Digitalizace světa práce: Kompetence pro Průmysl 4.0

Druhá část seriálu o Průmyslu 4.0 uveřejněného na stránkách německého BIBB blíže představuje kompetence, které budou stále žádanější.

Je logické, že propojené systémy a technologie, které byly představeny v první části tohoto seriálu, povedou ke změnám pracovních postupů a forem práce v podnicích a spolu s tím ke změnám týkajícím se požadavků na kompetence. V současné době lze jen těžko odhadnout, jak rychle k těmto změnám dojde a jak zásadní budou. Rychlost změn se bude lišit obor od oboru a částečně i podnik od podniku. V některých oborech, jako například v tiskařském průmyslu, již zcela zvítězila digitalizace. Staré technologie, formy práce a kvalifikační profily byly nahrazeny novými. V jiných oborech lze spíše očekávat, že tradiční a nové kvalifikace budou existovat vedle sebe.

Jak vyplývá ze studie vypracované VDMA[1] (Industrie 4.0 – Qualifizierung 2025), mají dotázaní zástupci podniků velmi různorodé názory ohledně zvyšování kvalifikací potřebných pro průmysl 4.0. Je možné definovat tři hlavní varianty:

  • scénář „zvětšující se propast“ (Growing Gap), podle kterého se budou stále více rozvírat nůžky mezi málo a vysoce kvalifikovanými pracovníky;
  • scénář „všeobecná modernizace“ (General Upgrade), očekávající rostoucí poptávku po zvýšení kvalifikace, tedy nutnost vyšší kvalifikace pro všechny;
  • scénář „centrální článek“ (Central Link), zdůrazňující potřebu vyšší kvalifikace u odborných pracovníků a s ní spojené specifické profesnosti (Beruflikeit)[2].

Jak již bylo řečeno, zda a v jaké míře budou některé kvalifikace v budoucnosti ztrácet na své hodnotě nebo naopak nově vznikat, záleží v neposlední řadě na tom, v jakém rozsahu a jak rychle se budou jednotlivé podniky automatizovat a propojovat své postupy a procesy ve výrobě, službách a odbytu.

 

Nové formy práce v rámci Průmyslu 4.0

Přes všechny výše zmíněné nerovnoměrnosti budoucího vývoje lze konstatovat, že podniky jsou díky využívání chytrých přístrojů a vzájemně propojených postupů stále aktivnější. Procesy a rozhodnutí mohou být průběžně upravovány, práce je stále flexibilnější a dynamičtější. Činnosti, které nelze automatizovat, získávají na důležitosti. Monotónní, jednoduché činnosti jsou oproti tomu podporovány inteligentními systémy nebo jimi zcela nahrazeny. Zároveň je kvalifikovaná práce stále specializovanější.

Propojené pracovní prostředky proměňují výraznou měrou způsob práce také na druhé straně výrobních hal. Můžeme jmenovat následující aspekty:[3]

1. Nárůst forem práce, které se orientují na projekt

 „Agilní“ procesy vývoje a vysoké požadavky na služby s sebou nesou nárůst flexibility – jednotlivé požadavky je nutné realizovat ve stále kratším čase. Podobně jako je tomu v softwarovém výrobním odvětví, bude i v ostatních odvětvích přibývat forem práce s jasně definovanými cíli, rozpočtem a časovým rozmezím. Pracovníci pak budou využívat propojená média, virtuální formy spolupráce a systémy řízení projektů.


2. Decentralizovaný proces rozhodování a hodnocení výkonnosti pomocí stanovených cílů

Orientace na projekty a vyšší míra flexibility vedou k tomu, že mizí tradiční model řízení a kontroly. Ten je nahrazován decentralizovaným procesem rozhodování a hodnocení, v rámci kterého jsou využívány různé funkce a role. Řízení pracovníků se děje spíše nepřímo, pomocí předem stanovených cílů a měřitelných klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI, Key performance indicators).


3. Změněná kultura řízení

Ruku v ruce s tím se mění také chápání vedení a řízení. Místo silně hierarchických struktur budou do podniků vstupovat podpůrné a odborné formy vedení. Vedoucí by se měl stát koučem, jehož role spočívá především v tom, aby odstraňoval problémy a poskytoval poradenství.

 
4. Týmová práce

Orientace na projekty a flexibilní procesy týkající se vývoje a služeb vyžadují schopnost pracovat v měnících se týmech, které se často skládají z lidí s různými kvalifikacemi, rolemi a zájmy. V mezinárodním kontextu hrají důležitou roli také kulturní a jazykové rozdíly.


