Jakou kvalifikační úroveň mají absolventi škol podle EQF?

Pro snazší komunikaci o schopnostech uchazečů o práci či studium v zahraničí zavádějí evropské státy společné nástroje, které usnadňují lidem cesty za prací a studiem do Evropy. Jedním z těchto nástrojů je Evropský rámec kvalifikací (EQF), který se snaží o to, aby všechny kvalifikace byly mezinárodně porovnatelné. Když se např. člověk bude ucházet o práci v Evropě, jeho potenciální zaměstnavatel z uvedené úrovně pozná, co od něho může zhruba očekávat. Je to možné díky tomu, že jednotlivé úrovně jsou popsány tím, co uchazeč zná, čemu rozumí a co je schopen vykonávat.

Evropské vzdělávací systémy se mezi sebou velmi liší a absolventy jednotlivých typů škol lze mezinárodně jen těžko porovnávat. Úroveň absolventa naší střední odborné školy můžeme na první pohled jen těžko porovnávat s úrovní např. držitele certifikátu Diplome de technicien v Lucembursku. Evropský rámec kvalifikací je jednotná stupnice osmi úrovní, kam lze přiřadit jakoukoli existující kvalifikaci. Kvalifikací se v kontextu EQF rozumí formální výsledek hodnocení, kdy jedinec prokáže dosažení výsledků učení podle daných standardů a obdrží o tom certifikát nebo diplom. Ten získá složením standardizované zkoušky, kterou jsou potvrzeny požadované znalosti, dovednosti a způsobilosti.

Úrovně EQF pokrývají všechny kvalifikace bez ohledu na to, jakým způsobem je člověk získal, zda ukončením formálního vzdělávání, nebo složením zkoušky, která ověřuje a uznává předchozí (neformální i informální) učení. „EQF zahrnuje jak kvalifikace získané v odborném, tak i všeobecném a vysokoškolském vzdělávání. Je to tedy univerzální stupnice kvalifikací postavená na jednoduchém principu, což je její silná, ale potenciálně i slabší stránka,“ říká Milada Stalker z Koordinačního centra EQF a pokračuje: „Silná tím, že je to nástroj srozumitelný, který nerozlišuje vzdělávací cesty a klade důraz na skutečné znalosti a dovednosti. Není tedy v tomto ohledu důležité, jakou školu člověk absolvuje, ale co doopravdy umí.“ Slabší stránku vidí M. Stalker v tom, že deskriptory musí být velmi obecně pojaté, aby mohly zahrnout všechny typy kvalifikací, což potenciálně může způsobit různou interpretaci těchto popisů.

První úrovni EQF odpovídá v ČR  dokončená základní škola speciální a úroveň osmá dokončenému doktorskému studiu. Tyto a další kvalifikace získané v počátečním vzdělávání jsou uvedeny v tabulce.

Přiřazení úrovní počátečního vzdělání v ČR k úrovním EQF

Úroveň EQF

Dosažené vzdělání

8

vysokoškolské – doktorský studijní program

7

vysokoškolské – magisterský studijní program

6

vysokoškolské – bakalářský studijní program, vyšší odborné vzdělání (vč. konzervatoří)

5

programy krátkého cyklu (v ČR se teprve budou vytvářet)

4

střední vzdělání s maturitní zkouškou (všeobecné, s odborným výcvikem, odborné)

3

střední vzdělání s výučním listem (délka studia 3 roky)

2

základní vzdělání, střední vzdělání bez výučního listu, střední vzdělání s výučním listem (délka studia 2 roky)

1

základy vzdělání (základní škola speciální)

Vyšší odborné školy jsou na úrovni 6

Kvalifikace absolventů vyšších odborných škol a absolventů bakalářského studia byly v Národní přiřazovací zprávě České republiky [3], která byla schválena usnesením vlády ČR č. 557 v červenci 2011, přiřazeny k úrovni 6 EQF. „Výsledky učení absolventů bakalářského studia i vyšších odborných škol odpovídají podle provedené analýzy deskriptorům 6. úrovně EQF,“ říká Milada Stalker. „Naprosto to také odpovídá tomu, jak podobné profesně orientované terciární programy přiřazují další evropské země, kde absolventi obdobných tříletých programů získávají titul profesní bakalář.“ Pro správné zařazení do dané úrovně není rozhodující jen úroveň teoretických znalostí, ale i to, jak dobře je absolvent zaměstnatelný, tedy připraven na pracovní uplatnění. To je v souladu s principy EQF i Boloňského procesu, kde si ve vznikajícím evropském prostoru pro vysokoškolské vzdělávání studenti budou moci vybírat z široké nabídky kvalitních programů, přičemž jim budou dosažené výsledky bezproblémově uznávány.

