je absolvent i vyučený. Takže je nejspíš třeba hledat jiné cesty.

            V současné době lze vysledovat dva přístupy: jedni říkají, dávejme automaticky po čtvrtém ročníku výuční list v oboru, který student absolvoval, druzí navrhují, aby se hledal nejbližší tříletý učební obor.

            Reálné kroky už se činí. Na několika školách probíhá od září pilotní program, který má k získávání výučního listu pro absolventy čtyřletých maturitních oborů středních odborných učilišť vyšlapat cestu. Školní vzdělávací programy se upravují tak, aby se studenti čtyřletého oboru naučili vše, co požaduje příbuzný tříletý obor, natolik, aby byli schopni po třetím ročníku udělat příslušné zkoušky a výuční list získat.

            Například v Centru odborné přípravy v Sezimově Ústí upravili vzdělávací program maturitního oboru „mechanik programátor“ tak, aby žák získal i výuční list v oboru „obráběč kovů“. Učňovská zkouška je po souhlasu zákonného zástupce povinná, ale i v případě neúspěchu žák dále pokračuje v maturitním studiu ukončeném státní maturitní zkouškou. Totéž se v Sezimově Ústí týká dalších dvou maturitních oborů.

            Problémem by mohlo být, kdyby se žákům ubíral čas na studium čtyřletého oboru, na který se přihlásili a který musí splňovat i jiné než praktické nároky. Ředitel Centra odborné přípravy František Kamlach však říká, že hodinová dotace pro jednotlivé součásti studia se nemění, program se uzpůsobuje jen obsahově, tak aby si studenti lépe osvojili některé praktické dovednosti. Ve skutečnosti je však možné, aby absolvent čtyřletého oboru, který neudělal maturitu, získal výuční list už teď. Již nějakou dobu totiž funguje systém uznávání kvalifikací tak zvanou autorizovanou osobou, který umožňuje získat certifikát o kvalifikaci i tehdy, když člověk třeba vůbec do učiliště nechodil, rozuměj neabsolvoval formální vzdělání v oboru. Stačí, že předepsaným způsobem prokáže dovednosti, získané například v praxi. „Ale není důvod, aby to nebyly dovednosti získané při studiu čtyřletého oboru,“ tvrdí Jan Peška. Autorizovanou osobou, která kvalifikaci uznává, bývá totiž stejně většinou odborná škola. Jen musí mít autorizaci od příslušného resortu, třeba v případě oborů gastronomických od ministerstva pro místní rozvoj. Autorizovaných osob (škol) pro různé profese je na tři stovky.

            Další možností, jak ukončit střední vzdělání i bez maturitního vysvědčení, je návrat do třetího ročníku příbuzného oboru, který bývá většinou na stejné škole. Třeba tam, kde mají čtyřletý maturitní obor autotronik (ten, kdo provádí diagnostiku aut), bývá prakticky vždycky i tříletý obor automechanik. Na závěr by neškodilo říct, kdy se udělování výučního listu na závěr třetího nebo třeba čtvrtého ročníku stane běžným. Datum však stanoveno není.

 

***

Studenti se mají naučit vše, co požaduje příbuzný tříletý obor, aby byli schopni udělat příslušné zkoušky 

Lidové noviny vyhlásily stipendium

 

V rámci 120. výročí založení LN vyhlásily pro studenty a absolventy vysokých škol stipendium za nejlepší práci na téma Vliv médií na současnou českou společnost. Může to být seminární, bakalářská, diplomová či disertační práce v minimálním rozsahu 30 normostran, napsaná od roku 2008. Nemusí být ale obhájena. Za vítěznou práci lze získat 35 000,10 000 a5000 Kč podle umístění na prvních třech místech. Práce zasílejte na stipendium@lidovky_cz nebo poštou na MAFRA, a.s., Ilona Proboštová, Karla Engliše 11, Praha 5 do 15. září 2013. Vyhodnocení proběhne v listopadu a vítězná práce bude otištěna v rámci mimořádného vydání LN.