Potřebuje Rakousko segment vyššího odborného vzdělávání a přípravy?

17. 7. 2020 Národní rámec kvalifikací ( NQF ) nevedl v Rakousku jen k větší transparentnosti ve struktuře kvalifikací, ale spustil také několik diskuzí o vzdělávací politice. Jedna z nich se týká oblasti vyššího odborného vzdělávání a přípravy (HVET), která by se měla vytvořením zvláštního vzdělávacího segmentu stát viditelnější.  

Ilustrační foto

Současná situace 

Vlivem komplexních změn ve světě práce se mění také nároky na vzdělání. Počet pracovních míst pro lidi s nízkou úrovní dovedností již několik let klesá, zatímco poptávka po vysoce kvalifikovaných odbornících soustavně narůstá. Předvídání dovedností (jako například Skills panorama Cedefopu) ukazuje, že tento trend bude pravděpodobně pokračovat.   

Potřeba zvyšovat kvalifikace je proto neoddiskutovatelná. S tím často spojovaná poptávka po absolventech vysokých škol však jen částečně odráží opravdové potřeby ekonomiky. Existuje také určitá poptávka po možnostech dalšího a vyššího vzdělávání pro zaměstnané kvalifikované pracovníky. Nicméně mnoho těchto programů zvyšujících kvalifikaci je nabízeno mimo instituce vyššího vzdělávání, a tak se jejich absolventi nezapočítávají do počtu absolventů vysokých škol.  

Vyšší odborné kvalifikace ve vzdělávacím systému 

Kvalifikace, které se vztahují k trhu práce či k povolání, jsou v Rakousku na rozdíl od jiných zemí získávány z velké části ve vyšším sekundárním vzdělávání: přibližně 75 % mladých lidí absolvuje programy počátečního odborného vzdělávání a přípravy, jež jim umožňují přímý vstup na trh práce. 

Mnoho programů vyššího odborného vzdělávání a přípravy je nabízeno mimo sektor vyššího vzdělávání. Tyto programy nejsou, až na pár výjimek, součástí formálního vzdělávacího systému. Statistiky a ukazatele, které se používají pro mezinárodní porovnávání vzdělávání (jako ISCED), tyto programy a kvalifikace nesledují. O kvalifikacích se často ví pouze v rámci odvětví a na rozdíl od akademických titulů jsou většinou méně prestižní.   

Různorodost jako výzva 

V porovnání s akademickým terciárním vzděláváním, které se vyznačuje celoevropskou uniformní architekturou titulů (bakalář-magistr-doktor), charakterizuje odborné vzdělávání a přípravu zvyšující kvalifikaci značná různorodost. Existuje zde mnoho různých poskytovatelů i kvalifikací. To zhoršuje transparentnost, porozumění a důvěru v tyto kvalifikace. Zároveň jsou dovednosti spojené s těmito kvalifikacemi pro ekonomiku vysoce důležité. K uspokojení potřeb firem je nutné zajistit, aby bylo odborné vzdělávání a příprava zvyšující kvalifikaci komplexnější, známější a tím pádem i atraktivnější. 

Zastřešující značka „vyšší odborné vzdělávání a příprava“ 

K dosažení tohoto cíle by mělo přispět vytvoření zvláštního segmentu v rámci vzdělávacího systému a zavedení pojmu vyššího odborného vzdělávání a přípravy (HVET) jako značky. Za tímto účelem je potřeba různé vzdělávací programy sjednotit tak, aby byly strukturované a měly společné prvky. 

Jak by se mohla tato konsolidace odehrát a jak by se mohlo vyšší odborné vzdělávání a příprava zavést jako značka, je v Rakousku již nějakou dobu předmětem politických diskuzí. Ústav pro výzkum vzdělávání v hospodářství (IBW) připravil na popud ministerstva školství odbornou zprávu jako podklad pro další diskuze a rozhodování. Výsledky této práce byly diskutovány s odbornou veřejností z Rakouska i zahraničí na konferenci v listopadu 2019. Další podnět k diskuzi přinesl vládní program nové spolkové vlády, který si dal za cíl podpořit odborné vzdělávání a přípravu zvyšující kvalifikaci.  

Další kroky 

Klíčovými kroky je vyjasnění pojmu „vyšší odborné vzdělávání a příprava“ a diskuze o možnostech zavedení této značky. V současné době probíhají diskuze o tom, co je konkrétně chápáno jako vyšší odborné vzdělávání a příprava, například které kvalifikace může tento segment zahrnovat. Je nezbytné najít kritéria, která zohlední rozmanitost kvalifikací a která budou zároveň dostatečně selektivní, aby umožnila ideální konsolidaci.   

Z možností, jak značku vyššího odborného vzdělávání a přípravy zavést, se diskutuje o vytvoření zvláštního zákona o zajišťování kvality ve vyšším odborném vzdělávání a přípravě, včetně zřízení akreditační instituce, či o využití již existujícího přidělovacího procesu Národního rámce kvalifikací. Cílem je v každém případě dosáhnout nebyrokratických řešení, která budou vyžadovat co nejméně administrativy.   

 

Přeložila Aneta Vencovská 

 

Does Austria need a ‘higher vocational education and training’ education segment? [online]. Cedefop, 05/05/2020 [cit. 2020-07-02]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/news-and-press/news/does-austria-need-higher-vocational-education-and-training-education-segment