Po tématech, jakými byla modernizace všeobecné vzdělávací složky odborného vzdělávání a rozvíjení podnikavosti žáků, přišel projekt Modernizace odborného vzdělávání (MOV) s třetím odborným panelem s názvem „Podporujeme spolupráci středních odborných škol a firem“, který se uskutečnil ve středu 31. října v Národním ústavu pro vzdělávání. Navázal tak na problematiku, které je v projektu MOV věnována jedna z klíčových aktivit.
„Odborný panel se zabýval možnostmi rozvoje aktivit souvisejících se spoluprací škol a firem v odborném vzdělávání. Cílem bylo rozvinout diskuzi a identifikovat možnosti a příležitosti posilování spolupráce na straně škol, zaměstnavatelů i dalších institucí,“ uvádí Taťána Vencovská, obsahová manažerka projektu MOV. Slovo tak dostali zástupci veřejných i soukromých středních odborných škol, firem, Národního ústavu pro vzdělávání a jeho projektů, MŠMT a dalších zainteresovaných institucí. „Akci garantoval Mgr. Libor Hanzal, který je aktivním pedagogem a zároveň ředitelem Středního odborného učiliště a střední odborné školy SČMSD ve Znojmě, kde dlouhodobě rozvíjejí spolupráci se sociálními partnery,“ doplňuje Taťána Vencovská.
Kromě plánovaných přínosů projektů MOV či P-KAP (Podpora krajského akčního plánování) pro tuto oblast se odborný panel ve své dopolední části zaměřil na přístup „učení se prací“, vzdělávání lektorů pro přípravu instruktorů ve firmách či možnosti využití žákovského portfolia. Hosté ze škol a firem účastníky rovněž seznámili se svými zkušenostmi z praxe. V odpolední panelové diskuzi následně zasedli zástupci různých institucí (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu SR, Hospodářské komory ČR, krajského úřadu) společně se zástupci za firmy a školy. Pokusili se získat odpovědi na otázky, co přispívá ke kvalitě odborného výcviku a odborné praxe na pracovištích firem, jaké překážky zde existují či jaká opatření zvolit pro zkvalitnění praktického vyučování u zaměstnavatelů.
Účastníci panelové diskuze ocenili, že se v českých podmínkách uplatňuje přístup „učení se prací“ a jsou využívány prvky duálního systému. „Čemu je však třeba věnovat pozornost, je kvalita spolupráce i pracoviště, na kterém se žáci připravují. V tom může pomoci vymezení nějakého standardu nebo nástroje na podporu organizačního zajištění vyučování mezi školou a zaměstnavatelem,“ doporučuje jedna z organizátorek akce Martina Kaňáková. Účastníci během diskuze pojmenovali celou řadu překážek spolupráce, k jejichž odstranění je třeba iniciativy jak na straně škol, tak na straně zaměstnavatelů. „Jako slabé místo panelisté označili současný stav výchovného a kariérového poradenství a jeho časté redukování na nábor žáků. Bylo by proto přínosné současné pojetí změnit a zaměřit se na poskytování kvalitního kariérového poradenství. Stejně tak by se mělo věnovat více pozornosti motivaci a podpoře rozvoje odpovídajících kompetencí hlavních aktérů odborného vzdělávání, tj. žáků, učitelů i instruktorů ve firmách,“ vysvětluje Martina Kaňáková. Odborný panel v neposlední řadě konstatoval, že spolupráce škol a firem při odborném vzdělávání je velmi pestrá a mnohovrstevnatá díky vysoké autonomii škol a odlišnostem mezi obory i regiony. „Vysoká autonomie škol je však ku prospěchu věci jen tehdy, když se na straně školy a podniku potkají správní lidé, kteří si důvěřují a jsou ochotni spolupracovat na kvalitním vzdělávání žáků,“ dodává Martina Kaňáková.
„V oblasti spolupráce škol a firem je tak stále co zlepšovat ‒ v rámci jednotlivých škol, partnerství i na úrovni systému. A je třeba se vyrovnávat i s množstvím změn (nejen technologických), které nás čekají. Nicméně je důležité mít na paměti, že dokonalý systém je iluze. Spíše potřebujeme neustále uvážlivě inovovat a přizpůsobovat to, co máme ‒ tedy držet se toho, co se osvědčilo, a změnit to, co nefunguje,“ shrnuje závěry panelové diskuze obsahová manažerka Taťána Vencovská.
Závěry z odborného panelu MOV si můžete přečíst v resumé.