Odborný panel MOV: každý žák má mít zkušenost s podnikáním

Odborníci na problematiku podnikavosti se setkali na odborném panelu projektu MOV. Podnikavost žáků by podle nich měla být prioritou všech subjektů zainteresovaných na středním vzdělávání, a to na lokální i regionální úrovni. Jejímu rozšíření by napomohla úprava RVP, ale i podpora vzdělávání učitelů.  

V Národním ústavu pro vzdělávání proběhl dne 11. 4. druhý odborný panel projektu MOV s názvem Rozvoj výchovy k podnikání a podnikavosti v odborném vzdělávání. Zúčastnili se ho zástupci českého i slovenského ministerstva školství, hospodářské komory, středních odborných škol, NÚV – prostřednictvím projektů MOV a P-KAP – a dalších institucí. Akci garantoval Petr Klínský, odborník na problematiku podnikání a podnikavosti a finanční gramotnost. 

„Výchova k podnikavosti je důležitá součást vzdělávání a musí být akcentována napříč všemi obory středního vzdělávání i v jejich vzdělávacích programech,“ uvádí Lukáš Hula, vedoucí pracovní skupiny projektu MOV pro podnikavost. „Je nástrojem růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti mladých lidí v globálním prostředí.“ Ze strategie Evropské komise Evropa 2020 rovněž vyplývá, že by žáci počátečního vzdělávání měli během svého studia získat praktickou zkušenost s podnikáním.

Účastníci odborného panelu převážně diskutovali o vhodných formách rozvíjení podnikavosti na středních odborných školách a o roli fiktivních firem a studentských firem Junior Achievement ve výchově k podnikání. Shodli se, že je potřeba rozšířit spektrum možností, kterými lze na střední škole získat praktickou zkušenost s podnikáním. Nejrozšířenějšími a zároveň velmi efektivními výukovými metodami jsou fiktivní firmy a studentské firmy Junior Achievement. Lukáš Hula však dodává: „Zkušenost s podnikáním žáci mohou získat i mnoha dalšími aktivitami, spjatými s praktickým vyučováním, s životem a chodem školy či kontaktem s regionální podnikatelskou komunitou a zaměstnavateli. Významným nástrojem je také projektové vyučování.“

S tím také souvisí potřeba přistupovat k výchově k podnikavosti jako k tématu, které se prolíná celým vzděláváním, tj. nejen teoretickým, ale i praktickým vyučováním. Velký potenciál má například její propojení s odborným výcvikem nebo učební či odbornou praxí. Komplexně je třeba s ní pracovat i při revizích rámcových vzdělávacích programů.

Zásadní roli ovšem hrají samotní učitelé. Ve výchově k podnikavosti vystupují jako mentoři a facilitátoři, kteří usměrňují činnost žáků, ale zároveň jim musí přenechat odpovědnost a věřit jim. Aby však mohli kvalitně rozvíjet podnikatelské kompetence žáků, musejí být sami podnikaví. Proto účastníci doporučují působit na vysoké školy, aby věnovaly pozornost tomuto tématu při pregraduální přípravě učitelů, a to nejen v rovině teoretické, ale zvláště praktické.

Příznivé podmínky i společenské klima by pro rozvíjení výchovy k podnikání a podnikavosti měla zajišťovat nejen vláda, ale také příslušné resorty, kraje, zaměstnavatelé a další subjekty. „Národní ústav pro vzdělávání podporuje výchovu k podnikavosti prostřednictvím krajského akčního plánování (projekt P-KAP) a modernizací odborného vzdělávání cestou inovace a modularizace školního vzdělávacího programu v projektu MOV, v jehož rámci vzniknou k tomuto tématu vzdělávací moduly a komplexní úlohy," uzavírá manažerka projektu MOV Martina Ondrouchová.

Závěry z odborného panelu MOV si můžete přečíst v resumé.