Jak se v revizích RVP pracuje s výsledky učení

I v kurikulu odborného vzdělávání se bude pracovat s výsledky učení, které musí být jasně formulované, relevantní, hodnotitelné a přitom dosažitelné a časově ukotvené.

Cílem revize rámcových vzdělávacích programů je nově, jednoznačně a závazně  vymezit rozsah a obsah vzdělávání společný pro všechny – používáme zde termín jádro. Jádro je obsahově založeno na klíčových kompetencích (podle Evropského rámce inovovaného v letošním roce). Předpokládáme, že jádro bude základem, který zvládne zhruba 80% žáků v asi 70% vyučovacího času průměrného žáka.  Toto jádro pak bude základem pro individuální rozvoj každého žáka.

Zamýšlené změny mají přispět k tomu, aby žáci dosahovali požadovaných tzv. výsledků učení  - tento termín je ekvivalentem anglického learning outcomes a je to novější výraz pro dříve v RVP používané očekávané výstupy nebo výsledky vzdělávání. Co jsou to výsledky učení a jak mohou zkvalitnit RVP?

Orientace na žáka

Nejprve je třeba vysvětlit, čím výsledky učení nejsou. Nejde o cíle vzdělávání definované pro učitele (tj. k čemu má učitel žáky vést), ale o výsledky učení definované pro žáky (tj. co má žák prokázat, že umí a jak to bude hodnoceno).

Výsledky učení v RVP definují, co má žák prokázat, že umí v určité vzdělávací oblasti po určitém období vzdělávání, v tzv. uzlových bodech vzdělávací dráhy. Výsledky učení mají zpravidla podobu kompetencí, tedy vědomostí, dovedností, postojů nebo zkušeností, které se demonstrují v činnosti a jednání žáků. Výsledky učení by také měly být evaluačním standardem na národní úrovni. 

Jak poznat, co patří do jádra?

Žáci by měli mít dostatek času jak na získání, tak na procvičování a upevňování znalostí a dovedností. Klíčové jsou zejména dovednosti a postoje potřebné k celoživotnímu učení, aby byli v každém věku připraveni řešit problémy, přizpůsobovat se změnám a vyrovnávat se s jejich dopady.

Rozsah a obsah vzdělávání společný pro všechny je proto třeba zredukovat ve prospěch důkladnějšího osvojení těch témat a kompetencí, které jsou nezbytné a důležité pro život každého člověka v současné a budoucí společnosti. To, co bude moci být zařazeno do tohoto tzv. jádra, by se mělo vztahovat k jednomu nebo více obecným cílům vzdělávání a mělo by přispívat k naplnění jedné nebo více klíčových kompetencí. Stejný důraz by přitom měl být kladen jak na porozumění, tak na osvojení dovedností, schopnosti aplikovat a rozvoji kompetence k učení. A velmi důležitý aspekt je provázanost, koherence výsledků učení od předškolního po maturitní vzdělávání.

Jak se výsledky učení formulují?

Výsledek učení musí být jasně formulovaný, relevantní, hodnotitelný a přitom  dosažitelný a časově ukotvený.

Pro přiblížení procesu formulace je možné využít metodu ABCD (actor – behavior – conditions – degree) tedy Kdo? Žák – Co dělá? S čím? – Za jakých podmínek? S použitím jakých nástrojů? – Cílem je jaká úroveň? Zde jsou příklady výsledků učení z různých vzdělávacích oblastí:

-          žák zhodnotí  oběd ve školní jídelně z hlediska zásad zdravé výživy,

-          žák navštíví technické muzeum a v eseji /obrázku reflektuje vybranou expozici,

-          žák vyhledá na mapách jednotlivé světadíly a oceány,

-          žák zkontroluje  rozměry strojního výrobku s využitím elektronického měřicího přístroje  s přesností na 0,01 mm (SŠ – kategorie H, M).

Vliv výsledků učení na učební činnosti a způsoby ověřování

Očekávané výsledky učení mají samozřejmě vliv jak na učební činnosti žáků,  tak na způsoby ověřování, které by kromě standardizovaných testů a hodnocení učitelem měly zahrnovat také portfolio prací.

Návrhy způsobů ověřování chceme zpracovat jako součást metodické podpory školám. Nové pojetí hodnocení žáků by mělo zdůrazňovat jak sumativní, tak formativní hodnocení.