Specifika tvorby ŠVP ve škole pro tělesně postižené žáky

Příklad dobré praxe; témata: Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, řízení školy, tvorba ŠVP

Autorka: Ing. Hana Koudelová

Škola: Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Křižíkova 11, 602 00 Brno

 

Klíčová slova

tělesné postižení, zdravotní znevýhodnění, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, školní vzdělávací programy, spojování výuky, sjednocování témat

 

Stručná anotace

Příspěvek ukazuje vliv zdravotního stavu žáků na vzdělávací činnost školy, plánování vzdělávání i samotnou výuku. Rozdílné druhy a stupně zdravotního postižení či zdravotního znevýhodnění vyžadují nejen uplatňování speciálních pedagogických metod a přístupů vyučujících, ale v některých případech i přítomnost asistenta pedagoga či osobního asistenta, např. u autistů. Příspěvek vychází z koncepce a uspořádání školy a soustřeďuje se na učební obory zahradník a zahradnické práce, pro které jsou zpracovány školní vzdělávací programy. Uvádí příklady výukové strategie a pomůcek používaných v uvedených oborech.

 

Kontext

Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP) upravuje zákon č. 561/2004 Sb., o základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášky MŠMT, zejména vyhláška č. 73/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle těchto norem se vzdělávání žáků se SVP realizuje buď v běžných školách, nebo ve školách speciálních.

Střední školu F. D. Roosevelta v Brně navštěvuje mládež se zdravotním postižením, zejména s tělesným, event. s kombinovaným postižením, i se zdravotním a sociálním znevýhodněním. Škola má dlouhodobé zkušenosti s výukou těchto žáků. V současné době nabízí vzdělávání v 18 oborech vzdělání, a to jak s výučním listem kategorie H i E, tak v oborech ukončených maturitní zkouškou.

Škola úzce spolupracuje s Ústavem sociální péče Kociánka v Brně – Králově Poli, v jehož těsném sousedství se také škola nachází. Ústav poskytuje žákům školy nejen ubytování, ale i lékařskou, rehabilitační i terapeutickou péči i stravu. Podmínky obou subjektů jsou vhodné i pro klienty s těžkým tělesným postižením.

Čestný název F. D. Roosevelta byl škole udělen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR za souhlasu Velvyslanectví Spojených států amerických. Je to název symbolický, sloužící jako příklad toho, že i člověk s těžkým zdravotním postižením – vozíčkář může vynaloženým úsilím dosáhnout vysokých úspěchů a cílů, třeba i postu prezidenta – jako F. D. Roosevelt.

 

Cíle

Cílem příkladu je seznámit jiné školy s organizací a problematikou speciální školy pro žáky s tělesným postižením a ukázat, jak se vzdělávací zaměření školy a specifika žáků promítají do ŠVP i do vlastní výuky.

 

Realizace

V naší Střední škole F. D. Roosevelta se vzdělávají žáci s různými druhy tělesného postižení, žáci se zdravotním znevýhodněním i se znevýhodněním sociálním. Zdravotní problémy těchto žáků mají vliv na jejich psychiku i chování. Všechny tyto aspekty – zdravotní, psychické, sociální je třeba vzít v úvahu při plánování vzdělávání (tvorbě vzdělávacích programů) i při vlastním vyučovacím procesu.

Nabídka vzdělávacích oborů naší školy je velmi pestrá a zahrnuje jak obory maturitní – obchodní akademie, ekonomika a podnikání se zaměřením na informatiku v ekonomice a administrativě, tak obory učební, např. krejčí, brašnář, elektromechanik pro stroje a zařízení, zahradník, zpracovatel přírodních pletiv, brašnářské a sedlářské práce, šití oděvů, aranžérské práce, zahradnické práce a další, dvouletý obor obchodní škola, praktická škola jednoletá a dvouletá.

Škola tedy musí zpracovat v poměrně krátkém čase velký počet ŠVP. Ve školním roce 2008/2009 byly vytvořeny školní vzdělávací programy pro obory obchodní akademie a zahradník, ve školním roce 2009/2010 vznikly školní vzdělávací programy pro učební obory zahradník, zahradnické práce a aranžérské práce.

