Co je správné? Šetření jako prostředek etické výchovy

Příklad dobré praxe; téma: Společenskovědní vzdělávání; průřezové téma: Občan v demokratické společnosti

Autor: Mgr. Jarmila Jašková

Škola: Vyšší odborná škola a Střední pedagogická škola Litomyšl

 

Aplikované průřezové téma: Občan v demokratické společnosti

 

Anotace

Podstatou PDP je žákovský průzkum morálního hodnocení určitého lidského jednání.  U respondentů různého věku žáci zjišťují změnu morálního hodnocení ve vztahu k věku. Žáci si cvičí komunikaci s respondenty, zápis jejich odpovědí a vyhodnocení výsledků průzkumu včetně jejich prezentace. V závěru aktivity se uskutečňují různé druhy výukových rozhovorů a dojde ke shrnutí poznatků z průzkumu. Žáci zaujmou k příběhu vlastní morální stanovisko.

 

Cíle (výsledky vzdělávání)

Žáci:

  • uskuteční řadu rozhovorů s respondenty různého věku na dané téma (příběh s morálním obsahem);
  • zapíší jasně a výstižně hlavní myšlenky respondentů jejich vlastními slovy;
  • zpracují přehlednou tabulku s výsledky průzkumu;
  • srovnají závislost morálního hodnocení na věku respondentů;
  • prezentují výsledky své práce v plénu třídy;
  • zaujmou k výsledkům průzkumu vlastní stanovisko.
  • debatují o morálním aspektu příběhu, který byl obsahem průzkumu,

Vyučovací předmět: pedagogika, pedagogická praxe, základy společenských věd nebo jiný vyučovací předmět, jehož obsahem je praktická filozofie (etika)

Obor vzdělání a ročník: Pedagogika volného času, Pedagogické lyceum, případně každý jiný obor středního vzdělání s maturitní zkouškou. Pro aplikaci této aktivity je vhodný zejména ročník, kde se vyučuje praktická filozofie.

 

Realizace

Seznámíme žáky s úlohou. Sdělíme jim, co mají dělat, ale neprozradíme, k jakému výsledku se mají dopracovat nebo co přesně sledujeme. Žáci tak znají pouze postup práce, nikoliv její účel. Rozdáme všem žákům natištěný krátký příběh, který je podstatou celého výzkumu a požádáme je, aby příběh přečetli vybraným osobám. Zde pracuje každý žák samostatně a má například dva týdny na to, aby tuto otázku položil vybraným osobám. Každý žák si vybere nejméně tři osoby v každé věkové kategorii.

Osoby jsou v těchto věkových skupinách:

  • dítě 5 – 6 let
  • dítě 10 – 11 let
  • dítě 14 – 16 let
  • jedna dospělá osoba mladší
  • jedna dospělá osoba starší (např. ve věku babičky)

 

Příběh má například toto znění:

„V jedné malé vesnici žila kdysi žena, která měla pět dětí a byla velmi chudá. Často neměly děti co jíst a jejich oblečení bylo velmi chudobné. Děti neměly také žádné hračky a maminka pořád jenom pracovala. Přesto peníze, které měla, nestačily na všechno, co by potřebovaly. Jednoho dne, když děti usnuly, maminka odešla z chalupy a šla do sousední vesnice, kde našla malý obchod. Rozbila dveře a ukradla jídlo, hračky a další věci, které doma potřebovali. Potom utekla zpátky domů a nikomu nic neřekla. Zachovala se ta žena správně? Proč ano, nebo proč ne?

 

Žáci se snaží zachytit písemně co nejpřesnější odpovědi osob v jednotlivých věkových skupinách. Skupiny žáků pak své výsledky vzájemně porovnají. Nyní je prostor pro propojení například s vyučovacím předmětem základy výpočetní techniky. Žáci mohou vytvořit tabulku, ve které budou zachyceny odpovědi osob podle jednotlivých věkových kategorií. Zde končí samostatná práce žáků. Při společné hodině si žáci vzájemně sdělí své výsledky a pokusí se nalézt společné a odlišné znaky v odpovědích respondentů, vyvodit obecné závěry (čím jsou si podobné odpovědi dětí, čím se liší, zda jsou odpovědi dospělých složitější a velmi zajímavým prvkem jsou odpovědi na otázku „proč si to myslí“).

 

Teprve v závěru žákům vysvětlíme, proč pokládali zrovna takovouto otázku, jaký to mělo účel, tj. sledovali vývoj morálního cítění člověka u osob různého věku. Pomůžeme žákům najít v jejich odpovědích rozdíly vázané na věk. Poukážeme na to, v čem se liší odpovědi dítěte a dospělého (životní zkušenosti, zklamání, poctivost, vůle). Zároveň je dobré dát žákovi prostor pro jeho vyjádření k problému, bude-li chtít, buď sám, nebo za celou skupinu (2 – 3 žáci).

 

Nutné pomůcky a prostředky: papíry, psací potřeby, natištěný příběh, počítač.

 

Reflexe PDP

Důležité je společné hodnocení ve formě prezentace výsledků a uvedení například nejčastějších odpovědí nebo nejvíce překvapivých odpovědí. Výzkumná část většinou žáky velmi baví, srovnávání výsledků také. Jistou slabinou je spíše statistické vyhodnocení, například formou jednoduché tabulky.

 

Hodnocení

Učitel hodnotí úroveň prezentace výsledků, zpracování vzorku (tabulka) a samostatnost žáka a jeho schopnost pracovat ve skupině.

 

Použitá literatura a zdroje:

  • Výrost, J., Slaměník, I.: Sociální psychologie. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 416s. ISBN 978-80-247-1428-8;
  • Kraus, B.: Základy sociální pedagogiky. 1. vydání. Praha: Portál, 2008. 216s. ISBN 978-80-7367-383-3.