Školám chybí strategie spolupráce se zaměstnavateli

Z dotazníkového šetření realizovaného projektem P-KAP vyplynulo, že mezi nepříliš často realizované aktivity patří zpracování strategie spolupráce se zaměstnavateli a dalšími partnery. V obou vlnách šetření (2015, 2018) tuto aktivitu deklarovalo pouhých 21 % škol. Proč je strategie spolupráce důležitá, jak začít a co bychom neměli zaměstnavatelům zapomenout sdělit?

Prostřednictvím strategie spolupráce, která reflektuje potřeby všech zúčastněných stran (školy, žáka a firmy), je možné popsat konkrétní fungování spolupráce školy a zaměstnavatelů, tedy i očekávání, cíle, formu, hloubku apod. Pro firmy je strategie spolupráce se školou důležitá i proto, že se postupně může stát součástí firemní kultury i společenské odpovědnosti. 

mindmap-2123973_1920.jpg

Spolupráce však musí přinášet benefity oběma stranám. Důvodů, proč se firma nedokáže přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků, může být celá řada. Od neochoty se na výchově budoucích zaměstnanců vůbec podílet až po nepřipravenost na spolupráci samotnou (pramenící z neznalosti, nezkušenosti nebo nedostatečných provozních, finančních kapacit zaměstnavatele pro poskytování praktického vyučování ve vlastním provozu nebo jiné formy spolupráce). V řadě případů jsou důvodem také personální kapacity, ve firmách není např. ustanovena pozice instruktora praktického vyučování, který by se věnoval rozvoji žáků na pracovišti firmy. Mnoho zaměstnavatelů ale např. stále netuší o možnostech, které přinášejí daňové úlevy pro zaměstnavatele spolupracující s odbornými školami. Uspořit na daních je možné při splnění stanovených podmínek, např. na nákupu strojů, které firma prokazatelně využívá při praxích žáků, ale také na tzv. žákohodinách, které firma doloží evidencí docházky. Z úspor na daních je možné např. hradit také instruktorský příplatek. https://pospolu.rvp.cz/pruvodce-zamestnavatele

Se strategickým plánováním spolupráce také úzce souvisí fakt, že představy, potřeby i nároky se v průběhu času mění a mnohdy je třeba vybočit ze zaběhnutých kolejí, které nepřinášejí prospěch žádnému z aktérů. Dle zkušenosti ředitele Jana Samšiňáka ze Střední školy strojní, stavební a dopravní v Liberci je tvorba na strategickém plánu spolupráce se zaměstnavateli (v kontextu školního akčního plánu) dobrou příležitostí „opustit zajeté dráhy“ a „vypnout pedagogický automat“. “Když se  se s odstupem času na dotazník dívám, zjišťuji, že se od té doby dost věcí změnilo. Co se před dvěma lety zdálo jako dobře nastavené a na slušné úrovni, kterou stačí udržovat, dnes otevírá prostor k výraznějšímu posunu,“ dodává. Současná situace na trhu práce otevírá prostor pro podstatně širší a komplexnější spolupráci školy se zaměstnavateli včetně zapojení firem do počátečního vzdělávání, než se zdálo reálné ještě před dvěma lety. (odkazováno na XII. 2015, kdy byl realizován sběr dat I. vlny dotazníkového šetření projektu P-KAP, pozn. red). http://www.nuv.cz/p-kap/nastava-cas

Foto: Pixabay, fotobanka zdarma (TeroVesalainen z Pixabay)