Odborné školství v evropském srovnání

Česká republika má druhý největší podíl žáků v odborném vzdělávání a přípravě (OVP) z evropských zemí. Celkově v Evropě tento podíl mezi roky 2006 a 2010 mírně poklesl, přesto je v odborných programech i nadále zapsána téměř polovina žáků středních škol. Souhrn statistických údajů o OVP v evropských zemích předkládá Cedefop v nové publikaci.

Podle prognózy, kterou vypracoval Cedefop, bude poptávka po středních kvalifikacích nadále vysoká. Hlavním cílem politiky počátečního OVP v Evropské unii by proto mělo být, aby se OVP stalo atraktivní možností volby. Poskytuje totiž nejen středoškolské vzdělání, ale přispívá i k rozvoji kvalifikací a odborníků zaměřených na specifická povolání na trhu práce. V roce 2010 byla téměř polovina (49,9 %) všech žáků ve středním vzdělávání zapsána v odborných programech, což je o něco méně než v roce 2006 (51,7 %). Nejvyšší podíl žáků studoval v roce 2010 v odborných programech v Rakousku (76,8 %), přes 70 % žáků měla také Česká republika, Belgie a Slovensko, z nečlenských zemí pak Chorvatsko. Nejnižší podíly, pod 30 %, byly v roce 2010 zaznamenány na Kypru (13,2 %), v Maďarsku (25,8 %) a Litvě (25,8 %). K největšímu poklesu podílu žáků zapsaných v OVP došlo mezi roky 2006 a 2010 ve Velké Británii (o 9,6 procentního bodu), značný pokles zaznamenalo také Německo (o 7,9 p. b.) a Česká republika (6,2 p. b.).

Odbornost je na trhu práce výhodou

Profesní příprava na pracovišti může pomoci při přechodu ze školy do zaměstnání a přispívat k rozvoji kompetencí relevantních pro trh práce. Odborný program je klasifikován jako kombinovaný, střídající profesní přípravu na pracovišti a školní vyučování, jestliže 25 % nebo více z kurikula tvoří profesní příprava mimo školní prostředí (programy, v nichž má příprava na pracovišti 90 % nebo vyšší podíl na kurikulu, jsou z této klasifikace vyloučeny). V roce 2010 bylo v programech kombinujících přípravu na pracovišti a školní vyučování zapsáno 28 % žáků středního OVP, tzn. o 0,2 procentního bodu více než v roce 2006. Takřka všichni žáci se v kombinovaných programech OVP vzdělávali v Dánsku (97,4 %), vysokého podílu dosahovalo také Německo (88,4 %). Více než polovina žáků se kombinovaných programů účastnila v Maďarsku (59,6 %) a mezi 30 až 45 % v Nizozemsku, na Slovensku, v ČR a Rakousku. Podíly byly nižší než 10 % v Belgii (4,3 %), Estonsku (0,8 %) a ve Slovinsku (0,4 %). Stoupající tendence se mezi roky 2006 a 2010 projevila v Německu (o 14,1 p. b.), Irsku (6,1 p. b.), Maďarsku (5,0 p. b.) a v Nizozemsku (4,1 p. b.).

Alena Nová


Žáci v počátečním OVP jako procento všech žáků ve středním vzdělávání, 2006–2010

Země

2006

2010

změna

Česká republika

79,3

73,1

-6,2

Rakousko

77,9

76,8

-1,1

Slovensko

73,7

71,3

-2,4

Belgie

69,5

73,0

3,5

Nizozemsko

67,5

67,0

-0,5

Finsko

65,4

69,7

4,3

Švýcarsko

64,2

66,2

2,0

Itálie

60,5

60,0

-0,5

Norsko

60,0

53,9

-6,1

Německo

59,4

51,5

-7,9

Švédsko

55,1

56,1

1,0

Evropská unie

51,7

49,9

-1,8

Polsko

44,0

48,2

4,2

Francie

43,1

44,3

1,2

Spojené království

41,7

32,1

-9,6

Turecko

36,3

42,9

6,6

Řecko

33,9

30,7

-3,2

Irsko

33,4

37,5

4,1

Portugalsko

31,5

38,8

7,3

Litva

25,7

27,7

2,0

Maďarsko

23,7

25,8

2,1

Kypr

13,3

13,2

-0,1

 

Žáci v počátečním OVP i na pracovišti jako procento všech žáků ve středním počátečním OVP, 2006–2010

Země

2006

2010

změna

Dánsko

99,7

97,4

-2,3

Švýcarsko

90,1

91,6

1,5

Německo

74,4

88,4

14,0

Maďarsko

54,6

59,6

5,0

Česká republika

43,9

43,7

-0,2

Rakousko

42,4

45,1

2,7

Slovensko

41,9

40,5

-1,4

Evropská unie

27,8

28,0

0,2

Nizozemsko

27,1

31,2

4,1

Francie

26,9

27,6

0,7

Norsko

23,2

28,4

5,2

Finsko

16,6

19,2

2,6

Polsko

14,3

13,7

– 0,5

Irsko

7,3

13,4

6,1

Španělsko

5,1

5,0

-0,1

Belgie

5,0

4,3

– 0,7

Slovinsko

0,0

0,4

0,4