Nesoulad v kvalifikacícha co se za ním skrývá

Příčinou nezaměstnanosti v Evropě není nedostatek kvalifikovaných lidí, ale skutečnost, že se plýtvá nejkvalifikovanějšími pracovními silami, konstatuje březnová stručná zpráva Cedefopu.

Globální finanční a ekonomická krize vedla v mnoha zemích EU ke znepokojivě vysoké míře nezaměstnanosti a podzaměstnanosti. Nejnovější šetření evropských podniků na jaře 2013 ale prokázalo, že zhruba 40 % firem v celé EU má přesto potíže s nalezením zaměstnanců se správnými kvalifikacemi. Šetření Eurobarometru z roku 2010 shledalo, že pro 33 % zaměstnavatelů je nedostatek lidí se správnými kvalifikacemi mezi uchazeči o zaměstnání hlavním problémem při obsazování volných míst. Zaměstnavatelé si často stěžovali na nedostatek odborných kompetencí uchazečů a někteří také na to, že uchazečům chybí způsobilost k fungování na pracovišti.
Ukazuje se, že v EU je víc zaměstnanců s nízkým vzděláním, než je pracovních míst na této úrovni. 
Počet míst obvykle vyžadujících terciární kvalifikaci je zhruba v souladu s počtem dostupných vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Významná nerovnováha však panuje mezi pracovními místy vyžadujícími kvalifikace střední úrovně a lidmi kvalifikovanými na této úrovni.

Mnozí pracovníci jsou překvalifikovaní

Podle Eurostatu byl počet volných míst v 15 členských státech EU ve třetím čtvrtletí roku 2013 stále o 25 % nižší než v roce 2008. Indikátor nedostatku pracovních sil je nad předkrizovým průměrem jen v pěti členských státech (Bulharsku, Německu, Slovensku, Polsku a Spojeném království). Když je slabá poptávka po zaměstnancích, zvyšuje se konkurence mezi uchazeči o pracovní místa a lidé jsou ochotnější přijmout zaměstnání, které neodpovídá jejich úrovni kvalifikace. V EU je asi 29 % vysoce kvalifikovaných pracovníků na místech vyžadujících střední až nízkou úroveň kvalifikace, jsou tedy překvalifikovaní.
U překvalifikovaných pracovníků je větší pravděpodobnost, že trpí nižšími mzdami, pociťují menší uspokojení z práce a mají vyšší fluktuaci než lidé, jejichž pracovní místo odpovídá kvalifikaci. Velká část překvalifikovaných pracovníků patří ke zranitelným skupinám, jako jsou migranti, ženy a mladší pracovníci. Tito lidé jsou často uvězněni v zaměstnáních, v nichž nemohou rozvíjet a využívat své schopnosti. Nadbytečná kvalifikace může ohrozit i dlouhodobé vyhlídky pracovníka.

Příčiny nesouladu v kvalifikacích

Někteří zaměstnavatelé říkají, že nemohou obsadit volná místa, protože dokonce i vysoce kvalifikovaní uchazeči mají nesprávné kvalifikace. Tvrdí, že vzdělávací systémy vzdělávají absolventy zítřka v kvalifikacích potřebných v průmyslu včerejška. Problémy při přijímání pracovníků působí i celkově nízká mobilita na evropském trhu práce, nejen kvůli jazykovým bariérám a neochotě stěhovat se, ale také pro nedostatek informací o pracovních příležitostech.
Přetrvávají také překážky v uznávání kvalifikací získaných v jiných zemích.
Za příčinu toho, že je těžké obsadit volná místa, byly také označeny neefektivní strategie přijímání a profesní přípravy. Podniky mohou mít potíže s přijímáním, nabízejí-li nízké mzdy a neatraktivní pracovní podmínky. Jen 6 % respondentů v rámci Šetření pracovních sil 2013 uvedlo, že zlepšili benefity tak, aby přilákali uchazeče na těžko obsaditelná volná místa, přitom jen 5 % z nich zvýšilo nástupní platy. Šetření Eurobarometru 2010 uvádí jako důvod pro nenaplněná volná místa neschopnost u zhruba 25 % zaměstnavatelů nabídnout konkurenční nástupní platy. Dalších 11 % firem řeklo, že překážkou pro získání absolventů vysokých škol jsou omezené prostředky. Podle Šetření pracovních sil 2013 si 24 % zaměstnavatelů stěžuje na nedostatek zkušeností a pracovních postojů mladých uchazečů o práci. Přitom se však nechtějí angažovat v programech přípravy na pracovišti nebo v duálním systému, které by zlepšily pracovní připravenost mladých lidí nebo umožňovaly zaměstnancům osvojit si nezbytné dovednosti spojené s prací. Data Eurostatu ukazují, že jen asi 33 % zaměstnanců, většinou lidí již vysoce kvalifikovaných, dostávalo v EU v roce 2010 profesní přípravu poskytovanou nebo placenou zaměstnavateli.
Šetření pracovních sil 2013 také zjistilo, že jen 7 % zaměstnavatelů je ochotných znovu stanovit kvalifikační kritéria, i když by to usnadnilo přijímání. Zaměstnavatelé mají tendenci přehlížet možné kandidáty z jiného regionu nebo země a také mladé lidi, ženy a starší pracovníky. Pouze 13 % zaměstnavatelů uvádí, že mají při přijímání široký záběr.
Jak odstranit nesoulad v kvalifikacích
K odstranění nesouladu v kvalifikacích by měla přispět lepší spolupráce vlád, zaměstnavatelů a odborových svazů při řízení systémů vzdělávání. Díky ní by se mohla kurikula rychle přizpůsobovat měnící se poptávce po kvalifikacích, a to i v oblasti terciární či krátkodobé profesní přípravy, která může rychle reagovat na nedostatek kvalifikací, např. v inovativních sektorech. Lepší zkoumání trhu práce může zvýšit relevanci vzdělávání a profesní přípravy. Je vhodné také podporovat kvalitní kariérní poradenství, a tak pomáhat při informovaném rozhodování o vzdělávání a profesní dráze. Je třeba povzbuzovat podniky k tomu, aby přezkoumaly svou náborovou praxi, rozšířily vzdělávací strategie na pracovišti a okruh lidí, z něhož si vybírají budoucí zaměstnance.
Světové ekonomické fórum publikovalo nedávno zprávu Matching Skills and Labour Market Need, k níž významně přispěl Cedefop. Zpráva poukazuje na to, že nesoulad v kvalifikacích je hlavně důsledkem strukturální rigidity na trzích práce, je však také ovlivňován cyklickými rozdíly mezi nabídkou a poptávkou. Vytváření nových pracovních míst je rozhodující, je však třeba zaměřit se na všechny aspekty nesouladu v kvalifikacích.
Pokud k tomu nedojde, budeme jen prodlužovat krizi v pracovních místech, protože lidé nebudou mít příležitost k rozvíjení kvalifikací potřebných pro vykonávání takových zaměstnání, která pomohou k hospodářskému zotavení.
Přeložila Anna Konopásková, zkráceno
Pramen: Cedefop. Skill mismatch: more than meets the eye. Briefing Note, March 2014. 4 p. Qualifikationsungleichgewichte: Da steckt mehr dahinter! Inadéquation des compétences : les dessous du problème.