Deset kritérií a postupů v přiřazovacím procesu

Proces, ve kterém evropské země přiřazují kvalifikace k osmi úrovním Evropského rámce kvalifikací, je podmíněn splněním deseti kritérií a postupů schválených Poradní skupinou EQF.

Kritérium 1

Odpovědnost a/nebo pravomoci všech příslušných národních orgánů zapojených do procesu přiřazování, včetně národního koordinačního střediska, jsou jasně stanoveny a zveřejněny příslušnými orgány veřejné správy.

Za proces přiřazování odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT). MŠMT ustavilo Koordinační centrum pro EQF (dále i KC EQF), jehož úkolem je mj. koordinace přiřazovacího procesu. Koordinační centrum EQF je organizační součástí Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), dříve Národního ústavu odborného vzdělávání (dále NÚOV). 

V srpnu 2010 schválilo MŠMT harmonogram přiřazovacího procesu[1], ve kterém je uveden postup procesu přiřazování včetně úkolů příslušných odpovědných orgánů. Do procesu se prostřednictvím Poradní skupiny KC EQF zapojila řada zainteresovaných stran, tj. sociální partneři, další ministerstva, představitelé krajů a vzdělávacích institucí. Další odborníci a relevantní partneři se do procesu zapojili vytvářením a připomínkováním podkladových studií pro referenční zprávu a účastí v redakční radě národní referenční zprávy. Jejich výčet je uveden v příloze I.

Národní referenční zpráva, která průběh a výsledky procesu přiřazování popisuje, bude předložena ke schválení vládě v červnu 2011.

Kritérium 2

Existuje jasná a prokazatelná vazba mezi úrovněmi kvalifikací národního rámce nebo systému kvalifikací a deskriptory úrovní Evropského rámce kvalifikací.

V projektu NCP-EQF, organizovaném na podporu přiřazovacího procesu v období 2010-2011, vznikly podkladové studie analyzující očekávané výsledky učení uvedené jak v kurikulárních dokumentech pro primární a sekundární vzdělávání, tak v relevantních (např. i právních) dokumentech pro terciární vzdělávání. Tyto analýzy prokázaly spojení mezi úrovněmi (typy) kvalifikací v ČR a úrovněmi EQF.

Deskriptory úrovní NSK vznikaly v souvztažnosti k deskriptorům EQF. Přesto, že nejsou strukturované na znalosti, dovednosti a způsobilosti a jsou pojaté činnostně, jsou s deskriptory EQF kompatibilní.  Návrh přiřazení úrovní NSK k deskriptorům EQF schválilo MŠMT v lednu 2010. Všechny studie a materiály byly před jejich oficiálním zveřejněním konzultovány a připomínkovány a spojení mezi úrovněmi v národním systému kvalifikací a deskriptory EQF bylo potvrzeno v diskusích za účasti odborníků, zainteresovaných stran a rozhodujících činitelů.

Podrobně je postup popsán v části 3.2 a v příloze III.

Kritérium 3

Národní rámec nebo systém kvalifikací a jeho kvalifikace jsou založeny na zásadě a cíli výsledků učení a jsou provázány s postupy pro validaci neformálního a informálního učení a se systémy kreditů, pokud takové systémy existují.

Kurikulární dokumenty (rámcové vzdělávací programy, dále RVP) pro kvalifikace získávané v počátečním primárním a sekundárním vzdělávání jsou popsány očekávanými výsledky učení. Tento princip umožnil jejich analýzu a následné přiřazení úrovní kvalifikací k EQF.  V terciárním vzdělávání byly pro potřebu zprávy analyzovány jak právní dokumenty, tak podklady pro akreditaci, zejména cíle učení, profily absolventů a uplatnitelnost. Popis kvalifikací je v nich založen na výsledcích učení a tento přístup je dále prohlubován s novými akreditacemi a důslednějším postupem Akreditační komise, která ve Standardech pro posuzování žádostí o akreditaci doporučuje členění výstupů učení na kategorie „znalosti“, „dovednosti“ a „způsobilosti“.

Ověřování výsledků neformálního a informálního učení umožňuje zákon č. 179/2006. Hodnoticí standardy kvalifikací zveřejněné v registru odborných kvalifikací (NSK), viz www.narodni-kvalifikace.cz, jsou popsány výsledky učení a jejich předvedení u zkoušky je podmínkou získání osvědčení.

Kreditní systém se zatím v České republice využívá pouze ve vysokoškolském vzdělávání (ECTS).

Kritérium 4

Postupy pro zahrnutí kvalifikací do národního rámce kvalifikací nebo pro popis postavení kvalifikací v národním systému kvalifikací jsou transparentní.

Popis všech kvalifikací zařazených v kvalifikačním systému podléhá jasně stanoveným pravidlům a prochází několikakolovým schvalovacím řízením. Rámcové vzdělávací programy pro počáteční primární a sekundární vzdělávání popisují očekávané výsledky učení žáků v daných oborech a jsou tvořeny ve spolupráci se sociálními partnery. RVP vydává ministerstvo školství, které má zákonnou povinnost projednat jednotlivé RVP před jejich vydáním s příslušnými ministerstvy, odborovými orgány, zástupci zaměstnavatelských organizací a kraji.

