Seminář Proč zavádět český rámec kvalifikací?

Dne 4. prosince 2014 proběhl na MŠMT informační a diskuzní seminář Proč zavádět český rámec kvalifikací aneb souvislosti mezi českými a evropskými strategickými záměry ve vzdělávání . Účastnili se ho zástupci MŠMT, České školní inspekce (ČŠI), Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), Domu zahraničních služeb (DZS) a Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV). Seminář se konal v rámci projektu NCP EQF 2014, pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a moderovala ho Irena Palánová, vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce a sociálního partnerství NÚV.

V úvodu semináře náměstkyně Národního ústavu pro vzdělávání Helena Úlovcová připomněla, že Koordinační centrum EQF, které funguje v NÚV a které se věnuje přiřazovacímu procesu k EQF a nyní také českému rámci kvalifikací, vzniklo už v roce 2009, a upozornila na šance, kterou diskuze o vzniku národního rámce kvalifikací přinese. Jde například o komunikaci mezi různými sektory a oblastmi vzdělávání nebo spolupráci se sociálními partnery.

Ředitel odboru strategie a evropských záležitostí MŠMT Petr Černikovský ocenil práci Národního ústavu pro vzdělávání, který se Evropskému i českému rámci kvalifikací (ČRK) dlouhodobě věnuje a zmínil se o tom, že témata týkající se rámců kvalifikací budou čím dál více důležitější. Podle P. Černikovského je důležité, že se debatě kolem vzniku ČRK věnuje silná sestava zástupců všech institucí, kteří se na semináři sešli. Jiří Nantl poté představil důvody, výhody a rizika zavedení ČRK, připomněl dokumenty, z kterých předpoklad vzniku ČRK vyplývá, i to, že naše pozice v přiřazovacím procesu je poměrně unikátní, stručně shrnul historii vzniku kvalifikačních rámců ve světě a navrhl možné další kroky a opatření.

V panelové diskuzi, které se zúčastnili Monika Měšťanová z MŠMT, Irena Palánová, Milada Stalker a Petr Koubek z NÚV a další, debatovali přítomní o výhodách národního rámce kvalifikací pro jednotlivce, úřady a vzdělavatele, o souvislostech Národní soustavy kvalifikací s ČRK, jak do národního rámce kvalifikací zapadají klíčové kompetence a gramotnosti a jak propojit kvalifikační rámec s dalšími evropskými nástroji na podporu transparentnosti, kvalifikací a mobility, jako jsou ECVET, EQAVET nebo Europass. Tomáš Fliegl z Odboru vysokých škol MŠMT poté představil další plánovaný rozvoj rámce kvalifikací vysokoškolského vzdělávání, o kterém se předpokládá, že bude součástí uceleného českého rámce kvalifikací.

Účastníci semináře byli požádáni o hodnocení a výběr nejpádnějších důvodů pro vznik českého rámce kvalifikací. Pomocí lepicích papírků měli všichni možnost hlasovat pro jednotlivé argumenty napsané na flipchartu. Jako nejvýznamnější mezi nabídnutými důvody účastníci shledali tento: srozumitelnost a porovnatelnost kvalifikací může napomoci mezinárodní mobilitě (studentů i pracovní síly), jako důležitý shledali i důvody týkající se lepší koordinace mezi sektory vzdělávání a sjednocení rozdílných přístupů v oblasti zajišťování kvality, které by zavedení jednotného/uceleného rámce kvalifikací na národní úrovni přineslo.

Na závěr semináře byla ze strany MŠMT vyjádřena vůle v jednání o vzniku ČRK pokračovat a za tímto účelem bylo navrženo ustavení pracovní skupiny pro ČRK pod patronátem Odboru strategie a evropských záležitostí a oddělení dalšího vzdělávání MŠMT. Přítomní byli pozváni k účasti na práci ve skupině a k další spolupráci a diskuzi.

Všem přítomným velmi děkujeme za účast, diskuzi i vyjádření vůle a chuti se zúčastnit budoucí diskuze o vzniku ČRK.

Prezentace ze semináře:

- Český rámec kvalifikací - podmínky, souvislosti a možnosti vývoje (Jiří Nantl)

- Rámec kvalifikací VŠ vzdělávání (Tomáš Fliegl, Odbor VŠ, MŠMT)