5. Integrace funkcí přesahující oddělení

Zatímco jsou v klasických podnikových organizacích jednotlivá funkční oddělení relativně samostatná a jasně rozdělená (např. na oddělení výroby, logistiky, odbytu, marketingu, financí a IT), vyznačuje se průmysl 4.0 silnějším propojením jednotlivých činností. To vyžaduje přesné znalosti všech propojených procesů, ale také intenzivnější koordinaci.


6. Zvýšení hodnoty kompetencí z oblasti IT a softwaru

Jeffreymu Immeltovi předsedovi a generálnímu řediteli General Electric je připisován výrok, že se v budoucnosti každý průmyslový podnik promění v softwarovou společnost[4]. Tato myšlenka vychází z jednoduchého faktu. Software tvoří důležitou součást mnoha průmyslových výrobků a softwarové podniky jsou často vzorem pro ostatní odvětví průmyslu. IT bude v budoucnosti hrát centrální roli ve všech oblastech, ať už při nákupu, výrobě, odbytu, nebo marketingu. Díky tomu se stále zvyšuje důležitost šíření informací a potřebné je i lepší porozumění systémům, například pro analýzu generovaných dat (velkoobjemová data / Big Data).


7. Nárůst krátkodobých a mimosmluvních forem práce

Společnosti a podniky v rámci průmyslu 4.0 nebudou schopny stabilně zaměstnávat všechny potřebné vysoce kvalifikované pracovní síly. Již v současné době je stále více takovýchto pracovníků podle potřeby „nakupováno“ od specializovaných poskytovatelů.

 
8. Zajištění kvality

Doposud byla kvalita pracovních procesů zajišťována především pomocí standardů[5], norem a systémů pro zajištění kvality. Datové systémy umožňují stálou kontrolu, měření a dokumentaci. Díky tomu se zvyšuje transparentnost pracovních procesů a jednotlivých pracovních činností; chyby, odchylky a poruchy lze rychleji rozeznat a odstranit.

 
9. Větší flexibilita z hlediska času a místa a větší autonomie

Popsané systémy v neposlední řadě poskytují větší míru svobody s ohledem na místo a čas výkonu daných činností. Propojené systémy lze řídit a provádět jejich údržbu na dálku, komunikace a spolupráce se odehrává stále častěji ve virtuální rovině; pracovní zakázky a úkoly lze plnit i mimo pevnou pracovní dobu podniků. Tím se zvyšuje autonomie jednotlivých spolupracovníků. To ale také znamená, že pracovníci musejí plnit požadavky na vlastní zodpovědnost, musejí být schopni se správně rozhodnout s ohledem na danou situaci a o všem informovat.

 

10. Kvalifikace a kvalifikační úrovně

Jaký vliv budou mít výše popsané proměněné formy práce na schopnosti a dovednosti pracovníků? Jakým způsobem je možné dané kompetence cíleně rozvíjet – ideálně již během počátečního vzdělávání? Tímto tématem se již zabývá řada studií a dotazníkových šetření, například studie Fraunhoferova institutu ekonomiky práce a organizace[6], Jonase Gebhardta[7] nebo VDMA[8]. V nich jsou popsány kvalifikační požadavky, které budou v budoucnosti relevantní, a to zejména ve světě průmyslové výroby.

Nelze zde podrobně představit všechny výsledky těchto studií. Představíme zde pouze čtyři běžně rozlišované úrovně kvalifikací.

11. Odborné kompetence

Není pochyb o tom, že základ odborného vzdělávání ve všech oborech tvoří i v digitálním pracovním prostředí dobré odborné znalosti, spojené s praktickými zkušenostmi. Skoro stejně tak důležité ale začínají být dovednosti, které se týkají používání IT, softwaru, aplikačních programů a automatizovaných systémů. Nejedná se pouze o základní know-how a používání digitálních přístrojů, aplikací a webu 2.0 a všech elektronických pracovních pomůcek, jde také o uživatelsky orientované znalosti (CAD, CRM, ERP apod.)[9]. V některých oblastech se také jedná o hlubší odborné znalosti týkající se vývoje a programování, velkoobjemových dat a robotiky. Příkladem pro tuto úroveň kompetencí může být v oblasti obchodu například znalost elektronických systémů skladového hospodářství, digitálních platebních systémů a integrovaných softwarových a síťových řešení. V zemědělství se jedná například o řízení a shromažďování dat technických zařízení ve stáji spolu se znalostmi odpovídajících systémů pro vyhodnocení, které se využívají při monitoringu.

