Cizinci – podpůrná opatření

Klíčovým zákonem, který se zabývá podpůrnými opatřeními pro děti s OMJ, je novelizovaný školský zákon 82/2015 Sb, kterým se mění zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání, spolu s vyhláškou 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. 

Zákon zavádí systém 5 stupňů podpůrných opatření, které jsou specifikovány v příloze č. 1 vyhlášky 27/2016 Sb. Na žáky-cizince a OMJ a žáky z odlišného socio-kulturního prostředí se vztahují první tři stupně podpůrných opatření.

PRVNÍ STUPEŇ POPŮRNCÝH OPATŘENÍ

První stupeň podpůrných opatření nastavuje škola bez doporučení školského poradenského zařízení a opatření nemá normovanou finanční náročnost. První stupeň podpůrných opatření je určen žákům s pokročilou znalostí češtiny, kteří potřebují podporu především v jednotlivých předmětech a ke kompenzaci mírných obtíží postačí mírné úpravy v režimu školní výuky a domácí přípravy. Plán pedagogické podpory obvykle vytváří třídní učitel a výchovný poradce či jiný pracovník Školského poradenského pracoviště (ŠPP) ve spolupráci se všemi učiteli, kteří daného žáka učí. S Plánem pedagogické podpory jsou seznámeni všichni učitelé a rodiče žáka jej berou na vědomí. Po třech měsících se plán vyhodnotí a  pokud se ukáže, že funguje, pokračuje se v jeho naplňování. V opačném případě škola požádá se souhlasem rodičů o vyšetření ve Školském poradenském zařízení (ŠPZ). 

DRUHÝ STUPEŇ PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

Druhý stupeň podpůrných opatření je poskytován žákům s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka na základě doporučení ŠPZ. Ve 2.stupni může docházet k úpravě organizace a metod výuky, hodnocení žáka a případně využití IVP. Žáci mají například nárok na 3 hodiny češtiny týdně, nejvýše však 120 hodin ročně na ZŠ a SŠ, úpravu obsahu vzdělávání a speciální učebnice. Úprava očekávaných výstupů se v tomto stupni opatření nepředpokládá. Druhý stupeň také navrhuje podporu sociokulturní adaptace. V části věnované hodnocení se praví: hodnocení vychází ze zjištěných specifik žáka např. neznalost vyučovacího jazyka a nastavují se taková kritéria hodnocení, které žákovi umožní dosahovat osobního pokroku – například formativní hodnocení. Intervence ve druhém stupni zahrnuje podpůrná opatření spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče (1h /týdně) a v zajištění pedagogické intervence (2h/týdně).  Obsah učiva může být v odůvodněných případech modifikován, výstupy a výsledky vzdělávání se mohou modifikovat pouze pro žáky s lehkým mentálním postižením. Pracuje se s posilováním výuky tam, kde žák selhává s využitím pedagogické intervence. Žák má také například nárok na 2 hodiny pedagogické intervence a 2 hodiny speciálněpedagogické péče týdně. 

TŘETÍ STUPEŇ PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

Třetí stupeň podpůrných opatření je poskytován dětem s neznalostí vyučovacího jazyka, což může vyžadovat úpravy v metodách práce, organizaci a průběhu vzdělávání, úpravě ŠVP a hodnocení žáka. Žáci mají například nárok na 3 hodiny týdně výuky českého jazyka, nejvýše 200h na ZŠ a SŠ, úpravu obsahu vzdělávání, speciální učebnice a pomůcky a také například asistenta pedagoga.     

INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN

Individuální vzdělávací plán (IVP) zpracovává škola pro žáka od druhého stupně podpůrných opatření a to na základě doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ) a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce. IVP vychází ze školního vzdělávacího programu (ŠVP). Obsahuje mj. údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem. Naplňování IVP vyhodnocuje školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou nejméně jednou ročně. 


vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se SVP