Prostupnost systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě

Andragogika 2/2013, červen 2013

Prostupnost ve vzdělávání a odborné přípravě znamená, že studenti mohou snadno přecházet mezi různými typy vzdělávání (např. akademické a odborné) a mezi různými úrovněmi, např. vyšším sekundárním vzděláváním, učebními obory nebo vysokoškolským vzděláváním. Prostupnost vzdělávacích systémů je podmínkou moderního vzdělávacího systému, který podporuje celoživotní učení, tedy učení, které člověk získá nejen ve škole, ale i v práci, ve volném čase atd. To zdůrazňuje i Bruggské komuniké (2010) a Strategie Evropa 2020.

Prostupné vzdělávací systémy umožňují žákům snadnější pohyb mezi různými druhy vzdělávání (např. všeobecným a odborným) a mezi různými stupni vzdělávání (např. ze středoškolského vzdělávání nebo středního odborného učiliště na vysokou školu). Většina vzdělávacích systémů v Evropě je však prostupná jen do určité míry.

Vzdělávací systémy mají tradičně oddělené subsystémy (všeobecné, odborné a vysokoškolské vzdělávání), které jsou uspořádány do striktní hierarchie: primární, sekundární a terciární vzdělávání. Průchod touto předem definovanou cestou jde hladce - žák si například zvolí po absolvování základní školy gymnázium a po jeho úspěšném ukončení pokračuje ve studiu na vysoké škole. Ne vždy je však situace tak jednoduchá. Někdy žák zjistí, že si například nezvolil druh střední školy nebo učební obor odpovídající jeho schopnostem a musí přestoupit na jinou školu nebo obor. Průchodnost systémem mohou komplikovat institucionální bariéry, které mohou omezovat možnosti volby při cestě na vyšší úroveň vzdělávání či odbočky ke studiu různých předmětů na stejné úrovni. Často se žáci musí brzy specializovat a pak je těžké, např. pro žáky v odborném vzdělávání a přípravě (OVP), přejít do všeobecně vzdělávacího proudu nebo kombinovat oba druhy vzdělávání.

 

Zlepšení přístupu do vysokoškolského vzdělávání

Zlepšení prostupnosti systému vzdělávání je v mnoha zemích spojováno s lepšími možnostmi přechodu absolventů odborného vzdělávání a přípravy na vysoké školy. V letech 2006–2010 se podíl žáků, kteří mají přímý přístup na VŠ, v sekundárním vzdělávání včetně počátečního OVP zvýšil na více než 80 % ze všech zapsaných žáků. Tento indikátor se sice ve 12 zemích zvýšil, ale v pěti zemích poklesl.

Skutečná prostupnost vzdělávacího systému však musí umožnit žákům přechod do dalšího vzdělávání a stavět na všech druzích jejich předchozího vzdělávání – formálního, neformálního nebo informálního – ať se odehrávalo ve škole, v práci nebo ve volném čase. V posledních 20 letech se vyvíjejí evropské a národní iniciativy podporující validaci, uznávání a přenos kreditů. Tyto nástroje se postupně spojují s vytvářenými rámci kvalifikací a lze je chápat jako stavební bloky strategie rozvíjení prostupnosti ve vzdělávání.

 

Evropské iniciativy podporující prostupnost

  • Jednou z iniciativ je validace výsledků neformálního a informálního vzdělávání, kterou evropské země systematicky podporují od roku 2004, kdy byly přijaty Evropské principy validace výsledků neformálního a informálního vzdělávání.
  • Evropské země provádějí uznávání dvěma odlišnými způsoby. Sítě akademických uznávacích středisek (Evropská síť národních informačních středisek pro uznávání akademického vzdělání a mobilitu ve vysokém školství – ENIC a Národní informační střediska pro uznávání diplomů a studia – NARIC) podporují studenty a instituce v přístupu do vysokoškolského vzdělávání a postupu v něm. Směrnice EU (2005/36) se zaměřuje na vztah mezi profesními kvalifikacemi a povoláními na trhu práce prostřednictvím systémů automatického uznávání (pro architekty a povolání ve zdravotnictví) a všeobecným uznáváním.
  • Přenos kreditů je vykonáván prostřednictvím Evropského systému přenosu kreditů pro vysokoškolské vzdělávání (European credit transfer system for higher education – ECTS), který je součástí Boloňského procesu, a Evropského systému kreditů pro OVP (European credit system for VET – ECVET), založeného na doporučení Rady a parlamentu EU.

