Jazyková propedeutika v digitální době

Jazyková propedeutika je známý pojem a její význam ve výuce jazyků je značný. Napomáhá motivaci žáků, vede k pozitivnímu vztahu k jazykům a připravuje žáky na život v mnohojazyčné a mnohokulturní společnosti.

V současné době je výuka ovlivňována moderními technologiemi a do výuky vstupuje potřeba rozvíjení digitální gramotnosti, která prostupuje všemi oblastmi vzdělávání. Hlavní principy a to, k čemu zařazování jazykové propedeutiky směřuje, je shrnuto v článku Jazyková propedeutika pro základní školu aneb kudy do evropské multilingvní budoucnosti (Marie Fenclová, 2004).

Pozitiva jazykové propedeutiky:

  • jazyková propedeutika může být uchopena jako alternativa raného učení konkrétního cizího jazyka;
  • dovednosti a znalosti získané při zařazení jazykové propedeutiky do výuky žáci využijí při následujícím osvojování zvoleného jazyka, tzv. posílení tzv. metalingvistické kompetence;
  • pozitivní postoj k jazykové rozmanitosti;
  • motivace pro zájem žáka učit se dalším jazykům.

Výzkumný ústav pedagogický v Praze vydal roku 2007 příručku pro rozvoj a zařazovaní jazykové propedeutiky do výuky na 1. stupni, která byla v tištěné podobě rozeslána na všechny školy.

Přestože od vydání výše uvedených materiálů uplynulo více než desetiletí, podstata jazykové propedeutiky v současné výuce jazykového vzdělávání zůstává platná. Co se změnilo, je vliv moderních technologií na výuku a svět okolo nás. O tom svědčí i to, že v roce 2007 byla výše uvedená příručka vydána pouze tištěnou formou a dnes by pravděpodobně byla pouze v elektronické podobě. Rozvoj digitální gramotnosti, která se uplatňuje i ve výuce cizích jazyků, má své místo i v jazykové propedeutice.

Pro žáky může být zajímavé, že některé hlásky jsou v jazycích „tak trochu jiné“. Při psaní žáci mimo běžných materiálů (pracovní sešit, pero, tužka) využívají počítače a další základní počítačové komponenty, jako například klávesnici. Zatímco podle výše uvedené příručky v aktivitách žáci poznávají neznámé hlásky a pokoušejí se je imitovat, mentálně se připravují na odlišnost zvukového plánu cizích jazyků (jak například vysloví jméno pohádkové bytosti mluvčí hovořící anglicky, rusky, arabsky…), v digitálním pojetí se zaměřují na psanou podobu slov a uvědomují si, že pro napsání některých cizojazyčných slov si s českou klávesnicí nevystačí. Jak by taková podpora či aktivita mohla vypadat, najdete v tomto videuZařazování podobných aktivit se může jevit jako obtížné, není ovšem třeba pracovat s obtížnými výrazy nebo frázemi. Není třeba hledat obtížná slova, lze si vystačit s běžnou zásobou, která je blízká žákovi a jeho okolí (viz ukázka). Žáci si tak uvědomují rozdílnost jazyků a přirozeně se učí vytvářet podmínky pro podobu toho, co chtějí sdělit, za použití počítačové techniky. Zároveň si uvědomují existenci rozmanitých podob cizích jazyků. Využívání digitálních technologií umožňuje snadnější vyhledávání autentických promluv a přináší rozmanitost do jazykové propedeutiky.

Jitka Tůmová