Všechny programy terciárního vzdělávání musí být schváleny podle typu školy buď akreditační komisí pro vysoké školy, nebo akreditační komisí pro vyšší odborné školy.

Zařazování kvalifikací do registru odborných kvalifikací NSK podléhá vlastním přesně daným postupům popsaným v metodickém manuálu. Standardy kvalifikací NSK musí být schváleny MŠMT, čímž je zaručena jejich konzistentnost s obsahem programů počátečního vzdělávání i jejich zařazení do adekvátní úrovně NSK.

Kritérium 5

Národní systém(y) zajišťování kvality v oblasti vzdělávání a profesní přípravy odkazuje/odkazují na národní rámec nebo systém kvalifikací a je/jsou v souladu s příslušnými evropskými zásadami a pokyny (podle přílohy III doporučení).

Systém zajišťování kvality je zakotven v právních dokumentech týkajících se všech typů vzdělávání (školský zákon, vysokoškolský zákon, zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) a je organickou součástí procesů vedoucích k dosažení kvalifikací na všech úrovních.

Soulad mezi „společnými zásadami zajišťování kvality ve vysokoškolském a odborném vzdělávání a přípravě v souvislosti s EQF“ a systémem zajištění kvality ve vzdělávacím systému ČR je popsán v části 3.5.

Kritérium 6

Proces přiřazování musí zahrnovat řádné schválení příslušných orgánů zajišťování kvality.

V průběhu přípravy zprávy proběhly konzultace se zástupci orgánů pro zajišťování kvality, tj. České školní inspekce a akreditačních komisí. Schválení národní přiřazovací zprávy všemi orgány zajišťování kvality proběhlo v rámci standardního schvalovacího procesu na MŠMT, kdy byla zpráva připomínkována všemi složkami a přímo řízenými organizacemi MŠMT.

Kritérium 7

Do procesu přiřazování musí být zapojeni mezinárodní odborníci.

Procesu přiřazování a tvorby referenční zprávy se zúčastnili tři zahraniční experti: Karin Luomi-Messerer, Stephen Adam a Simon Field. Experti byli osloveni vzhledem ke svému odbornému zaměření a zkušenostem v dané oblasti (referenční proces EQF, terciární vzdělávání, odborné vzdělávání).

Mezinárodní experti se dvakrát sešli v Praze s autorským týmem zprávy, byli požádáni o expertní posouzení návrhu zprávy a vystoupili na mezinárodní konferenci v Praze v březnu 2011.

Jejich doporučení a připomínky byly projednány v redakční radě a při konečných úpravách zprávy zapracovány.

Kritérium 8

Přiřazení národního rámce nebo systému kvalifikací k EQF musí potvrdit příslušný národní orgán nebo orgány. Příslušné národní orgány, včetně národního koordinačního střediska, vydají ucelenou zprávu, ve které vysvětlí a zdůvodní způsob přiřazování a ve které se budou zvlášť zabývat každým kritériem.

Tato ucelená zpráva, vytvořená Koordinačním centrem pro EQF ve spolupráci s různými zainteresovanými stranami, vysvětluje a zdůvodňuje způsob a výsledek přiřazovacího procesu k EQF a popisuje naplnění všech kritérií stanovených Poradní skupinou EQF. Postup referenčního procesu a harmonogram tvorby zprávy schválilo MŠMT, platnost výsledků procesu je stvrzena projednáním zprávy na poradě vedení MŠMT a rozhodnutím ministra školství. Následně bude zpráva předložena ke schválení vládě a bude zveřejněna na webových stránkách MŠMT a KC EQF.

Kritérium 9

Oficiální platforma EQF bude průběžně aktualizovat veřejný seznam členských států, které potvrdily, že dokončily proces přiřazování, včetně odkazů na vyhotovené zprávy o přiřazování.

Schválená verze národní referenční zprávy bude přeložena do angličtiny a předložena Komisi a Poradní skupině EQF do konce roku 2011. Poté bude k dispozici na oficiální platformě EQF.

Kritérium 10

Po dokončení procesu přiřazování a v souladu s termíny stanovenými v doporučení obsahují všechna nově vystavená osvědčení o kvalifikaci, diplomy a dokumenty Europassu vydané příslušnými orgány jasný odkaz, prostřednictvím národního systému kvalifikací, na odpovídající úroveň Evropského rámce kvalifikací.

Proveditelnost tohoto úkolu stanoveného v doporučení o zavedení EQF byla zpracována odpovědným orgánem (MŠMT) v samostatné studii, která obsahuje výčet všech osvědčení, kterých se uvedení úrovně EQF bude týkat. Kritérium bude moci být naplněno po schválení výsledků referenčního procesu a po úpravě příslušných vyhlášek.

Úpravu dokumentu Europass – dodatek k osvědčení zajistí Národní centrum Europass, které je – stejně jako Koordinační centrum EQF – součástí NÚOV.

Doplnění dodatku k diplomu o tuto informaci doporučí všem vysokým školám MŠMT. Současně bude tato problematika zařazena do programů seminářů, které pořádá pro veřejné, státní a soukromé vysoké školy český ENIC/NARIC.


[1] Přiřazování úrovní kvalifikací v ČR k úrovním Evropského rámce kvalifikací – Harmonogram prací (MŠMT, NÚOV, září 2010, č.j.: 20663/2010-24).