Učební osnovy

otazka.jpg Vlastní kurikulární rámec ŠVP daného předmětu je rozepsaný do výsledků vzdělávání a učiva (tak jak je v RVP).  Je možné rozdělit jednotlivá témata do ročníků bez udání počtu hodin k jednotlivým tématům?

otazka.jpg Musí být forma zpracování učební osnov pro jednotlivé vyučovací předměty jednotná, například rozpis učiva – s hodinami a bez hodin?

Odpověď:

Stanovení počtu vyučovacích hodin u jednotlivých tematických celků není povinné, ale doporučené.  Časové dotace pro jednotlivé tematické celky vypovídají o tom,   kolik času bude třeba (se předpokládá) pro realizaci daného učiva a dosažení požadovaných výsledků. Mají orientační funkci, neboť slouží pro plánování výuky v daném předmětu, přispívají také k určitému sjednocení postupu výuky u různých učitelů. Proto je vhodné tyto časové dotace uvádět, a to buď přímo u jednotlivých témat v rozpisu učiva, nebo formou přehledné tabulky, jak je např. uvedeno v Metodice  tvorby ŠVP SOŠ a SOU.

Všechny učební  osnovy by měly být zpracovány podle jednotné základní struktury dané jednak RVP (kapitola 9.1 Zásady tvorby ŠVP), jednak interními pravidly týmu zpracovávajícího ŠVP. Viz také kapitola 3.2.6 Metodiky tvorby ŠVP SOŠ a SOU.


Cizí jazyk


otazka.jpg Můžete nám doporučit, jak zpracovat učební osnovy cizích jazyků?

 

Odpověď:

Když tvoříme učební osnovu, rozhodujeme se, jak vyjádřit vztahy mezi cíli, učivem a vyučovacími metodami. Promýšlíme rozsah a posloupnost a rozvrhujeme rozdělení učiva do ročníků. Podle přístupů k výuce existuje několik různých modelů učebních osnov cizího jazyka. Např. učební osnova, která rozpracovává především gramatické prostředky z hlediska jazykového systému, komunikativně funkční učební osnova založená na řečových tématech a příslušné slovní zásobě, situačně tematická učební osnova založená na reálných nebo modelových komunikačních situacích, ve kterých se jazyk používá, učební osnova založená na základních produktivních a receptivních řečových dovednostech. Obvykle se učební osnova zpracovává jako kombinovaná, spojující výše uvedené přístupy (viz stávající platné učební osnovy). RVP a tedy i od nich vytvořené učební osnovy jsou zaměřeny na výstupy (výsledky) vzdělávání, od kterých se odvozuje učivo a metody potřebné pro jejich dosažení.

Proto bychom si měli při zpracování učebních osnov nejprve stanovit, jakých konkrétních výsledků chceme dosáhnout, co by měli naši žáci umět a být schopni uplatnit (např. jakým způsobem by se měli vyjadřovat, na jaké kvalitativní úrovni, v jakých situacích a prostředí apod.). Na základě toho zvolíme učivo: tematický okruh, s ním související gramatické a lexikální prostředky, jazykové funkce, zeměvědné aj. poznatky.

Učivo je možné uspořádat i jiným způsobem, např. učivo gramatiky lze zařadit do ročníků soustředěně, není třeba ho přiřazovat k tematickým celkům, zařazení ostatních jazykových prostředků (např. fonetických) lze popsat v pojetí vyučovacího předmětu apod.

Postup tvorby učební osnovy k výuce cizích jazyků:

1. Vyhodnotit podmínky k výuce, jako jsou např. požadavky RVP, soulad s profilem absolventa, analýza vzdělávacích potřeb a možností žáků, hodinová dotace vyučovacího předmětu, materiální podmínky - jazyková učebna, učebnice a jiné pomůcky, zahraniční výměny, maturitní zkouška, způsobilost učitelů aj.;

2. promyslet pojetí vyučovacího předmětu (obecný cíl, charakteristika učiva, hodnocení žáků, klíčové kompetence, aplikace průřezových témat); upřesnit si a srovnat, k jakým výsledkům a jak (učivo, metody) budou žáci vedeni;

3. stanovit výstupy, kterých by měl žák dosáhnout (východiskem je RVP, v ŠVP konkretizujeme), tj. určit, jakých výsledků vzdělávání žáci mohou v optimálním případě a ve vztahu k úrovním Společného evropského referenčního rámce na konci studia nebo v jednotlivých ročnících dosáhnout;

4. zpracovat koncept učební osnovy (např. kombinovaného typu), která by co nejjednodušeji a za daných podmínek výuky směřovala k naplnění požadavků jazykového vzdělávání;

5. promyslet si znovu omezení jazykového vzděláván ve vztahu k připravenému konceptu, znovu uvážit všechny informace o žácích, učitelích, podmínkách výuky, které máme a na základě toho vytvořit konečnou podobu učební osnovy.

Z formálního hlediska by učební osnovy pro všechny cizí jazyky měly být zpracovány podle jednotné struktury a šablony.

