Dvacet let inovací v českém školství

9.1.2014    Hradecký deník - Ing. Jan Lang založil v roce 1994 Střední školu aplikované kybernetiky, rozhodl se na vlastní pěst dát mladým lidem šanci studovat počítačové obory a stát se profesionály v zacházení s hardwarem i softwarem. 

Před dvaceti lety byl jediný, kdo se toho na poli středoškolského vzdělávacího systému odvážil. Obory Informační technologie a Multimediální tvorba, které zapsalo ministerstvo školství do rejstříku škol, se rozšířily i na jiné školy a dnes je najdete v seznamu rámcových vzdělávacích plánů (RVP). Další dva, zatím tajné, leží na jeho pracovním stole, jeho škola má výbornou pověst a já vám mohu zprostředkovat rozhovor, který se mnou uskutečnil 30. 12. 2013.

* Pane řediteli, zajímalo by mne, jak se díváte na stížnosti průmyslu, že v něm chybí odborníci. Není to trochu problém středních škol, že jich připravují nedostatek?

             Není to problém kapacity odborného školství, ale spočívá v nerovnováze při rozhodování o budoucím zaměstnání, což vzniklo po roce 1990. První příležitost, kterou technicky nadaný žák má, aby se rozhodl, co studovat, přichází v jedenácti letech, ale k dispozici je pouze osmileté gymnázium nebo pokračování na základní škole.

 * A to je špatné?

             Student gymnázia bohužel není poznamenán odborností, kterou průmysl vyžaduje. Osmiletá gymnázia bych nejraději převedl na šestiletá, což by posunulo věkovou hranici při volbě povolání na 13 let. Nabídl bych dětem možnost pokračovat i různými odbornými směry na prakticky zaměřených školách, pozor, ale šestiletých středních školách! Pak by podle mého názoru bylo teprve odborníků dostatek.

* Pádnost této odpovědi mne překvapila, ovšem paní Langová v té chvíli položila na stůl kupičku asi deseti učebních osnov, které se jejímu manželovi podařilo úspěšně obhájit, tak se rozhovor stočil jinam. Je pro Vás rozhodující úspěch daný tím, když se Vaše osnovy učí po celé ČR?

             Jak se to vezme. Potvrzuje nám to, že jdeme správným směrem, ale zároveň nám to odčerpává původně naše zájemce o studium. Naštěstí ke kvalitnímu vzdělávání nestačí jen založit na jakékoliv škole jakýkoliv obor, o který je momentálně zájem.

 * Jak jste se dostali k výtvarnému počítačovému oboru?

             Už od verze pro DOS jsme v rámci oboru Výpočetní technika vyučovali třeba 3ds Max, grafický software na modelování, vizualizace a animaci. Tenkrát se začaly tyto technologie ve světě umění uplatňovat. Bylo to odvětví, které potřebovalo odborníky, to byla naše příležitost. Trvalo nám čtyři roky, než MŠMT uznalo, že jde o umělecký obor, dnes je to samozřejmostí.

 * Byla to opět vlastní iniciativa a nápad?

             Jistě. Od počátku jsme vsadili na inovace. Kopírování, to nebyla nikdy cesta pro nás.

 * Co Vás tedy inspirovalo?

             Přispěli k tomu často i naši studenti. S přístupem na internet a s mnoha jejich zájmy a talenty to byla jen otázka času, kdy s tím někdo vyrukuje. My jsme se nikdy nebránili jim otevírat cesty ke vzdělání v oblastech, které v počítačovém průmyslu teprve vznikaly.

* Ale pokud je to student, který objeví nově vznikající disciplínu, jak byste mohli mít pedagoga, který by to učil?

             Jestliže chci studentům zprostředkovat skutečně aktuální vzdělání, nemohu čekat, až bude pro každou novinku vyškolen nějaký pracovník, který to odpřednáší.

 * A kdo to tedy měl učit?

             Konkrétně v případě 3ds Max se toho na nějaký čas ujal onen pokrokový student, který odbornou část výuky vedl, kantor se to průběžně naučil a ve spojení odbornosti a pedagogických schopností posunul výuku k vyšší kvalitě.

 * Takže studenti měli vždy podporu, pokud se pouštěli do technologických experimentů?

             Pochopitelně. To je také jeden z důvodů, proč máme vysoké školné. Každoročně jdou statisíce z našeho rozpočtu na nákup softwaru, hardwaru, a také na školení a vzdělávání pedagogů, které s tím souvisí. V tom jsme opravdu důslední.