Systém ECVET (Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu) zjednodušuje přenos výsledků učení (znalostí, dovedností a kompetencí) získaných v partnerské organizaci, ať už škole, nebo podniku, v zahraničí, nebo v ČR. Přijímající instituce na konci stáže všechny nově získané dovednosti a kompetence žáka ohodnotí, zaznamená a domovská vysílající instituce je žákovi uzná, aniž by je musela znova ověřovat. Stáže v rámci ECVET jsou prakticky orientované; účastníci netráví čas v učebnách, ale získávají praktické dovednosti. Na evropské úrovni byl ECVET vyvinut jako nástroj na podporu především zahraničních stáží, nicméně v České republice se plánuje jeho využití i pro domácí mobilitu a pro podporu sociálního partnerství.

  • Národní rámce kvalifikací (NRK) klasifikují kvalifikace podle soustavy úrovní založených na výsledcích vzdělávání. Úrovně NRK označují, co má držitel certifikátu nebo diplomu vědět, čemu má rozumět a co má být schopen dělat. Evropský rámec kvalifikací (European qualifications framework – EQF) obsahuje všechny úrovně a druhy kvalifikací (všeobecné, odborné a vysokoškolské). Spojením nebo odkazováním NRK k EQF budou žáci a zaměstnavatelé schopni srovnávat kvalifikace udílené doma a v jiných zemích. Cílem zavádění kvalifikačních rámců je zvýšit přehlednost, a tudíž i prostupnost vzdělávacích soustav v národním i mezinárodním kontextu.

Vznik národních rámců kvalifikací je poměrně složitý proces, který provází ve všech zemích podobné problémy. Celkově však hodnotí země tuto zkušenost velmi pozitivně. Při vzniku národních rámců spolu totiž diskutují, komunikují a spolupracují různé sektory vzdělávání, a vzniká tak vhodná příležitost k propojení počátečního a dalšího vzdělávání, i pro rozšíření možností celoživotního učení. 

 

Prostupnost českého systému

České školství je poměrně dobře prostupné. Legislativa umožňuje při splnění určitých podmínek pokračovat ve vyšší úrovni vzdělávání všem typům vzdělávacích cest. Nejtypičtější je výběr lineární vzdělávací cesty typu základní – střední - vyšší odborná nebo vysoká škola. Možná je i horizontální cesta vzdělávacím systémem, kdy žák přestupuje na jinou školu nebo mění vzdělávací obor. Čím bližší si oba dva obory jsou, tím lépe. Někdy je dokonce možné plynule pokračovat ve vzdělávání v příslušném postupovém ročníku. Pokud si například žák původně vybral maturitní cestu, ale časem se ukáže, že je nad jeho síly, může přestoupit do oboru s vyučením stejného zaměření. V tomto případě prakticky plynule naváže. Ovšem tam, kde u původního a nově zvoleného oboru není obsahová shoda (např. žák z technického oboru přestupuje do oboru humanitního), může být žákovi uznáno částečné vzdělání, které získal v předchozím studiu. Zpravidla jde o všeobecně vzdělávací složku, tedy předměty jako český jazyk, cizí jazyk, matematika, dějepis aj.

Při tvorbě národního rámce kvalifikací Česká republika nejdříve k Evropskému rámci kvalifikací (EQF) přiřadila svůj kvalifikační systém, tj. kvalifikace získané v počátečním vzdělávání a kvalifikace získané v rámci Národní soustavy kvalifikací (NSK), a až nyní začíná diskuze a příprava národního rámce kvalifikací. Řada kroků k jeho vytvoření už byla vykonána – máme deskriptory NSK a deskriptory pro terciární vzdělávání. Vznikají první návrhy deskriptorů pro základní a střední vzdělávání (1-4). Koordinační centrum pro EQF při Národním ústavu pro vzdělávání (www.eqf.cz) diskutuje a komunikuje s odborníky z oblasti vzdělávání, trhu práce, zástupci ministerstva školství, krajských úřadů a dalších institucí o potřebnosti a podobě národního rámce kvalifikací.

Postupně se také zlepšují vazby mezi počátečním a dalším vzděláváním, ale dosud stále existují slepé uličky, kdy dospělý člověk s neukončeným středním vzděláním musí udělat krok zpět nebo dokonce změnit svůj studijní plán.