 

otazka.jpg Musíme vytvořit učební osnovy pro každý cizí jazyk zvlášť?

 

Odpověď:

Záleží na dohodě všech učitelů cizího jazyka a na zvoleném modelu učební osnovy. Vytvoření učebních osnov samostatně pro každý cizí jazyk je vhodnější proto, že nejlépe zohlední specifika výuky jednotlivým jazykům. Přesto některé části osnov mohou být společné, např. obecné cíle a celkové pojetí jazykového vzdělávání i některé výsledky a učivo.

V Metodice tvorby ŠVP pro SOŠ a SOU se na s. 24 uvádí, že všechny učební osnovy (UO) by měly být zpracovány jednotným způsobem s poznámkou k cizím jazykům v tomto znění:Např. u cizího jazyka se často stává, že UO jednotlivých jazyků se koncepčně i formálně liší, neboť jejich autoři nespolupracují. Tyto UO mohou být zpracovány společně, jako jedna UO pro danou úroveň znalostí (daný ŠVP), avšak v rozpisu učiva je třeba vymezit samostatně jazykové prostředky, popř. reálie. UO cizích jazyků by neměla být pouhým rozpisem lekcí v učebnici. Na druhé straně lze očekávat, že zvolená struktura UO nemusí být vhodná pro všechny vyučovací předměty (např. pro semináře, odbornou praxi, tělesnou výchovu), neměli bychom proto na ní striktně trvat.“

 

otazka.jpg Je nutné psát hodiny k tematickým celkům v učební osnově?

 

Odpověď:

Uvádění počtu hodin u tematických celků není v zásadách pro tvorbu ŠVP vymezených RVP požadováno. Záleží na požadavku vedení školy a dohodě zpracovatelů ŠVP. Uvádění počtu hodin (doporučeně, orientačně) usnadňuje plánování výuky ve školním roce a její kontrolu.

 

otazka.jpg Musíme psát názvy lekcí v učebních osnovách? Nestačí třídit učivo pod názvem Lekce 1, Lekce 2 atp.?

 

Odpověď:

Váš dotaz je pravděpodobně směrován k možnosti přepisu obsahu lekcí z učebnice do učební osnovy. Než začneme zpracovávat učební osnovu podle nějaké učebnice, měli bychom si připomenout, v jakém vztahu jsou učebnice a učební osnova, co určuje - stanoví cíle výuky a požadované výsledky a co je nástrojem k jejich realizaci.Vždyť i používaná učebnice cizího jazyka vznikla na základě jakéhosi vzdělávacího programu (učební osnovy). Proto zpravidla existuje celá řada učebních textů (učebnic) daného typu, pracovních sešitů a metodických návodů aj. materiálů. Použijeme-li jednu učebnici z dané sady, nedojdeme k finálním výstupům, které autoři sledovali. K učebnici bychom měli tedy přistupovat jako k didaktickému prostředku, se kterým pracujeme tak, abychom dosáhli cílů, které jsme si na úrovni ŠVP vytyčili právě učební osnovou. Názvy lekcí z učebnice ani výčet lekcí neukazují, jaké výsledky se sledují a jakým způsobem. Není vhodné mechanicky přebírat a přepisovat názvy kapitol z učebnice do učební osnovy, samotné číslo lekce pak nemá žádnou vypovídající hodnotu. Učebnice bychom tedy měli používat pouze jako jeden z podkladů ke zpracování učební osnovy.

 

otazka.jpg Můžeme pojmenovat tematické okruhy v příslušném cizím jazyce?

 

Odpověď:

Doporučujeme název tematického okruhu uvádět v češtině, protože učební osnova není určena pouze učiteli příslušného jazyka, ale má být srozumitelná každému (vedení školy, kontrolním orgánům, žákům, rodičům a jiným zájemcům). Cizojazyčné názvy se mohou ponechat souběžně. (Na vysvětlenou – ostatní učivo, např. uváděné gramatické jevy, slovní spojení nebo větné konstrukce apod. je nutné vyjádřit v daném jazyce, např. „there are“, „one“, „es gibt“, „il y a“ apod.)

 

otazka.jpg Kde je možné dostat Společný evropský referenční rámec pro jazyky a k čemu vlastně Rámec slouží?

 

Odpověď:

Společný evropský referenční rámec pro jazyky najdete na webových stránkách MŠMT /EU a zahraničí/Jazykové vzdělávání – mezinárodní projekty/Společný referenční rámec pro jazyky/. Rámec vymezuje obecný základ pro vypracovávání jazykových dokumentů, pomůcek aj. v celé Evropě, popisuje jazykové kompetence žáků ke komunikaci, definuje úrovně ovládání jazyka (A1, A2, B1 … C2) a poskytuje srozumitelný popis cílů, obsahu učiva a metod. Jeho funkcí je přispět ke zkvalitnění a srovnatelnosti ve vzdělávání v cizích jazycích všem, kdo se podílejí na zprostředkování cizojazyčného vzdělání.