 
12. Datový a projektový management

Spolu s odbornými dovednostmi a IT kompetencemi se do popředí dostávají dovednosti, které souvisejí s řízením datových systémů a procesů. Patří k nim obsluha strojů a přístrojů, ale také znalosti propojených pracovních a výrobních procesů: od nákupu až po expedici. Existují k tomu různé pomůcky: ať už pro řízení pracovních postupů (workflow), nebo projektové řízení, dokumentaci a vyhodnocování dat, výměnu informací a řízení procesů, nebo pro komunikaci se zákazníky a partnery. Také témata týkající se ochrany a bezpečnosti údajů jsou stále důležitější, neboť v rámci globální sítě hraje ochrana a zabezpečení dat rozhodující roli (například ochrana osobních údajů nebo výsledků výzkumu a vývoje). Konkrétním příkladem této úrovně kompetencí z podnikové praxe mohou být například individualizované digitální služby a nabídky zákazníkům, které vznikají na základě analýzy dat. To vše pak umožňuje na míru šitý přímý marketing a elektronické obchodování (e-komerci).



13. Měkké dovednosti (soft skills)

Vedle jednotlivých odborných a IT kompetencí jsou stále důležitější další dovednosti a kompetence: komunikativní, sociální a organizační, schopnost týmové a projektové práce, ale také interkulturní a jazykové. Organizační, komunikační a prezentační dovednosti jsou nepostradatelné stejně jako schopnost výměny znalostí a dovedností a schopnost virtuální spolupráce s využitím elektronických platforem a médií. Proto jsou zkušenosti s těmito platformami, sociálními médii, webem 2.0 a nástroji pro řízení projektů zcela nezbytné.

 

14. Meta-kompetence

V neposlední řadě se jedná o takzvané „meta-kompetence“, které jsou potřebné k tomu, aby spolupracovníci reagovali na problémy a zadání samostatně, flexibilně a spolehlivě. Patří k nim kromě jiného i ochota stále rozšiřovat své individuální znalosti v rámci celoživotního učení a být otevřený ke všem inovacím. V propojeném průmyslu jsou stále více požadovány a také náležitě odměňovány i konkrétní vlastnosti a silné stránky, jakými jsou například kreativita, odpovědnost, sebeřízení, informální a formální učení, orientace na řešení problémů a spolehlivost.

Celý článek je dostupný na: https://www.foraus.de/html/foraus_3326.php

První díl seriálu BIBB: http://www.nuv.cz/vystupy/cast-1-prumysl-4-0-a-jeho-vliv-na-svet-prace

Úvodní díl seriálu BIBB: http://www.nuv.cz/vystupy/digitalizace-sveta-prace

Přeložila Michala Čičváková



[1] VDMA – Verband Deutscher Maschinen- und Anlagenbau e.V. (Svaz německého strojírenského průmyslu)

[2] Odborníci, kteří byli osloveni v rámci této studie, se ve velké míře shodují na tom, že téma průmyslu 4.0 hraje významnou roli jak v počátečním, tak dalším vzdělávání: 62 % souhlasí s důležitostí tohoto tématu v oblasti dalšího vzdělávání, 71 % v oblasti počátečního vzdělávání. Podniky, které jsou proaktivní a inovativní na poli kvalifikací, a ty, které patří k průkopníkům tématu průmyslu 4.0, se snaží integrovat toto téma stejnou měrou do vlastního odborného i dalšího vzdělávání. Ty podniky, které v obou oblastech kvalifikací a průmyslu 4.0 spíše vyčkávají, spojují toto téma trochu více s oblastí dalšího vzdělávání. Dotázaní, kteří zatím nepokládají téma průmyslu 4.0 pro vlastní podnik za relevantní, si myslí, že téma průmyslu 4.0 je v současné době ve 40 % zakotveno v počátečním vzdělávání; viz https://www.ihre-industrie.de/fileadmin/user_upload/2016-05-18_VDMA_Studie_Bildung.pdf.

[4] Harvard Business Manager, prosinec 2015, s. 65.

[5] Standardní operační postupy / Standard Operating Procedures (SOP) – Stanovené postupy a procedury definované v příručkách kvality/jakosti.

[6] Fraunhofer Institut IAO: Produktionsarbeit der Zukunft – INDUSTRIE 4.0 http://www.iao.fraunhofer.de/lang-de/images/iao-news/produktionsarbeit-der-zukunft.pdf

[7] Entwicklungen 4.0 – Ausblicke auf zukünftige Anforderungen an und Auswirkungen auf Arbeit und Ausbildung in: Journal of Technical Education 3. Jg. 2015, H. 2 (http://www.prokom-4-0.de/files/downloads/58-197-1-pb.pdf)

[8] Sabine Pfeiffer, Horan Lee, Christopher Zirnig, Anne Suphan: VDMA Industrie 4.0 – Qualifizierung 2025 (https://www.ihre-industrie.de/fileadmin/user_upload/2016-05-18_VDMA_Studie_Bildung.pdf)

[9] CAD: Počítačem podporované projektování/Computer Aided Design, CRM: Řízení vztahů se zákazníky/Customer Relationsship Management, ERP: Plánování podnikových zdrojů/Enterprise Resource Planning