Více informací najdete na ReferNetu

Vytvoření prostupného vzdělávacího systému vyžaduje v evropských zemích provázat subsystémy a snížit bariéry mezi úrovněmi vzdělání a kvalifikací a vzdělávacími zařízeními. Mnohé země už učinily významné kroky k přemostění mezer mezi různými částmi svých vzdělávacích systémů. K tomu, aby byly vzdělávací systémy prostupnější a interaktivnější, přispívají i úrovně kvalifikací založené na výsledcích učení.

Tématem prostupnosti vzdělávacími systémy v Evropě i dalšími otázkami z oblasti počátečního i dalšího odborného vzdělávání se zabývá mezinárodní informační síť ReferNet www.refernet.cz, která byla založena Evropským střediskem pro rozvoj odborné přípravy (Cedefop) a již deset let mapuje trendy ve vzdělávání v evropských zemích včetně ČR .

Důležité zdroje k tomuto i dalším tématům je možné nalézt na stránkách Cedefopu v databázi Vet-Bib, která čítá cca 85 000, přičemž asi 25 000 záznamy přispěli právě členové sítě ReferNet. V databázi je možné nalézt např. právní a politické dokumenty, zprávy, případové studie, příklady dobré praxe, statistiky, novinové články, články z odborných periodik, sborníky z konferencí, databáze a weby, glosáře. Obsahuje i nepublikované, ale online dostupné materiály. Vyhledávat v databázi lze na stránce http://libserver.cedefop.europa.eu/F poté, co kliknete na „search“ na liště. Zajímavé příspěvky jsou zařazovány do VETAlert, pravidelného měsíčního přehledu publikací nově zařazených do databáze, který zpracovává knihovna Cedefopu. V databázi najdete mj. publikace věnující se nástrojům, které pomáhají prostupnosti vzdělávacích systémů, např.:

  • Luomi-Messerer, Karin: Possibilities for enhancing permeability from VET to HE by using the VQTS model. Göteburg : 3s - superior:skills:solution, 2008.
  • Transparenz und Durchlässigkeit durch den EQR?: Perspektiven zur Implementierung / Jessica Blings, Klaus Ruth. Bielefeld : Bertelsmann Verlag, 2012

Na webu ReferNetu www.refernet.cz jsou uveřejněny kromě publikací věnovaných popisu vzdělávacích systémů a politik odborného vzdělávání jednotlivých zemí stručné zprávy (tzv. briefing notes) vydávané organizací CEDEFOP, ve kterých se dočtete o různých oblastech a tématech ve vzdělávání v mezinárodním srovnání. V říjnu 2012 vyšla zpráva Permeable education and training systems: reducing barriers and incereasing oportunity (Prostupnost systémů vzdělávání a odborné přípravy: snižování překážek a zvyšování příležitostí), z které vychází i tento článek a která je na webu k dispozici se stručnou anotací v češtině a ke stažení v angličtině.

 

Zdroj:

Permeable education and training systems: reducing barriers and increasing opportunity. Briefing Note. November 2012, Cedefop (dostupné také na http://www.refernet.cz/briefing-notes)

Zkrácený překlad:

Prostupnost systémů vzdělávání v Evropě. Zpravodaj – Odborné vzdělávání v zahraničí, 2012, č12, s. 6-8. http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/zpravodaj-odborne-vzdelavani-v-zahranici-1

www.infoabsolvent.cz

 

Další informace o prostupnosti vzdělávacích systémů najdete ve výše uvedených textech a na webech http://www.nuv.cz/vzdelavani-a-eu, www.refernet.cz a ve zpravodaji Odborné vzdělávání v zahraničí http://www.nuv.cz/publikace-a-periodika/zpravodaj-odborne-vzdelavani-v-zahranici-1,

Konkrétně v článcích:

  • Prostupnost mezi profesní přípravou a vysokou školou v Německu -- In: Zpravodaj. Odborné vzdělávání v zahraničí. -- Roč. 22, č. 6 (2011), s. 10-11,
  • Otevření vysokých škol novým skupinám? -- In: Zpravodaj. Odborné vzdělávání v zahraničí. -- Roč. 23, č. 7-8 (2012), s. 14.

Tématu prostupnosti se věnují i v zahraničních časopisech, např. DUNKEL, Torsten: Qualifications frameworks and credit systems: a toolkit for education in Europe / Torsten Dunkel, Isabelle Le Mouillour. -- In: European journal of vocational training. -- ISSN 1977-0219. -- No. 42/43 (2008), p. 184-202 : 5 tab. -- Bibl. odkazy: 21

 

Schéma vzdělávacího systému ČR

schéma vzděl systému.jpg

 

Lucie Šnajdrová, Martina Kaňáková, Národní ústav pro vzdělávání