 * Na stejném principu jste založili i svou vyšší odbornou školu?

             Nabídku na založení VOŠ podle našich SŠ osnov jsme měli už v roce 1997 a šlo právě o počítačovou grafiku. Bohužel jsem to tehdy odmítnul. Od té doby jsme ušli obrovský kus cesty a iniciativu projevili sami pedagogové, kteří hodnotili zkušenosti z vysokých škol podobného zaměření. Ukázalo se totiž, že tamní pedagogové odkazují výuku hardwaru a softwaru na samostudium a učí pouze umělecké kreativitě. Naše VOŠ má za cíl naučit studenty i technologické know-how, a to v relativně krátkém čase.

 * Z názvu Počítačová umění a design to ale nevyplývá, nebo ano?

             Název jsme zvolili spíše mezinárodně srozumitelný, ale studium samo je založeno na praxi do té míry, že je to dokonce jedna z podmínek úspěšného absolutoria. Spolupracujeme s reálnými klienty například v rámci projektových dnů atd. Nabízíme studium absolventům gymnázií a jiných škol, kteří o počítačích mnoho nevědí, ale chtěli by se živit videotvorbou, postprodukcí, animací nebo designem v mnoha odvětvích, kde je znalost PC naprostou nezbytností. Absolventi naší SŠ mají ještě jednu výhodu, první ročník, kde je tento druh dovedností nejvíce trénován, přeskakují a studují na titul diplomovaný specialista pouze dva roky.

 * Není to nespravedlivé, získat titul tak rychle?

             Naši absolventi na jakýchkoliv VŠ nemají problém s technologiemi. To, že u nás ušetří rok studia, znamená, že místo docházky vykonají z těchto disciplín pouze zkoušky. Gymnazisté takové předpoklady bohužel nesplňují.

 * Na co jste u Vás ještě pyšní?

             My jsme poměrně vitální škola, takže každou chvíli na něco. Před lety jsme se zapojili do programu UNIV2 a nyní pracujeme v programu UNIV3. Aktuálně na únor a březen připravujeme dva kurzy vzdělávání dospělých. Jeden se zabývá počítačovými sítěmi a druhý pak budováním fotovoltaických systémů. Kurzy jsou i pro veřejnost a jsou ZDARMA. Přihlášky jsou na webu školy. Jsme také pyšní na úspěchy studentů v soutěžích, informace naleznete na našich stránkách.

 * Vím, díval jsem se. Jak toho dosahujete?

             Jednak za to mají studenti stipendium, a pak je to i ctižádost našich kantorů. Všichni si snaží držet maximální odbornost. Například kolega Miloslav Penc letos úspěšně složil mezinárodně uznávanou instruktorskou kvalifikaci umožňující školit a akreditovat lektory pro kurzy IT Essential v Cisco Networking Academy, je jediný v republice, kdo toho dosáhl.

 * Do všeho se takhle vrháte mezi prvními?

             Pokud to za to stojí, ano. Ačkoliv jsem zpočátku odmítal například rámcové vzdělávací plány. Představovaly nutnost zveřejnit a všem nabídnout naše osnovy. Nakonec jsem ale změnil názor a stáli jsme opět přímo u zrodu RVP. Bylo proto výborné, že se nám podařilo prosadit, aby si každá škola mohla plán do značné míry individualizovat. Díky tomu máme pod RVP Informační technologie jak obor Programování, tak Počítačové sítě.

 * Váš syn prý studoval přímo na Vaší škole, neuvažoval jste dát ho na nějakou jinou střední?

             A na jakou? Ne neuvažoval a po pravdě obor Programování jsem budoval i pro to, aby mohl získat kvalitní odborné vzdělání. Momentálně studuje ČVUT a u nás externě vyučuje programování počítačové grafiky, C++ i další předměty. Nechci to zakřiknout, ale zdá se, že ho tato práce baví.

 * Mohl byste na závěr nějak shrnout Vaši vzdělávací strategii?

             Pro nás je klíčové, aby se i průměrný žák po ukončení školy mohl uplatnit v praxi. Dále si zakládáme na tom, aby měli studenti možnost rozsáhlé specializace například pestrou nabídkou volitelných předmětů.

 * Výborně. Dovolte mi, abych popřál škole mnoho dalších úspěchů a aby tomuto krédu zůstala věrná i do dalších let. Přestože bylo den před Silvestrem, ředitel zamířil na úřad ohledně příspěvku na Muzeum počítačů, které škole také patří.