Jak ovlivňuje práce přes online platformy dovednosti?

15. 9. 2020 Článek z květnového vydání časopisu Skillset and match přináší výsledky první podrobné studie o práci zprostředkované přes digitální platformy, o tzv. crowdworku. Jak evropští crowdworkeři rozvíjejí své dovednosti a jakým způsobem se v prostředí online platforem potkává nabídka s poptávkou po dovednostech?  

Ilustrační foto

Photo by Fabian Irsara on Unsplash 

Za poslední roky významně vzrostl počet lidí, kteří získávají příjem z práce zprostředkované digitálními platformami, tedy z takzvaného crowdworku. Tento pojem se vžil pro práci samostatně výdělečně činných lidí, kteří pracují na dálku a pro klienty, s nimiž se potkávají přes online platformy. Náplní crowdworku přitom může být jednoduché zadávání dat, ale i vývoj softwaru. Crowdwork představuje hlavní zdroj příjmů pro 2 % dospělých ve 14 státech Evropské unie. Některé průzkumy uvádějí, že část příjmu si tímto způsobem obstarává až 11 % dospělých Evropanů.  

Rozvoj dovedností u crowdworkerů 

Tématu crowdworku ve vztahu k dovednostem se věnuje Cedefop v rámci výzkumného projektu CrowdLearn, který vychází z dat od 1000 pracovníků ze 6 zemí Evropské unie působících na 4 velkých online platformách. Výzkumníci zjistili, že crowdworkeři se nejčastěji rozvíjejí v technických dovednostech, které souvisejí s obsluhou online platformy. Často ale také získávají unikátní směs podnikatelských, komunikačních a organizačních dovedností a dovedností spojených s budováním osobní značky. Nezbytností je pak schopnost učit se.  

Crowdworkeři si do značné míry rozvíjejí své dovednosti přímo při výkonu práce. Dvě třetiny dotazovaných v rámci projektu uvedly, že si zvyšují své profesní a technické dovednosti minimálně každý týden. Crowdworkeři absolvují většinou neformální vzdělávací aktivity. Preferovaným přístupem je získávání aktuálně potřebných znalostí a dovedností v krátkých kurzech či online videotutoriálech pro pokročilé. Konvenční vzdělávací kurzy či hromadné online kurzy (tzv. MOOC) jsou pro ně příliš obsahově široké a časově náročné. Hlavní motivací k učení je pro pracovníky zpětná vazba od klientů a dovednosti uveřejněné v nabídkách práce.  

Na rozvoji dovedností crowdworkerů se podílejí také samotné platformy, například zveřejňováním informací o žádaných dovednostech, podporováním klientů v dávání zpětné vazby pracovníkům či směrováním pracovníků na poskytovatele vzdělávání. Zapojovat se přímo se však zřizovatelé platforem obávají, protože by kvůli těmto aktivitám mohli být právně klasifikováni jako zaměstnavatelé. To způsobuje mezeru na trhu se vzděláváním a může znamenat nedostatek investic do rozvoje dovedností těchto pracovníků. 

Soulad nabídky a poptávky po dovednostech 

Online platformy disponují rozmanitými mechanismy, jak uvést do souladu nabízené a poptávané dovednosti. Společným znakem platforem je, že zde má pracovník profil, který si mohou klienti prohlédnout a který obsahuje zpětnou vazbu od jeho předchozích klientů. Právě hodnocení pracovníka na platformě hraje při rozhodování klientů větší roli než kvalifikace získané formální cestou či absolvované zkoušky.  

Mechanismus, který zohledňuje zpětnou vazbu od předchozích klientů pracovníka, je však unikátní pro každou platformu. Z toho důvodu se více než polovina v projektu dotazovaných crowdworkerů obává, že případný přechod na jinou platformu by mohl negativně ovlivnit jejich příjem. Ve výsledku jsou pracovníci mezi platformami i mezi crowdworkem a regulérním zaměstnáním méně mobilní, což může vyústit v nedostatečné využívání jejich dovedností. 

Digitální platformy a jejich moc  

Platformy zprostředkovávající crowdwork mohou mít velký vliv na podobu pracovního trhu (například tvorbou oddělených trhů pro nejvýznamnější klienty a nejzkušenější pracovníky) a na samotnou nabídku dovedností (například formulováním požadavků na nové pracovníky, publikováním vlastních seznamů nejvíce žádaných dovedností či nasazováním netransparentních algoritmů pro párování klientů s pracovníky). Svými opatřeními ovlivňují vnímání hodnoty pracovníků a určují pravděpodobnost jejich vstupu a finančního úspěchu na trhu platformy.  

Platformy nicméně představují přínos v podobě zapojení znevýhodněných skupin na trhu práce. Téměř třetina dotazovaných crowdworkerů uvedla imigrantský původ a ženy podle šetření rozvíjely své dovednosti častěji než muži. Noví pracovníci však narážejí na problém s tím, jak začít, vzhledem k chybějícím referencím od přechozích klientů, které ve světě crowdworku znamenají dovednosti a důvěryhodnost.  

Přestože jsou někdy online platformy navrhovány jako řešení nezaměstnanosti mladých, úspěšní crowdworkeři jsou obvykle vysoce vzdělaní a mají značné pracovní zkušenosti z běžného trhu práce. Řešení nezaměstnanosti mladých v podobě crowdworku by tak nejdříve vyžadovalo investici do zlepšení jejich digitálních a obecně technických dovedností.  

Nové potřeby a vzdělávání 

Na zvýšený zájem o crowdwork a na související poptávku po dovednostech by měli reagovat poskytovatelé odborného vzdělávání pro dospělé. Podle studie by bylo vhodné zvážit investice do vývoje krátkých a přesně zaměřených online kurzů, tutoriálů či workshopů. Poskytovatelé počátečního odborného vzdělávání a dalšího vzdělávání by se naopak měli zaměřit na rozvoj digitálních a podnikatelských dovedností. Důležité je nadále rozvíjet dovednosti, jako myslet strategicky, být dynamický při identifikování učebních cílů či být proaktivní při vyhledávání zpětné vazby, které naleznou využití jak na online, tak na konvenčním trhu práce.  

 

Aneta Vencovská 

 

The rise of online platform work: how it impacts skills. Skillset and match [online]. Cedefop, 2020, 2020(19), 12-15 [cit. 2020-08-17]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/files/9146_en.pdf