S nástupem slabších populačních ročníků se potýkáme jako každá jiná střední škola s nedostatkem žáků. Jejich úbytek je však u nás patrnější, protože jako škola pro tělesně postižené pracujeme s malými skupinkami žáků, aby byl zajištěn individuální přístup s ohledem na jejich postižení. Úbytek žáků vede pak ke spojování výuky, především u učebních oborů, aby byl zachován minimální počet šesti žáků ve skupině. Znamená to spojování různých tříd, oborů i předmětů v jedné vyučovací hodině.

Organizace takové výuky pochopitelně není jednoduchá, představuje pro pedagoga zvýšené úsilí v přípravě na hodinu i v jejím průběhu. Zvýšené nároky to klade i na žáky a klima ve skupině. Problémem ve spojených hodinách je zvýšená unavitelnost žáků, narušení schopnosti jejich koncentrace, zejména při rušivých vlivech v okolí (práce s druhou částí skupiny – žáky z jiného oboru), případně nedostatečná schopnost žáků pracovat samostatně. Problémy jsou také při práci s textem.

Ke zlepšení pracovní atmosféry může přispět přítomnost asistenta pedagoga, ovšem např. v zahradnických oborech, kde vzhledem k jeho fyzické náročnosti nestudují žáci s těžším stupněm tělesného postižení, asistent pedagoga ani osobní asistent nepracují.

Dobrým pomocníkem v hodině jsou pracovní listy, které si vytvářejí učitelé. Např. při výuce odborných zahradnických předmětů obdrží žáci text s obrázky, nebo jen samotné obrázky (perokresby) rostlin. V pracovních listech k textu žáci společně podtrhávají stěžejní poznatky, doplňují krátké informace, vybarvují obrázky rostlin a současně je určují podle učebnice nebo sešitu. Obrázky si společně prohlédnou a zkontrolují, zda mají všechny důležité a odborné názvy správně zapsané. Při hodnocení žáků je však nutné přihlížet k fonetickému zápisu a k individuálním schopnostem písemného projevu žáků, zejména při psaní latinských názvů.

Stěžejní část vyučovacích hodin odborných předmětů tvoří výklad jednoduchou formou. V úvodu hodiny se uplatňuje frontální výuka, doplněná cvičeními (procvičování určování a popis rostlin), vyhledáváním informací o probíraném učivu a vypracováváním odpovědí na zadané otázky. Při zkoušení jsou upřednostňovány metody ústního zkoušení, uzavřené testy či spojování obrázku s názvem.

Odborný výcvik v zahradnických oborech se koná v prostorech zahrady ÚSP Kociánka. Zahrada je moderně vybavena, má rozsáhlý sortiment rostlin a umožňuje postiženým žákům bezbariérový přístup. Výsledky práce žáků jsou veřejně prezentovány. Již tradičně pořádají každý rok obě zařízení společnou výstavu orchidejí, na které se aktivně podílejí samotní žáci.

 

Výsledky

Tvorba školních vzdělávacích programů nám umožnila sjednotit do určité míry výuku a spojovat vyučovací předměty. Při tvorbě ŠVP pro všechny zahradnické obory jsme se soustředili zejména na co největší zjednodušení školních vzdělávacích programů a na propojení učiva ve všeobecných i odborných předmětech tak, aby byly ve výuce probírány pokud možno shodné tematické celky, protože musíme pružně reagovat na počet přijímaných žáků. Zdravotní a učební schopnosti našich žáků vyžadují uplatňovat pružně různé výukové strategie; v učebních oborech jsou to především názorné metody a formy výuky.

 

Použitá literatura a zdroje

Vítková, M.: Somatopedické aspekty. Brno, Paido, 2006

ISBN 80-7315-134-0

Vyhláška MŠMT č.72/2005 Sb. O poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních

Vyhláška MŠMT č.73/2005 Sb. O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Zákon č. 561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

Školní vzdělávací programy SŠ F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno