Učební osnovy

otazka.jpg Vlastní kurikulární rámec ŠVP daného předmětu je rozepsaný do výsledků vzdělávání a učiva (tak jak je v RVP).  Je možné rozdělit jednotlivá témata do ročníků bez udání počtu hodin k jednotlivým tématům?

otazka.jpg Musí být forma zpracování učební osnov pro jednotlivé vyučovací předměty jednotná, například rozpis učiva – s hodinami a bez hodin?

Odpověď:

Stanovení počtu vyučovacích hodin u jednotlivých tematických celků není povinné, ale doporučené.  Časové dotace pro jednotlivé tematické celky vypovídají o tom,   kolik času bude třeba (se předpokládá) pro realizaci daného učiva a dosažení požadovaných výsledků. Mají orientační funkci, neboť slouží pro plánování výuky v daném předmětu, přispívají také k určitému sjednocení postupu výuky u různých učitelů. Proto je vhodné tyto časové dotace uvádět, a to buď přímo u jednotlivých témat v rozpisu učiva, nebo formou přehledné tabulky, jak je např. uvedeno v Metodice  tvorby ŠVP SOŠ a SOU.

Všechny učební  osnovy by měly být zpracovány podle jednotné základní struktury dané jednak RVP (kapitola 9.1 Zásady tvorby ŠVP), jednak interními pravidly týmu zpracovávajícího ŠVP. Viz také kapitola 3.2.6 Metodiky tvorby ŠVP SOŠ a SOU.


Cizí jazyk


otazka.jpg Můžete nám doporučit, jak zpracovat učební osnovy cizích jazyků?

 

Odpověď:

Když tvoříme učební osnovu, rozhodujeme se, jak vyjádřit vztahy mezi cíli, učivem a vyučovacími metodami. Promýšlíme rozsah a posloupnost a rozvrhujeme rozdělení učiva do ročníků. Podle přístupů k výuce existuje několik různých modelů učebních osnov cizího jazyka. Např. učební osnova, která rozpracovává především gramatické prostředky z hlediska jazykového systému, komunikativně funkční učební osnova založená na řečových tématech a příslušné slovní zásobě, situačně tematická učební osnova založená na reálných nebo modelových komunikačních situacích, ve kterých se jazyk používá, učební osnova založená na základních produktivních a receptivních řečových dovednostech. Obvykle se učební osnova zpracovává jako kombinovaná, spojující výše uvedené přístupy (viz stávající platné učební osnovy). RVP a tedy i od nich vytvořené učební osnovy jsou zaměřeny na výstupy (výsledky) vzdělávání, od kterých se odvozuje učivo a metody potřebné pro jejich dosažení.

Proto bychom si měli při zpracování učebních osnov nejprve stanovit, jakých konkrétních výsledků chceme dosáhnout, co by měli naši žáci umět a být schopni uplatnit (např. jakým způsobem by se měli vyjadřovat, na jaké kvalitativní úrovni, v jakých situacích a prostředí apod.). Na základě toho zvolíme učivo: tematický okruh, s ním související gramatické a lexikální prostředky, jazykové funkce, zeměvědné aj. poznatky.

Učivo je možné uspořádat i jiným způsobem, např. učivo gramatiky lze zařadit do ročníků soustředěně, není třeba ho přiřazovat k tematickým celkům, zařazení ostatních jazykových prostředků (např. fonetických) lze popsat v pojetí vyučovacího předmětu apod.

Postup tvorby učební osnovy k výuce cizích jazyků:

1. Vyhodnotit podmínky k výuce, jako jsou např. požadavky RVP, soulad s profilem absolventa, analýza vzdělávacích potřeb a možností žáků, hodinová dotace vyučovacího předmětu, materiální podmínky - jazyková učebna, učebnice a jiné pomůcky, zahraniční výměny, maturitní zkouška, způsobilost učitelů aj.;

2. promyslet pojetí vyučovacího předmětu (obecný cíl, charakteristika učiva, hodnocení žáků, klíčové kompetence, aplikace průřezových témat); upřesnit si a srovnat, k jakým výsledkům a jak (učivo, metody) budou žáci vedeni;

3. stanovit výstupy, kterých by měl žák dosáhnout (východiskem je RVP, v ŠVP konkretizujeme), tj. určit, jakých výsledků vzdělávání žáci mohou v optimálním případě a ve vztahu k úrovním Společného evropského referenčního rámce na konci studia nebo v jednotli