Historie

Národní ústav pro vzdělávání vznikl ke dni 1. července 2011 sloučením tří přímo řízených organizací MŠMT: Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV), Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (VÚP) a Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR (IPPP ČR).  Sloučením Národního ústavu pro vzdělávání a Národního institutu pro další vzdělávání vznikl k 1. 1. 2020 Národní pedagogický institut České republiky.

Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV)

Základ pro pozdější Národní ústav odborného vzdělávání byl položen v září 1950, kdy vzniklo Studijní a informační středisko pro hospodářské nauky odborných škol, jehož cílem byla podpora výuky na ekonomických a dalších odborných školách, do jejichž programů byly nově začleněny zásady centrálního řízení a plánování hospodářství. Středisko sídlilo v budově Státního ústavu těsnopisného na Senovážném náměstí.

 

Výzkumný ústav pedagogický v Praze (VÚP)

Učitelé již od konce 19. století projevovali zájem o zřízení střediska, které by ve spolupráci s pedagogy vědeckými metodami hledalo prostředky, jak zlepšovat výchovnou a vyučovací praxi na školách. Výsledkem těchto snah bylo zřízení Pedagogického ústavu J. A. Komenského, k němuž dalo pokyn ministerstvo školství nově vzniklé republiky v roce 1919.

 

Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky (IPPP ČR)

Institut byl zřízen v souladu se zákonem 395/1991 Sb. o školských zařízeních ke dni 1. února 1994 jako příspěvková organizace přímo řízená MŠMT ČR. Předmětem jeho činnosti bylo poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních na území České republiky v oblastech preventivní, pedagogicko-psychologické, speciálně pedagogické a v oblasti volby další vzdělávací cesty.