Z diskuzí účastníků seminářů pro zřizovatele a zaměstnavatele

Projekt Pospolu byl ukončen k 31. říjnu 2015. Všechny výstupy projektu najdete na Modulu Pospolu na Metodickém portálu RVP.cz na adrese http://pospolu.rvp.cz/. Na uvedeném místě budeme také příležitostně představovat novinky z oblasti spolupráce středních odborných škol a zaměstnavatelů. K odběru novinek se můžete přihlásit na stránce http://pospolu.rvp.cz/prihlaska-newsletter.


Ve dnech 18.2. a 27.2. 2014 proběhly dva informační semináře, z nichž první byl určen pro zřizovatele škol a druhý pro zástupce zaměstnavatelů. Účelem seminářů bylo seznámit účastníky se systémovou rovinou projektu POSPOLU, s aktivitami a výsledky projektu a jeho směřování v dalším období, s aktuálním stavem spolupráce škol a zaměstnavatelů v rámci odborné přípravy žáků a s vizemi a představami o její budoucí podobě.

Po představení klíčových aktivit a dosažených výsledků projektu Pospolu přišla na řadu diskuze účastníků. Ta byla směrována do dvou oblastí. První oblast sledovala návrhy na dílčí opatření a změny, které lze naplnit v krátkodobém horizontu, druhá oblast se zaměřovala na hlubší změny celého systému odborného vzdělávání ve střednědobém či dlouhodobém horizontu. V obou případech jde o změny, které by podpořily a usnadnily přesun částí odborné a praktické přípravy žáků do reálného pracovního prostředí. Ani v jednom z bodů se nepočítá se zavedením duálního systému odborného vzdělávání, jak funguje například v Německu, Rakousku a dalších zemích.

Diskuse s účastníky seminářů potvrdila, že zlepšení podmínek v odborném vzdělávání je významné téma, které stojí v centru pozornosti obou cílových skupin. Zástupci zřizovatelů škol i zaměstnavatelů vnímají spolupráci škol se zaměstnavateli jako velmi důležitou součást odborné přípravy žáků pro výkon vybraného povolání a uplatnění v dané profesi. Jsou si vědomi problémů souvisejících s podmínkami a kvalitou spolupráce škol a zaměstnavatelů v oblasti praktické přípravy žáků v reálném pracovním prostředí a o zlepšení situace projevují velký zájem.

V dalším textu se nejprve zmíníme o problémech, jak je vnímají zvlášť zástupci zřizovatelů a zástupci zaměstnavatelů. Poté se pokusíme o shrnutí problémů, které vnímají obě skupiny podobně.

Zřizovatelé škol

Financování škol a struktura oborů vzdělání

Zřizovatelé vnímají jako největší problém normativní financování škol. Poukazují na to, že v důsledku tohoto opatření nezřídka dochází k tomu, že školy přijímají i slabé žáky, aby na ně získaly normativ. To podporuje „cirkulaci“ žáků vzdělávacím systémem – škola žáka přijme, žák se neučí, absentuje, odchází ze školy a jde na jinou školu, kde se cyklus opakuje. Občas jsou případy, kdy žák odejde ze školy v polovině školního roku a škola si ponechává normativ na daného žáka do konce školního roku.

Jako velmi významný problém vnímají zřizovatelé strukturu oborů vzdělání, která často neodpovídá struktuře zaměstnavatelů a poptávce po absolventech škol v daném regionu. Školy často otvírají atraktivní obory, po kterých není na trhu práce poptávka, aby nalákaly žáky ke studiu. Inflace absolventů těchto oborů a naopak nedostatek absolventů oborů žádaných na trhu práce, které jsou považovány za méně atraktivní, vede ke zvyšování nerovnováhy a nerovnoměrnému rozložení oborů v krajích. Zároveň se zvyšuje riziko, že absolventi těchto škol neseženou práci ve vystudovaném oboru.

