PRO MÉDIA

Krajské akční plánování: Informace, zajímavosti a zkušenosti z krajů a škoI

Spolupráce středních odborných škol a cechů: proč se vyplatí?

Dnes stěží najdeme střední školu, která nespolupracuje se zaměstnavateli. Žáci jezdí na exkurze, na pracovištích probíhají odborné praxe, přibývá odborníků z firem, kteří  ve školách přednášejí. Čím může být škole ku prospěchu i spolupráce s profesními cechy zastřešujícími obory, jež daná škola nabízí?

 

Jak dostat nové trendy do výuky?

Předpokladem kvalitního odborného vzdělávání na středních školách je odpovídající materiálně technické vybavení školy. Samo o sobě však nestačí. Stejně důležití jsou učitelé, kteří jsou v kontaktu s aktuálním děním v oboru, a spolupráce se zaměstnavateli.

 

Jak zlepšit využití ICT ve výuce na středních školách?

Základním předpokladem využívání ICT ve výuce na středních školách není jen samotné vybavení technikou, ale také ochota pedagogů s informačními technologiemi pracovat.

 

Spolupráce škol a cechů

Co znamená pro školu a kvalitu jejího odborného vzdělávání spojení s cechem, zastřešujícím obory, jež daná škola nabízí?

 

Kariérové poradenství na středních školách

Počty žáků v řadě oborů zdaleka nepokryjí poptávku trhu práce. Firmy čekající na absolventy však zatím netuší, kolik z nich letos opět nenastoupí v oboru, na který se připravovali. Prospělo by včasné kariérové poradenství přímo ve škole.

 

Střední školy mají recept na změnu stereotypního vnímání generací

Dospělé nevrací do škol jen nutnost rekvalifikace nebo potřeba rozšířit si znalosti a dovednosti související se stávajícím zaměstnáním. Stále častěji se chtějí ve volném čase vzdělávat prostě proto, že je určitá oblast zajímá. Rostoucí, perspektivní skupinu představují v segmentu dalšího zájmového vzdělávání dospělých senioři.

 

Ajťák truhlářem, certifikát z vůní: trendy v dalším profesním vzdělávání

Odpoledne a večer střídají žáky středních škol ve třídách a školních dílnách dospělí. Střední odborné školy mají kvalitně vybavené dílny, laboratoře, nebo dokonce školní poloprovozy. Z hlediska efektivity je tedy logické využít je i ve „druhé směně“ dalšího vzdělávání dospělých.

 

Dny otevřených dveří nestačí – připravte žákům zážitek

Žáků ubývá a některé střední školy se potýkají s nedostatkem uchazečů, zejména střední odborné školy a učiliště. Chtějí-li zaujmout, musejí náboru nových žáků věnovat podstatně víc energie a prokázat řádnou míru invence.

 

Strategie úspěšných? Rozvoj polytechnického vzdělávání

Pokud chceme aspirovat na víc než na montovnu Evropy, potřebujeme rozvíjet polytechnické vzdělávání. Tímto termínem se označuje provázaný komplex vzdělání technického, přírodovědného a environmentálního.

 

Inspirace ke spolupráci škol a firem

Pro odborné vzdělávání je spolupráce škol a firem zásadní. Důraz by měl být kladen především na její kvalitu, komplexnost a dlouhodobý horizont. V moravskoslezském kraji se  partnerství škol a firem rozhodli  podpořit  Memorandem o duálním vzdělávání, které podepsal ministr školství se Svazem průmyslu a zástupci kraje. Zajímavé příklady spolupráce středních škol se zaměstnavateli však napříč republikou již existují – a mnohé z nich může nabídnout inspiromat projektu P-KAP.

 

Podpora řemeslných a technických oborů aneb Co prozradí krajské akční plány

Lidé chybějí ve stavebnictví, nejsou ani technici, svářeči, kováři, skladníci, sociální pracovníci, zdravotnický personál… Žáci buď nemají o přípravu na tato povolání vůbec zájem, nebo vzdělání nedokončí, případně si najdou práci mimo obor. Jak je motivovat?

 

Technické obory: Generační obměna, nebo kolaps?

Kdo nahradí odborníky z technických oborů a zkušené řemeslníky, když silné populační ročníky se blíží důchodovému věku a mladí nemají o tyto obory zájem? Řešením může být Národní soustava kvalifikací - NSK. Střední školy se zajímají také o vzdělávání dospělých.

 

ŠAP: příležitost nastartovat dlouhodobou spolupráci škol a firem

Když se na přelomu roku 2015–2016 střední školy zamýšlely nad tím, co v oblasti odborného vzdělávání vlastně potřebují, ve výsledcích rozsáhlého dotazníkové šetření Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) označovaly jako prioritu spolupráci se zaměstnavateli. Zároveň poměrně často referovaly o tom, že firmy nejsou schopné přizpůsobit se vzdělávacím potřebám žáků (37 %) nebo o spolupráci vůbec nestojí (35 %).

 

Proč potřebujeme výchovu k iniciativě a podnikavosti?

Odborné vzdělávání na středních školách musí být v souladu s potřebami praxe – v tom panuje všeobecná shoda. Ovšem zaměřit se jen na „odbornost“ nestačí – důležité je podporovat i řadu měkkých dovedností, které vedou k tvořivosti, iniciativě a podnikavosti. Proč mají takový význam?