5. ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S PŘIZNANÝMI PODPŮRNÝMI OPATŘENÍMI (DŘÍVE SVP)

Nové závěrečné zkoušky jsou určeny všem žákům v oborech s výučním listem a přitom nesmí znevýhodnit žáky, kteří jsou vzděláváni i hodnoceni za podmínek specifických, zohledňujících jejich zdravotní postižení či jiný handicap. Povinnost skládat závěrečné zkoušky podle témat stanovených v jednotném zadání pro tyto žáky samozřejmě platí. Škola zde postupuje v souladu s platnou školskou legislativou, která byla nedávno aktualizována.

Legislativa

V uplynulých dvou letech se ve školské legislativě v oblasti vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (dříve žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) odehrály tyto významné změny:

  • přijetí novely školského zákona č. 82/2015 Sb.,
  • vznik vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (která od 1. září 2016 nahrazuje původní vyhlášku č. 73/2005 Sb.),
  • vznik vyhlášky č. 197/2016 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

V souvislosti se vzděláváním těchto žáků byla mj. zavedena nová odborná terminologie a upraveny příslušné právní formulace v zákoně. Závěrečných zkoušek podle jednotného zadání pro školní rok 2016/2017 se změny uvedených právních norem ovšem dotýkají pouze formálně.

Škola se nyní řídí platným školským zákonem (č. 82/2015 Sb.), ve kterém § 16 „Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami“ nově definuje osoby se SVP a zavádí termín „podpůrná opatření“ Směrodatný je zde odstavec 2, uvádějící výčet a konkretizaci jednotlivých podpůrných opatření, zejména body „b“ a „c“ (citace):
(2) Podpůrná opatření spočívají
b) v úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky,
c) v úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání…

V jednotném zadání závěrečných zkoušek každého oboru kategorie H i E naleznete odkaz na platné právní normy a základní možnosti uzpůsobení podmínek konání závěrečné zkoušky u těchto žáků v části

Organizace závěrečné zkoušky.

Jednotné zadání v oborech kategorie E
Jednotné zadání oborů kategorie E je přizpůsobeno specifikům vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními (PPO), kterých se zde vzdělává více než 75 %. Tyto obory totiž poskytují vyučení s nižšími nároky na všeobecnou i odbornou teorii a jsou zaměřeny na praktickou složku přípravy k povolání. To umožňuje získat výuční list především žákům, kteří v základním vzdělávání prospívali s obtížemi v kognitivní oblasti.

Proto zadání oproti oborům kategorie H vykazuje tyto rozdíly:

  • témata jsou zpravidla méně náročná na teoretické vědomosti;
  • je snížena náročnost kritérií hodnocení výkonů žáků;
  • veškeré pokyny jsou stanoveny tak, aby je žákům tlumočili jejich učitelé;
  • zvýšený důraz je kladen na bezpečnost a ochranu zdraví při práci;
  • otázky ze světa práce jsou formulovány méně náročně;
  • jednotné zadání neobsahuje samostatnou odbornou práci.

Postup školy při zajištění závěrečné zkoušky u žáka s podpůrnými opatřeními

U žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními škola zajistí, aby závěrečná zkouška probíhala za podmínek stanovených školským poradenským zařízením (ŠPZ).´

  1. Úpravy podmínek průběhu závěrečných zkoušek stanoví ředitel školy, který vychází z toho, že žák má školským poradenským zařízením, u kterého je evidován, diagnostikovány a potvrzeny speciální vzdělávací potřeby, resp. přiznána podpůrná opatření, k čemuž má škola příslušné doklady.
  2. Konkrétní opatření k závěrečným zkouškám navrhují v souladu se závěry školského poradenského zařízení učitelé, kteří žáka dlouhodobě vzdělávali, znají jeho individuální potřeby, mají s ním zkušenosti získané v průběhu výuky a potřebné profesní kompetence a odpovědnost.
  3. Žák, případně zákonný zástupce žáka, musí být školou v dostatečném časovém předstihu, nejméně však 4 měsíce před datem konání závěrečné zkoušky, informován o konkrétním uzpůsobení podmínek konání závěrečné zkoušky. Poté může požádat ředitele školy o individuální uzpůsobení podmínek závěrečné zkoušky v rámci již vydaného doporučení ŠPZ.
  4. V případě potřeby může žák nebo jeho zákonný zástupce požádat školské poradenské zařízení o vyšetření a doporučení podpůrných opatření k uzpůsobení závěrečné zkoušky. Toto jednorázové, tzv. „ad hoc“, vyjádření k uzpůsobení podmínek konání závěrečných zkoušek pak škola předkládá při případné kontrole ze strany ČŠI.

Zapojení vyučujících

  1. Vyučující uplatní své zkušenosti se žákem získané v průběhu výuky a využije standardního doporučení ze SPC/PPP, u které je žák veden. Následně posoudí zadání témat písemné, praktické a ústní zkoušky z hlediska potřeb žáka.
  2. V souladu s doporučením školského poradenského zařízení učitel navrhne konkrétní vyrovnávací a podpůrná opatření ke konání ZZ pro daného žáka a předloží návrh řediteli/ředitelce školy ke schválení.
  3. Ve výše stanoveném termínu poskytne rodičům žáka informace o opatřeních, které škola u ZZ žákovi zajistí, a o tom, že mohou požádat ředitele školy či školské poradenské zařízení o jejich přezkoumání a doplnění.

