Žákovské firmy a jak na ně

Z dotazníkového šetření II realizovaného projektem P-KAP vyplynulo, že relativně málo škol využívá aktivitu „Žáci se aktivně podílejí na činnosti fiktivní firmy a JA“.  Nízká míra zapojení „firmy“ do výuky (CEFIF nebo JA firma 24 %, „školní“ firma 21 %) může být způsobena nedostatkem finančních prostředků, který školy uvádí jako jednu z hlavních překážek podpory podnikavosti. Provozování firmy ale není tak nákladné, některé kraje navíc fiktivní nebo JA firmy již nyní podporují, takže je dobré toho využít a vyzkoušet to. V každém případě existuje několik desítek příkladů dobré praxe z realizace firem, minipodniků apod., ať už ve fiktivní, nebo reálné formě.  Jak bylo zmíněno, často (59 %) byla uváděna překážka „Nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku“. Překážku mohou alespoň dočasně vyřešit projekty krajů, které tyto aktivity finančně podpoří. Z dlouhodobého hlediska si musí škola zajistit nějakou formu financování – buď ve spolupráci se zřizovatelem, nebo se zaměstnavateli, rodiči apod. (optimálně kombinací zdrojů).

Že je možné otázku nedostatku finančních prostředků řešit, ukazuje např. Karlínská OA a VOŠE – „Kollárovka“, která realizuje i finančně náročné aktivity jako simulaci Start-up business.

Fotolia_5366181_Subscription_L.jpg

Ředitel školy Petr Žák v rámci předmětu aplikované ekonomie spolupracuje se společností Junior Achievement Czech – žáci třetího ročníku si zakládají reálnou firmu, v níž podnikají. „Musejí dělat nabídku, sledovat poptávku, účtují, získávají finance… Na vlastní kůži si vyzkoušejí, jaké to je rok vést firmu a dovézt ji ideálně ke kladnému výsledku, k zisku,“ konstatuje Mgr. Žák.

Ve školním roce 2016/2017 škola nabídla žákům prostor vymyslet si vlastní předmět podnikání.

„Některé žákovské firmy nás mile překvapily. Jedna se například rozhodla, že zvelebí prostředí školy. Předložila návrh na úpravu dvou místností. U jedné šlo o velký zásah – vestavěné patro,“ vysvětluje ředitel. S tímto projektem se objevila základní otázka: Jak jej financovat? „Samozřejmě by bylo nejjednodušší, kdyby škola žákům potřebné peníze poskytla. Ale nesplnilo by to účel,“ vysvětluje ředitel. Žáci přišli s nápadem oslovit spolek rodičů a přátel školy.  Museli si tedy připravit kvalitní prezentaci a předstoupit se svým požadavkem před Radu rodičů. „Žákovská firma si sehnala architekta, obstarala potřebné stavební povolení a získala i jednoho tatínka, který pomohl se stavebními pracemi. Vlastními silami získali jako sponzora IKEU, která poskytla zdarma vybavení pro relaxační zónu umístěnou ve vestavěném patře i pro nově upravenou učebnu. My jako škola jsme hradili práci žáků - zaměstnanců firmy, říká ředitel a dodává: „Z jejich strany bylo potřeba hodně podnikavosti, samozřejmě pod vedením dobrého vyučujícího.“

Ve stejném školním roce začala pracovat i Rada žáků a studentů (žákovský parlament). Podává návrhy, co se dá ve škole vylepšit či změnit, zároveň se však podílí na realizaci schválených návrhů. Tyto aktivity mají potenciál zapojit širší spektrum žáků, projekty se mohou protáhnout do delšího období, na rozdíl od akcí žákovské firmy, která působí jen v průběhu jednoho školního roku.

Jedním z cílů v oblasti rozvoje kompetencí k podnikavosti je akcent na společensky prospěšné podnikání. Vede studenty k hlubšímu poznání reálných problémů (v okolí, ve společnosti, ve světě) a k zájmu o kreativní podnikatelská řešení.

Při uvádění tohoto cíle do školní praxe začali učitelé tím, že se seznamovali se sociálními podniky, někteří absolvovali stáže přímo v takových firmách. Pedagogové se vzdělávali formou seminářů a workshopů ve spolupráci s družstvem invalidů Ergotep, které patří k lídrům v oblasti sociálního podnikání. „Chceme, aby všichni učitelé ekonomických předmětů zažili podstatu sociálního podnikání. Pak je napadnou různé metody a cesty, jak vše dostat k žákům, pokračuje ředitel. Díky tomuto konceptu dochází rovněž k propojení společenskovědních a ekonomických předmětů.

„Máme štěstí, že mnozí naši učitelé dokážou svým vlastním příkladem a zaujetím pro věc žáky motivovat a nasměrovat,“ uzavírá ředitel Petr Žák. Ono „štěstí“ je ale výsledkem dlouhodobé práce při formování pedagogického sboru. Na druhé straně atmosféra, v níž se daří společně vytvářet zajímavé projekty, přispívá k image školy, která pedagogy se zájmem pracovat právě tímto způsobem, do školy láká. 

ZDROJ viz http://archiv-nuv.npi.cz/p-kap/s-podnikavosti-rozvijime-i-odpovednost

Další zkušenosti se zapojením žáků do školní firmy

Foto: Fotobanka NÚV