Dvě otázky pro Helenu Úlovcovou, náměstkyni ředitele NÚV

Obvykle se zdůrazňuje potřeba pedagogicko-psychologického poradenství na školách, méně se už mluví o kariérovém poradenství. NÚV ale této oblasti věnuje velkou pozornost. Jaký to má důvod?

NÚV má v gesci jak odborné, tak všeobecné vzdělávání a z tohoto úhlu pohledu nás samozřejmě zajímá, jakým způsobem se žáci základních škol rozhodují o své vzdělávací dráze a s ní související profesi. Proto klademe důraz na to, abychom dětem i jejich rodičům pomohli při jejich prvním rozhodování, připravujeme pro ně všestranné informace, které by jim měly volbu usnadnit, a vzděláváme výchovné poradce a další učitele, aby mohli svým žákům přitom dobře radit. Nabízíme jak informace o vzdělávací nabídce, tak o potřebách trhu práce, protože to se stává při rozhodování stále podstatnějším kritériem. Kromě toho shromažďujeme i data o skupině absolventů, kteří přechod ze školy do zaměstnání nezvládají lehce. Sledujeme také, jak dobře se absolventi dokáží prosadit svými znalostmi a dovednostmi v konkurenci se staršími pracovníky, kterým zaměstnavatelé dávají často přednost, protože na rozdíl od absolventů mají praxi. Pro odborné vzdělávání je to velmi potřebná zpětná vazba, která má vliv na koncipování obsahu vzdělávání.

Může kariérové poradenství změnit něco na situaci, kdy si zaměstnavatelé stěžují, že nemají dost kvalifikovaných pracovníků v některých oborech a usilují o to, aby tyto obory studovalo víc žáků?

Je myslím zřejmé, že ovlivnění žáků při první volbě oboru nestojí jen na výchovných poradcích a dalších učitelích základních škol a nezávisí jen na atraktivní vzdělávací nabídce středních škol. Významnou roli tady mají zaměstnavatelé. Ti by měli prezentovat výhody uplatnění v tom kterém oboru jak přímo žákům základních škol, kteří se v budoucnosti mohou stát jejich pracovníky, tak i jejich rodičům. Zaměstnavatelé už chápou, že nestačí jen hořekovat nad nedostatkem absolventů určitých skupin oborů, ale že musí sami něco udělat pro jejich zatraktivnění.

Zoja Franklová