Je třeba však dodat, že Evropská komise od České republiky v budoucnosti očekává předložení revidované přiřazovací zprávy, která bude zohledňovat i výsledek sebecertifikačního procesu, což znamená přiřazení národních rámců vysokoškolských kvalifikací k Rámci kvalifikací pro evropský vysokoškolský prostor (QFEHEA) [1]. Český rámec kvalifikací pro terciární vzdělávání vzniká v projektu Q-Ram.

Úroveň EQF je nově uvedena na dokumentech Europassu

Na některých dokumentech Europassu, konkrétně na dodatcích k osvědčení i k diplomu, jsou od letošního roku příslušné úrovně Evropského rámce kvalifikací (EQF) uvedeny. Uchazeči o brigádu, stáž nebo práci mohou údajem o úrovni EQF uvedeném na dodatcích svým zahraničním zaměstnavatelům jednoduše prokázat svou kvalifikační úroveň, což by jim mělo usnadnit zařizování brigády nebo stáže v evropských zemích. Konkrétní informace o dokumentech Europassu a způsobu jejich získání najdete na www.europass.cz.

Zavádění EQF v Evropě i u nás je však teprve na počátku, bude nějakou dobu trvat, než se EQF plně prosadí a stane se všeobecně známým a používaným nástrojem. Do budoucna se počítá, že úrovně EQF budou uvedeny také na maturitních vysvědčeních a osvědčeních o závěrečných zkouškách, také na výučních listech. Tato oficiální cesta je pomalejší – aby se úrovně na těchto dokumentech objevily, musí ještě ministerstvo školství schválit příslušnou vyhlášku.

Vývoj v Evropě a očekávání Komise

Česká republika při referenčním procesu vycházela z Doporučení o zavedení EQF [2], které doporučuje, aby do roku 2010 členské státy uvedly s EQF do vztahu své národní systémy kvalifikací. Nicméně další vývoj ukázal, že pro srovnatelné výsledky národních referenčních procesů je třeba, aby státy přiřadily k EQF své jednotné národní rámce kvalifikací. Ty by měly být jakýmsi národním odrazem EQF, tj. do svých úrovní popsaných deskriptory mají zahrnovat různé typy kvalifikací ze všech typů vzdělávání (všeobecného, odborného, vysokoškolského i dalšího). Jednotný národní rámec kvalifikací Česká republika ještě nevytvořila.

Důležitou podmínkou zavádění zmíněných rámců je důsledné zajišťování kvality. Proto by do kvalifikačních rámců měly být zahrnuty jen ty kvalifikace a vzdělávací programy k nim vedoucí, které splní dané podmínky a standardy. Možnosti postupu do další úrovně by pak už však neměly být kladeny další formální překážky. Snaha o prostupnost a možnost skládání jednotek výsledků učení (tedy jakýchsi stavebních kamenů kvalifikace) bez zbytečného opakování jsou dalšími charakteristikami EQF a ostatních evropských nástrojů na podporu transparentnosti a mobility.

Podpora celoživotního učení

Evropský rámec kvalifikací podporuje princip a proces celoživotního učení, neboť každá kvalifikace se počítá, nejen ta získaná v počátečním vzdělání, tedy ve škole. V České republice, a to rozhodně není v Evropě samozřejmostí, již lze získat kvalifikace i uznáváním předchozího (neformálního i informálního) či dalšího vzdělávání, a to díky vznikající Národní soustavě kvalifikací. Ta na stránkách www.narodni-kvalifikace.cz nabízí rejstřík standardů kvalifikací, podle nichž lze u uvedených tzv. autorizovaných osob složit zkoušku a získat celostátně platné osvědčení (profesní kvalifikaci). Tuto možnost využijí především lidé, kteří vykonávají určitou profesi, aniž by měli k jejímu vykonávání odpovídající formální vzdělání.

Více informací o Evropském rámci kvalifikací najdete na www.eqf.cz.

Článek na metodickém portále najdete zde.

Lucie Šnajdrová