Zp1403a.pdf (1,02 MB)
Editorial
Obrázky athénských památek jsou všeobecně známé, a proto jsme se rozhodli pro fotografii athénského metra, jež jezdí v podzemí i na povrchu a na obou místech občas míjí kamenné připomínky starověku. Ottův slovník naučný (1889) se věnuje hlavně historii města a o tehdejší současnosti píše: „Dnešní Athény rozkládají se mezi říčkou Ilissem na jihovýchodě a olivovým hájem na západě, jímž protéká řeka Kéfissos. Skalnaté pásmo, které nížinu athénskou prostupuje a údolí Ilissa od ní odlučuje, strmí na severovýchodní straně města a nazývá se nyní Turkovuni … Nízkým sedlem oddělen jest od Turkovun srázný kužel hory Lykabétta …, k níž na severozápadě … přistupuje pahorek Strefón. Obě hory poskytují výborného kamene stavebního, jehož tou měrou vylámáno, že Lykabéttos na severozápadní straně pozbyl úplně svého tvaru původního. … Město opatřuje vodou vodovod Hadriánův, r. 1856 znova zřízený. … Založením Peiraiea a university (1837) staly se Athény středem Řecka i ve příčině obchodní a osvětné … i sídlem učenosti novořecké, již hlavně podporuje universita se 115 professory a 2900 (r. 1887) posluchači z Řecka a Turecka, 4 gymnasia, vysoká škola polytechnická … Na pahorku Nymf založena hvězdárna, v parlamentě dotud uchovává se národní knihovna o 100.000 svazcích. … Vnější tvářnost města je přívětiva, výstavnost namnoze vkusná, při čemž přednost dává se starořeckým způsobům stavitelským. R. 1869 vystavěna železná dráha do Peiraiea, která roku 1886 prodloužena do Peloponnésu, do Thessalie a do dolů laurijských. Od r. 1883 projíždí hlavními ulicemi tramway…“
Březen je měsíc čtenářů, a proto najdete v rubrice Zajímavé internetové adresy tři odkazy zaměřené na literaturu a knihovny. Dříve byl březen měsícem knihy, dnes se však dá číst i z počítačů, čteček a tabletů a jiných zařízení. Odborníci se přiklánějí k tomu, že pokud chcete číst podobně jako z papírové knihy, je nejlepší používat čtečku, která má tzv. elektronický inkoust (e–Ink) a neunavuje oči svítícím displejem. Neruší oznamováním nové pošty apod. a vydrží na jedno nabití až několik týdnů.
Čtení beletrie má různé „vedlejší účinky“, třeba rozšiřuje slovní zásobu. V nedávném průzkumu se zjistilo, že dnešní žáci nerozumějí významům některých slov, například chrabrý a titěrný, i když nám připadají ještě docela běžná. Naopak nás někdy uvedou ve zmatek nová neznámá slova, většinou přejatá z angličtiny. Pokud však uslyšíte slovo keška, budete mít pravděpodobně možnost jeho uživatele poučit. Je to zčeštěný výraz cache [kaš], který pochází ze slangu frankofonních kanadských traperů a z francouzského slovesa cacher (skrýt, skrývat, ukrýt, ukrývat). Z francouzštiny pochází i označení přísného člověka – to je metr! Najdeme ho například v Babičce Boženy Němcové: „Ta kovářka, to je metr; kdyby té nebylo, už by Viktorka víc nechodila.“ Nejstarší doklad je ze 17. století. S metrem jako délkovou mírou však nemá nic společného, i když standardní metr ze slitiny platiny a iridia je snad stále ještě uložen v Sèvres u Paříže (podle soustavy SI je již definován jinak). Metr v našem rčení má původ ve francouzském slově maître [métr], které znamená pán, majitel, mistr (řemeslník i umělec) a učitel (Maître Jean Huss).
Na stránkách 8–9 najdete nový přehled začátků a délky povinného vzdělávání v Evropě. Podobný přehled byl v březnovém čísle 2013. Tento přehled zpracovaný podle informací Eurydice je podrobnější a je v něm oproti loňsku několik změn. AK
