Mistrovská zkouška předčí maturitu

14.4.2015    Lidové noviny    Akademie

ROZHOVOR Expert na odborné vzdělávání Bohumil Janyš přibližuje nový typ zkoušky, která by umožnila i vstup na VŠ

 Ministr školství Marcel Chládek přišel před časem s myšlenkou obnovit v Česku tradici mistrovských zkoušek, které by měly osvědčovat vysokou úroveň řemeslnických schopností, ale zároveň by byly ekvivalentem maturity. Jako takové by umožňovaly i vstup na některé vysoké školy. Bohumil Janyš, který se celý život zabývá odborným školstvím, spolupracuje v současné době na konkretizaci tohoto projektu.

LN Jak jste s přípravou mistrovských zkoušek daleko?

Jednou věcí je konkrétní příprava zkoušek, druhou potřeba vrátit tento institut do povědomí veřejnosti. Mistrovské zkoušky u nás existovaly do padesátých let minulého století. Když komunisti zrušili živnosti, zmizela i mistrovská zkouška. Znovuzavedení mistrovských zkoušek je na začátku. Připravují se ve spolupráci s Hospodářskou komorou a s cechy, které jsou jejímu znovuzavedení velmi nakloněny.

LN V zahraničí něco takového mají?

V Evropě jsou mistrovské zkoušky běžné a mají, podobně jako tomu bylo u nás, staletou tradici. Shodou okolností otevřel ministr Chládek tuto otázku ve velmi příhodnou dobu, kdy se Evropská komise v Bruselu začala mistrovskými zkouškami zabývat. Jde jí hlavně o to, aby bylo možné jejich uznávání napříč Unií. Třeba Rakušané, Švýcaři a Němci si tuto zkoušku mezi sebou uznávají už teď. Ostatní ale zatím ne. Pokud vím, je tam nějaký problém s Francií.

LN Čímse liší mistrovská zkouška od závěrečné zkoušky na středních odborných učilištích?

Liší se zásadně. Předevšímmistrovská zkouška je nejméně o řád výše než národní závěrečná zkouška. Podmínkou pro přijetí k mistrovské zkoušce je nejen vyučení, ale i předepsaná doba praxe. Při mistrovské zkoušce je třeba prokázat nejen to, že něco ovládám uspokojivě, ale to, že umím něco, co hned tak každý neumí. Třeba u truhláře by za průkaz mistrovství mohla sloužit intarzovaná truhla nebo replika nějakého starožitného kousku. Kandidát musí ale také prokázat, že je orientovaný ve svém oboru, že je schopen vést živnost, že zná firemní ekonomiku a finance, že ví, jak firmu rozvíjet, ale i jak se chovat při jejím případném zániku.

LN Novinkou je, že by absolvent mistrovské zkoušky mohl jít studovat i na vysokou školu bez maturity, že?

Tato možnost už je ve světě běžná. Ostatně Němci, Rakušané a Švýcaři mají mistrovskou zkoušku zasazenou v šestém stupni evropského rámce kvalifikací (EQF), tedy výš než naši maturitu.

LN Maturity jsou ve čtvrtém.

Ano. Třetí stupeň EQF jsou vyučení, čtvrtý stupeň jsou maturity, pátý stupeň představuje u nás ne příliš obsazený segment kratšího pomaturitního vzdělání, v zásadě lze říct, že jde o něco, co je kratší než bakalářská studia na vysoké škole. V šestém stupni jsou bakalářská studia, sedmý jsou magisterská, osmý doktorská.

LN Takže někde mají mistrovskou zkoušku na úrovni bakalářského studia?

Vgermánských zemích ano, některé další země zařazují mistrovské zkoušky, pokud vím, do pátého stupně.

LN To je pořád víc než maturita. Kam je chcete zasadit u nás?

Do pátého stupně evropského rámce kvalifikací. A už z toho vyplývá, že je to o stupínek víc než maturita.

LN Budou mistři umět víc než maturanti?

Něco takového bych se neodvážil tvrdit, jde přece jen o jinou rovinu vědomostí a dovedností. Ale když jsme se loni ptali v Německé řemeslnické komoře, říkali nám, že pokud se absolventi mistrovské zkoušky hlásí na vysoké školy, většinou mívají časem lepší výsledky než maturanti. Zpravidla totiž už vědí, co chtějí.

LN Berou je třeba právě ti Němci jen na obory, které nějak souvisejí s původnímprofesnímzaměřením, nebo na všechny?

Na všechny, ale říkají, že přes devadesát procent mistrů chodí studovat obory, které tomu jejich profesnímu zaměření odpovídají. Mimochodem, ono nejde jen o mistrovskou zkoušku. Nedávno jsem měl v ruce materiál Evropského centra pro odborné vzdělávání (CEDEFOP), který pojednával o tom, jak je to se vstupem do terciárního vzdělání z neformálních forem vzdělávání vůbec. A je třeba říct, že Evropa zdaleka netrvá na tom, aby každý, kdo jde na vysokou, odseděl předtím příslušný počet let jen v lavicích střední školy. Člověk se přece může učit i jinak, například praxí. Svět směřuje k individualizaci vzdělávání a diferenciaci vzdělávacích cest. Důležité je prokázat požadovanou úroveň schopností a znalostí.

LN Mistrovská zkouška by se tedy měla dělat až za několik let po závěrečné učňovské zkoušce. Předpokládáte, že by se mělo přistupovat jinak k absolventům tříletých a čtyřletých oborů středních odborných učilišť?