Jako další významný problém vnímají zřizovatelé příliš vysoký počet gymnázií (zejména víceletých). Počty žáků přijímaných do gymnázií vysoce převyšují „normu“ v rámci dané populace; Gaussova křivka platí za všech okolností, je tedy zřejmé, že se do gymnázií dostávají i žáci průměrní a podprůměrní. V důsledku toho klesá kvalita gymnaziálního, potažmo středního odborného i vysokoškolského vzdělávání a dochází k devalvaci vzdělání obecně.

Kvalita vzdělávání na ZŠ

Dalším často zmiňovaným problémem je kvalita vzdělávání na základních školách, a to nejen v rámci přípravy žáků na studium technických oborů vzdělání, ale i v oblasti rozvoje tzv. měkkých dovedností, morálních kvalit, kázně a postojů žáků k práci. Nedostatky se ukazují zejména u žáků, kteří nastupují do oborů vzdělání s výučním listem. Tito žáci do středního odborného vzdělání nastupují bez předběžných manuálních dovedností, protože ve škole většinou neměli příležitost si je osvojit. Další nedostatky se projevují v tom, že žáci těchto oborů nemají vytvořené a upevněné žádoucí pracovní návyky, nedodržují pracovní kázeň a pravidla na pracovišti, často nedocházejí včas na pracoviště a nezřídka v odborném výcviku úplně absentují. V neposlední řadě zástupci zřizovatelů upozorňují na málo funkční systém kariérového poradenství v základních školách. Volbě vhodné profesní přípravy žáků není podle zřizovatelů škol věnována dostatečná pozornost.

Návrhy zřizovatelů na změny

Zástupci zřizovatelů v diskusi zmiňovali zejména následující otázky:

  • zrušit normativní financování škol (případně jej sjednotit pro všechny kraje);
  • zavést celorepublikově platné oborové normativy;
  • zavést regulaci středního všeobecného vzdělání, zejména omezit počet gymnázií (především víceletých), aby se snížila jejich inflace;
  • zavést povinné přijímací zkoušky do všech středních škol;
  • optimalizovat obory vzdělání ve vazbě na kvalifikační potřeby trhu práce;
  • vytvořit síť tzv. krajských páteřních škol;
  • vytvořit podmínky pro účast odborníků z praxe ve vzdělávání žáků v prostředí školy;
  • zavést stipendijní řád ve všech krajích, stanovit vhodnou výši stipendií, aby žáky skutečně motivovaly;
  • podporovat kvalitu škol (kvalita vzdělávání by měla být na 1. místě);
  • vrátit do základních škol povinně pracovní vyučování;
  • podporovat spolupráci základních škol a firem, případně základních a středních škol (např. technické kroužky v dílnách střední školy či firmy);
  • zlepšit systém kariérového poradenství na základních školách (zvýšit motivaci žáků ZŠ pro odborné vzdělávání).

Zaměstnavatelé

Kvalita absolventů SŠ a nevhodná struktura oborů

Zástupci zaměstnavatelů vnímají jako velký problém nedostatečnou připravenost a kvalitu absolventů středních škol. Firmám chybí kvalifikovaní pracovníci zejména v technických oborech vzdělání, a to jak v oborech vzdělání s výučním listem, tak v oborech vzdělání s maturitní zkouškou. Absolventům oborů vzdělání s výučním listem často chybí tzv. měkké kompetence, nedokážou uvažovat v souvislostech, spolupracovat v týmu a samostatně řešit náročnější úkoly. Tito žáci mají často potíže s docházkou na pracoviště, chybí jim pracovní návyky, disciplína a žádoucí postoje k práci. Absolventi maturitních oborů vzdělání mají málo odborné praxe a nejsou dostatečně připraveni na nároky své budoucí profese.