Příklady uzpůsobení podmínek konání závěrečných zkoušek

Prodloužení času na konání zkoušek:

  • u písemné zkoušky - např. u žáků se specifickými poruchami učení – dyslexie, dysgrafie, kteří s obtížemi čtou a píší;
  • u praktické zkoušky - např. u žáků s tělesným postižením, pokud žák trpí zvýšenou únavností: zkoušku je možné rozdělit i na více dní po méně hodinách;
  • u ústní zkoušky - např. u žáků s vadami řeči nebo u žáků s poruchou autistického spektra, kteří mají potíže s ústním projevem.

Individuální přístup, role a působení učitele žáka u závěrečných zkoušek:
Např. žák s mentálním postižením nebo s autismem by měl být zkoušen výhradně pedagogem, který jej vzdělával, protože je možné, že každá změna pedagogické interakce navodí stav, kdy nebude schopen podat odpovídající výkon. Žák se sluchovým postižením by měl být dotazován výhradně svým učitelem odborného výcviku či odborně teoretických předmětů, protože je zde problematické využívání odborné terminologie zejména při používání znakované češtiny (a to i v případech, kdy jsou zajištěny tlumočnické služby osobou, která žáka nevzdělávala).

Přítomnost dalších osob u závěrečných zkoušek (asistenta pedagoga, tlumočníka):
např. pro žáky s tělesným postižením, smyslovým postižením – zrakovým či sluchovým.

Úpravy témat jednotného zadání ve škole

Pokud je to nezbytné vzhledem k typu a stupni zdravotního postižení žáka, může škola témata jednotného zadání FORMÁLNĚ, NIKOLIV OBSAHOVĚ upravit. Potom odpovídá za to, že téma přizpůsobené speciálním vzdělávacím potřebám žáka má obsah shodující se s tématem stanoveným v jednotném zadání.

Cílem formálních úprav témat je, aby způsob zadání neznevýhodnil žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, tj.:

  • žákovi musí být téma předloženo v takové podobě, na jakou je zvyklý z průběhu vzdělávání;
  • žákovi musí být umožněno pochopit zadané otázky a odpovídat na ně způsobem, který byl průběžně využíván při jeho výuce.

Postup školy při formálních úpravách témat

  1. Škola si stáhne jednotná zadání a získá témata ve formátu pdf., který nelze upravovat. Poté si vybere témata, která využije u závěrečné zkoušky;
  2. s pomocí vhodného software je převede do otevřeného formátu (např. word) a přizpůsobí potřebám žáků.

Tak lze postupovat také u oborů, ve kterých je téma písemné zkoušky generováno z banky úkolů pro jednotlivé žáky. Ředitel/ka školy pak z libovolného počtu témat vygenerovaných v systému vybere tři témata. Ta se ve škole formálně upraví podle potřeb žáka, který si jedno z nich bezprostředně před zahájením písemné zkoušky zvolí.

Příklady formálních úprav témat

Zpracování témat jednotného zadání v informačním systému nové závěrečné zkoušky umožňuje školám provádět formální úpravy u témat pro žáky se zrakovým postižením, tj. zvětšit písmo, změnit jeho typ, zvětšit a zvýraznit obrázky.

Dále lze podle specifických potřeb jednotlivých žáků či skupin žáků:

  • zestručnit formulaci otázek zadaných v rámci řešení tématu, změnit formu odpovědi žáka (např. na doplnění chybějících výrazů);
  • převést otevřené otázky do formy testových (to je vhodné zejména u žáků se sluchovým postižením či žáků se SPU);
  • doplnit do zadání k otázkám grafické podklady, tj. obrázky nebo fotografie strojů, zařízení, materiálů, jiných předmětů (což je vhodné zejména u žáků s mentálním postižením, příp. u žáků s kombinovanými vadami, pokud žáci byli zvyklí používat ve výuce názorné ukázky, apod.).
  • podrobněji rozpracovat pokyny k provedení úkolu, tvorbě výrobku, (což je vhodné zejména pro žáky s mentálním postižením, aby snadněji pochopili zadání úkolu);
  • u sluchově postižených žáků, kterým ústní komunikace činí výrazné obtíže, je také možné podrobněji rozpracovat osnovu zadání a požadované odpovědi u odborných otázek. Ústní zkoušku lze realizovat chatováním na počítači mezi žákem a učitelem. Žák si pak může vybrat, zda chce tuto zkoušku skládat ústně, příp. za přítomnosti tlumočníka ve znakované češtině, nebo písemně prostřednictvím vzájemného chatování se zkoušejícím pod dohledem zkušební komise.

Příklady, jak se s touto problematikou vyrovnávají v některých školách, naleznete na webových stránkách nové závěrečné zkoušky http://www.nuv.cz/t/svp.