Chtěli bychom trochu diferencovat. Například tak, že pro absolventy čtyřletých oborů by mohla být ta doba nutné praxe o něco kratší, pro tříleté delší.

LN Už jsme říkali, že mistrovská zkouška by měla opravňovat i ke vstupu na vysokou školu. Bez maturity. Jednali jste o tom s představiteli vysokých škol?

Nepředpokládáme, že by šlo o masovou záležitost, ale možnost studovat v terciárnímvzdělávání by tu být měla. Vysoké školy jsou k tomu zatímdost negativně naladěné. Já ale věřím, že se nakonec domluva podaří. Kdyby se to nepodařilo, měla by tam být cesta přes vyšší odborné školy.

LN Nepočítá se s nějakými přípravnými kurzy?

Ano, předpokládáme, že by absolventi tříletých oborů středních odborných učilišť mohli procházet před vstupemna vysokou školou ještě kurzem. Ti ze čtyřletých by tyto kurzy nemuseli mít povinné. Mimoto všichni uchazeči o mistrovskou zkoušku projdou systémem přípravných kurzů zaměřených jak k jejich oboru a tématu mistrovského díla, tak ke znalostem ekonomiky, práva a financí potřebným k dobrému vedení firmy nebo živnosti.

LN Kdy se podle vás budou moci hlásitkmistrovské zkoušce první zájemci?

Rádi bychom představili nové mistry do dvou let. Chceme postupovat po krůčcích, ale některé cechy už jsou připravené.

LN Které?

Zatím spolupracujeme s cechy čalouníků, malířů, lakýrníků, tesařů, kamnářů a kuchařů. Hlavním partnerem je ovšem Hospodářská komora. Máme vytvořený pracovní tým, kde jsou i zástupci ministerstva průmyslu a ministerstva zemědělství. Pracujeme poměrně rychle na vymezování požadovaných standardů pro jednotlivé části mistrovské zkoušky.

LN Z čeho se tedy bude zkoušet?

Základem je, jak už jsem řekl, zhotovení mistrovského výrobku. Návrh buď vytvoří kandidát sám, nebo si vybere z nějakého portfolia návrhů a témat. Musí ovšemvypracovat komplexní dokumentaci včetně kalkulace, volby materiálu a posouzení takzvané udržitelnosti. V druhé části zkoušky se prověřuje orientace v oboru, případně i v odvětví. Takže když vezmeme třeba kamnáře, ten bude dělat jako mistrovský výrobek třeba atypický krb, ale musí prokázat, že umí taky postavit normální kamna, ale i historické repliky kamen. Tato část zkoušky by se dělala na úrovni cechu. Další část by byla společná pro všechny mistry a týkala by se zřízení a vedení firmy. Tam by šlo i o znalosti managementu, ekonomiky a právních předpisů.

LN Bude jen jeden druh mistrů?

Nikoliv, vedle mistra řemesla bude ještě mistr provozní. Ten se nebude prokazovat mistrovským výrobkem, ale znalostí provozu a manažerskými schopnostmi.

LN Kdo bude zkoušet?

Zkoušet budou takzvané autorizované osoby, což je terminus technicus. Nepůjde totiž o jednotlivce. Vždy bude jmenována zkušební komise.

LN Počítá se s nějakou přípravou? Nebo s nějakými mistrovskými školami?

Bude tam soubor několikatýdenních dobrovolných kurzů, které by organizovala Hospodářská komora. Máme navržený systém mistrovských škol, kde by se kandidáti připravovali na jednotlivé části mistrovské zkoušky.

LN Mistrovské školy budou úplně nové instituce?

Ne. Jestli si vzpomenete, půjde o něco jako bývala centra odborné přípravy. V zásadě by mistrovskou školou mohlo být například střední odborné učiliště, které by mělo středisko odborné přípravy dostatečně vybavené technicky i personálně.

Ty mistrovské školy by patřily do resortu školství?

Ano.

LN Platilo by se jim něco?

Pravděpodobně ano. Platilo by se i za zkoušku.

LN Bude potřeba před spuštěním mistrovských zkoušek měnit zákony?

Mistrovská zkouška bude řešena zákonem č. 179/2006 Sb. o uznávání kvalifikací, který je za tímúčelem ovšem potřeba novelizovat. Samozřejmě se zavedení mistrovských zkoušek dotkne i řady dalších zákonů.

LN Kdo bude vydávat vysvědčení nebo diplom?

To zatím není úplně vyřešené, ale snažíme se, aby bylo zřejmé, že jde o výsledek spolupráce zaměstnavatelů a vzdělávacího sektoru.

Němci, Rakušané a Švýcaři mají mistrovskou zkoušku v šestém stupni evropského rámce kvalifikací, tedy výš než maturitu

Evropa netrvá na tom, aby každý, kdo jde na vysokou, odseděl předtím příslušný počet let jen v lavicích střední školy

Bohumil Janyš

* Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou, několik let učil na různých typech středních škol, ale i na vysokých školách (VŠE, UK, Masarykův ústav ČVUT). * Posléze přešel do Výzkumného ústavu odborného školství, kde se v roce 1990 stal ředitelem. Vedl i Národní ústav odborného vzdělávání. * V současné době pracuje pro ministerstvo školství na realizaci mistrovské zkoušky.