Jako další významný problém je zmiňována nevhodná struktura oborů vzdělání v jednotlivých školách, která neodpovídá potřebám pracovního trhu a požadavkům zaměstnavatelů. Potřeby pracovního trhu a nabídka škol se velmi často míjejí – školy otvírají obory, které jsou atraktivní, ale na pracovním trhu po nich není poptávka. V tomto ohledu zcela chybí predikce kvalifikačních potřeb pracovního trhu v jednotlivých krajích, podle které by bylo možné upravovat a plánovat vzdělávací nabídku škol.

Financování škol a konkurenceschopnost firem

Jako jeden z významných problémů vnímají zástupci zaměstnavatelů normativní financování škol. Tento způsob financování škol podporuje „turistiku“ žáků v rámci vzdělávacího systému, kdy neprospívající žáci plynule přecházejí ze školy na školu a cirkulují mezi nimi, aniž by dokončili započaté vzdělávání. Dalším často zmiňovaným problémem je chybějící polytechnická výchova žáků na základních školách. Zástupci zaměstnavatelů si stěžují na malou motivaci žáků základních škol ke studiu technických oborů vzdělání a nedostatečně účinné kariérové poradenství v základních školách.

Někteří zástupci menších firem vnímají jako problém konkurenci velkých (často dominantních) firem. Tato konkurence se často projevuje tím, že velké firmy si k sobě přetahují šikovné žáky (např. nabídkou vyššího nástupního platu), které si menší firma vytipuje v průběhu odborné přípravy ve firmě jako potenciální nové pracovníky. V důsledku toho menší firma přichází nejen o finanční prostředky vložené do vzdělávání žáka v průběhu odborné přípravy, ale také o nového pracovníka i o část know-how, které žákovi v průběhu odborného výcviku či odborné praxe zpřístupnila. Odliv šikovných absolventů škol z pracovního trhu má za následek, že pro menší firmu nezřídka zbývají méně kvalitní absolventi.

Návrhy zaměstnavatelů na změny

Zástupci zaměstnavatelů v diskusi zmiňovali zejména následující otázky:

  • změnu systému odborného vzdělávání řešit komplexně (ZŠ, SŠ i VŠ);
  • do změny systému zapojit více ministerstev (MŠMT, MPO, MF, případně MPSV, MZ);
  • mezirezortní spolupráci podpořit ustavením pracovní skupiny, která bude iniciovat změny v systému odborného vzdělávání v ČR;
  • do mezirezortní spolupráce v oblasti odborného vzdělávání zapojit sociální partnery (Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářskou komoru, Sdružení automobilového průmyslu aj.);
  • návrhy na legislativní a systémové změny prosadit do legislativního programu vlády ČR;
  • zavést systém predikcí kvalifikačních potřeb trhu práce ve vazbě na optimalizaci struktury oborů vzdělání v jednotlivých krajích;
  • urychleně dopracovat a uvést do života kariérní řád pro učitele;
  • zavést povinné stáže učitelů odborných předmětů ve firmách;
  • zrušit normativní financování škol;
  • zavést do základních škol povinně polytechnickou výchovu;
  • zlepšit systém kariérového poradenství na základních školách (zvýšit motivaci žáků ZŠ pro odborné vzdělávání).

Společné návrhy zřizovatelů a zaměstnavatelů

Zástupci zřizovatelů škol i zaměstnavatelů se shodují v tom, co je potřeba udělat pro zlepšení oborné přípravy žáků na pracovištích zaměstnavatelů. Jde zejména o následující návrhy:

  • zrušit normativní financování škol;
  • optimalizovat oborovou strukturu středních škol ve vazbě na potřeby trhu práce a požadavky zaměstnavatelů, zavést systém predikcí kvalifikačních potřeb trhu práce;
  • zavést do základních škol povinně pracovní vyučování, resp. polytechnickou výchovu;
  • zlepšit systém kariérového poradenství na základních školách s cílem motivovat žáky ke studiu technických oborů vzdělání;
  • věnovat v počátečním vzdělávání zvýšenou pozornost rozvoji tzv. měkkých dovedností, vnitřní kázně, pracovních návyků a žádoucích postojů žáků k práci.