Žáci učebních oborů skládají nové závěrečné zkoušky

V červnu probíhají v odborných školách závěrečné zkoušky, jimiž ukončují své studium žáci oborů vzdělání s výučním listem. Už dávno neplatí, že zadání pro závěrečné zkoušky tvoří učitelé dané školy. Většina škol totiž převzala tzv. jednotné zadání, které připravili pracovníci Národního ústavu odborného vzdělávání společně s odborníky ze škol i z praxe.

Jednotná zadání u závěrečných zkoušek využily v tomto školním roce tři čtvrtiny odborných škol s tříletými obory kategorie H. Poprvé se letos ověřovalo také 24 jednotných zadání zpracovaných pro obory kategorie E, ve kterých se připravují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato zadání využila asi třetina škol s uvedenými obory. Závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání skládá v oborech vzdělání kategorie H 68 % žáků a v oborech vzdělání kategorie E 24 % žáků. Ve srovnání s loňským rokem, kdy byla poprvé jednotná zadání (kategorie H) zpřístupněna všem školám, se podíl škol a žáků prakticky nezměnil.

Jednotná zadání byla od března 2011 nabídnuta školám k využití na webovém portále informačního systému Nové závěrečné zkoušky. Nejprve se vyučující s obsahem těchto zadání seznámili a zvážili, zda je mohou u závěrečných zkoušek využít. Jestliže se rozhodli, že ano, vybrali z nabídky jednotného zadání témata pro písemnou, praktickou a ústní zkoušku, vytiskli podle organizačních pokynů písemné podklady a připravili pracoviště praktické zkoušky.

Za současné situace, kdy je využití jednotného zadání dobrovolné, přistupovalo k němu vedení školy tehdy, když bylo přesvědčené, že je pro školu a její žáky přínosem. Jednotné zadání podává škole důležitou informaci o tom, jaké jsou výstupní požadavky na žáka daného oboru, přináší zpětnou vazbu, jak škola splňuje požadavky, které jsou odborníky v oboru považovány za standardní, pomáhá zajišťovat kvalitu při přípravě a realizaci závěrečných zkoušek. Na žáky téhož oboru jsou u závěrečných zkoušek kladeny stejné nároky a závěrečná zkouška má v praxi vyšší kredit, neboť se na jejím vývoji přímo podílejí odborníci z praxe.

 

Dana Kočková