Čeští žáci zabodovali v ICT gramotnosti

Žáci České republiky dosáhli v testu počítačové a informační gramotnosti nejlepšího výsledku ze všech zemí, které se zúčastnily mezinárodního šetření International Computer and Information Literacy Study (ICILS). Je ovšem otázka, do jaké míry je to zásluhou škol.

Mezinárodní šetření zaměřené na mapování reálných dovedností a schopností žáků v oblasti počítačové a informační gramotnosti se uskutečnilo poprvé a zapojilo se do něj 19, zejména evropských zemí. V České republice proběhlo šetření ICILS na reprezentativním vzorku 170 škol, v rámci nichž se zapojilo celkem 3100 žáků 8. ročníků ZŠ (nebo odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) a 2150 učitelů.
Žáci vypracovávali test počítačové a informační gramotnosti a odpovídali na otázky v žákovském dotazníku.
Dalšími nástroji šetření ICILS 2013 byly učitelský a školní dotazník. ICILS je organizováno Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA, www.iea.nl), která uskutečňuje také další mezinárodní šetření, např. TIMSS (matematika a přírodověda) a PIRLS (čtení). V České republice šetření provádí Česká školní inspekce v rámci projektu Kompetence III, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
Žáci České republiky dosáhli v testu 553 bodů, srovnatelný výsledek byl zjištěn pouze u žáků z kanadské provincie Ontario (547 bodů). Předčili nejen žáky Austrálie, Polska, Norska a Korejské republiky, jejichž výsledek přesahoval 530 bodů, ale vedli si např. lépe než jejich vrstevníci z Německa (523 bodů), Slovenska (517 bodů), Chorvatska (512 bodů) či Slovinska (511 bodů). Žáci dvou zemí, Thajska a Turecka, dosáhli ve srovnání s ostatními zeměmi výrazně podprůměrného bodového skóre (373, resp. 361 bodů).
Ve všech zemích dosáhly dívky v testu informační a počítačové gramotnosti ve srovnání s chlapci lepšího výsledku, přičemž s výjimkou Thajska a Turecka byl ve všech zemích tento rozdíl statisticky významný. Průměrný rozdíl činil v zúčastněných zemích 18 bodů (dívky dosáhly v testu průměrně 509 bodů, zatímco chlapci 491 bodů).
Průměrný výsledek českých žáků podle pohlaví a druhu školy
Měrný výsledek v testu Základní škola Víceleté gymnázium
Celkem 546 604
Dívky 550 613
Chlapci 541 594

Dívky v České republice předčily svým průměrným výsledkem 559,2 bodů chlapce, kteří dosáhli průměrného výsledku 547,6 bodů, nicméně tento dvanáctibodový rozdíl byl ve srovnání s ostatními zeměmi jeden z nejnižších. Rozdíl mezi dívkami a chlapci byl o něco vyšší v rámci víceletých gymnázií (dívky dosáhly v průměru o 19 bodů více) než v rámci základních škol (zde rozdíl činil 9 bodů). Průměrný výsledek žáků víceletých gymnázií byl ve srovnání se žáky základních škol vyšší o 58 bodů.
Zázemí ICT ve škole
V rámci šetření se ukázalo, že čeští učitelé vnímají ICT zázemí vůbec nejpozitivněji ze všech zúčastněných zemí. Pouze 13 % českých učitelů (nejméně ze všech zúčastněných zemí) souhlasilo s tím, že nemají dostatečnou technickou podporu kolegů starajících se o ICT vybavení (v zúčastněných zemích se jednalo průměrně o 45 % učitelů). Jenom 17 % českých učitelů nemá dle svého vyjádření dostatečné podmínky pro rozvíjení vlastních odborných znalostí práce s ICT (tento podíl je rovněž ze všech zapojených zemí nejnižší; mezinárodní průměr činí 40 %). V České republice je též nejnižší podíl učitelů (22 %), kteří se domnívají, že jejich škola nemá dostatečné ICT vybavení (mezinárodní průměr je 42 % učitelů).
Dvě třetiny českých učitelů používají počítač při výuce minimálně jednou týdně (27 % učitelů tak činí každý den). V porovnání s ostatními zeměmi zapojenými do šetření ICILS se jedná o mírně nadprůměrný údaj (mezinárodní průměr činí 62 %). V České republice používají počítač ve výuce ve vyšší míře muži (alespoň jednou týdně jej využívá 75 % učitelů) než ženy (62 %). Svoji roli v používání počítače hraje také věk. Zatímco minimálně jednou týdně používá počítač ve výuce 71 % učitelů do 49 let, u učitelů od 50 let výše se to týká jen 56 % z nich.
Vliv počítačů na výuku
Podíl učitelů, kteří se domnívají, že využívání ICT ve výuce pomáhá u žáků vzbuzovat větší zájem o studium, je v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi jeden z nejnižších, přesto tento názor zastávají dvě třetiny českých učitelů. Obdobně nízký je v České republice podíl učitelů, kteří si myslí, že využívání ICT ve výuce zlepšuje studijní výkony žáků (53 %). Tři čtvrtiny českých učitelů naopak zastávají názor, že využívání ICT při výuce a studiu ve škole vede ke zhoršení písemného projevu žáků (průměrný podíl takových učitelů v rámci zemí ICILS činí 67 %). Nadprůměrný je též podíl učitelů, kteří se domnívají, že využívání ICT ve výuce jen vede ke kopírování materiálů z veřejných zdrojů.
Jak vysvětlit rozpory
Zveřejněné údaje jsou v mnoha ohledech překvapivé a paradoxní. Žáci sice dosáhli nejlepších výsledků a učitelé se podle šetření domnívají, že jsou velmi dobře vybaveni pro práci s počítači, ale zároveň projevují k využívání ICT ve výuce velmi kritické postoje. Například tři čtvrtiny si myslí, že využívání počítačů vede ke zhoršení písemného projevu žáků a mnozí se domnívají, že využívání ICT ve výuce jen vede ke kopírování materiálů z veřejných zdrojů. Jen polovina učitelů si myslí, že využívání ICT ve výuce zlepšuje studijní výkony žáků.
Vynikající umístění českých žáků překvapilo také odborného konzultanta v oblasti digitálního vzdělávání Ondřeje Neumajera, který se podílel na vzniku ministerské Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020. Vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií na základních a středních školách podle Neumajera nestačí rychlému vývoji posledních let. Rámcové vzdělávací programy, podle nichž se školy musejí řídit, v této oblasti platí od roku 2004, takže odrážejí tehdejší situaci. Ta se však výrazně změnila, proto považuje Neumajer za nutné je revidovat. O vítězství českých osmáků v testování těchto dovedností proto řekl: „Pro nás je to velký šok. S vysokou pravděpodobností za to nemůže škola.“
Zoja Franklová s využitím materiálů ČŠI
Podrobnější informace – http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/ICILS