Většina učitelů hodnotí kurikulární reformu pozitivně

Ačkoliv průběh kurikulární reformy na pilotních SOŠ a SOU byl mnohdy komplikovaný, většina učitelů souhlasí s hlavními idejemi kurikulární reformy a vyslovuje jim podporu. A to navzdory tomu, že tvorba kurikula učitelem je časově náročná a v mnoha ohledech naráží na minimální materiální podporu. Vyplývá to z výzkumu mezi učiteli 27 pilotních škol zapojených do projektu, které jsou shrnuty v publikaci Moderní odborná škola – názory učitelů odborných škol na kurikulární reformu, i z příspěvků, které zazněly na závěrečné konferenci projektu.

„Reforma učitele aktivizovala a přinutila je spolupracovat, protože se ocitli v situaci, kdy nevěděli, co dělat,“ uvedl na konferenci Mgr. Petr Knecht, Ph.D., jeden z autorů publikace Moderní odborná škola. Učitelé vidí přínos kurikulární reformy zejména v tom, že byla impulzem pro změnu jejich myšlení v oblasti přípravy a realizace výuky. Jak vyplynulo z dalších příspěvků, nebyly procesy spolupráce učitelů na všech školách vždy jednoduché, někde dokonce došlo k rozepřím učitelů a zhoršení jejich vzájemných vztahů. I přes počáteční nechuť si ale většina škol na reformu zvykla a nyní ji hodnotí vcelku pozitivně. „A to i kvůli vynaloženému času a úsilí, které do reformy v jejím průběhu pedagogové vložili,“ zaznělo v diskuzi.

Problémy s financemi i státní maturitou

Ozvaly se ale i výhrady k probíhající reformě. Nejvíce stížností učitelů pilotních škol i autorů příspěvků na konferenci směřovalo k financování odborných škol, na které si v rámci šetření stěžovali všichni respondenti. Finanční limity přitom výrazným způsobem omezují školy při naplňování požadavků RVP, což školy řeší, pokud je to možné, čerpáním podpory ze strany sociálních partnerů, krajů, grantových projektů aj.

Jednu ze snah o porovnání výstupů odborného vzdělávání představuje společná část maturitní zkoušky, které se v praxi potýkaly s četnými komplikacemi. Učitelé často upozorňovali na nevyhovující poměr odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů. Důraz kladený především na všeobecně vzdělávací předměty podle učitelů do jisté míry potlačuje charakter a podstatu odborného vzdělávání. „Státní maturita jednoznačně školy vede k tomu, že úspěšnost školy je měřitelná podle toho, jak žák bude umět češtinu, matematiku a cizí jazyk. Toto musíme přijmout, ale na druhé straně to samozřejmě nutí školy našeho typu disponibilní hodiny věnovat více všeobecnému vzdělávání než tomu odbornému,“ popisuje situaci učitel jedné pilotní školy.