P-KAP

„V posledních letech se díky realizovaným projektům daří postupně vybavovat moderními zařízeními školní dílny, ale i laboratoře analytické chemie, instrumentální techniky a mikrobiologie,“ říká ředitel školy Ing. Milan Zeman. Projekt MZe „Centra odborné přípravy“ umožnil vybavit školní poloprovoz zařízením pro demonstraci výroby sýrů nebo stroji na balení potravin, jež je v souladu s platnými hygienickými normami.

„Hlavním úkolem praktické výuky je umožnit žákům a studentům získat praktické kompetence pro budoucí profesní uplatnění v oblastech přípravy, vlastní výroby a kontroly potravin, ale také v oblastech, jako jsou životní prostředí nebo služby. V průběhu školního roku probíhá praxe ve školním poloprovozu, kde se žáci a studenti seznámí nejdříve se zásadami správné výrobní praxe, naučí se dodržovat pravidla potravinářské hygieny a postupně se seznamují se základními operacemi nejen při zpracování mléka, ale také se základními kroky výroby ostatních potravin. Nedílnou součástí je i výuka v laboratořích analytické chemie a mikrobiologie,“ doplňuje ředitel.  (Na rozdíl od budoucích pekařů či cukrářů, jejichž žákovské výrobky se dostávají i do běžného prodeje, sýry vyrobené ve školním poloprovozu nemá veřejnost možnost ochutnat, protože v kategorii živočišných produktů jsou pravidla distribuce a prodeje podstatně přísnější.)

Poloprovoz a laboratoře jsou velmi praktickou přípravou na skutečný provoz, v němž se odehrává další část praktické výuky – odborné praxe. Odborné praxe u sociálních partnerů školy doplňují již získané návyky a dovednosti o možnost poznat moderní technologie, které jsou pro školu nedosažitelné. „Důležitou složkou této formy praxe je i týmová práce a nutnost komunikace na pracovištích,“ vysvětluje ředitel Zeman. Podle ročníků je praxe organizována jako skupinová nebo individuální. V prvním případě jde zpravidla o 14denní praxe pro  skupiny 5–8  osob. Individuální odborná praxe v délce 2 až 3 týdnů se obvykle uskutečňuje v okolí trvalého bydliště žáků a studentů.  To jim umožní získat přehled o podmínkách uplatnění u potenciálních zaměstnavatelů.

Podle jakých kritérií škola vybírá spolupracující firmy? „Významné je samozřejmě zaměření firmy – výroba určité potravinářské komodity nebo zaměření laboratoře. Důležitou roli však sehrává i možnost zajistit ubytování a personální garance kvality péče o praktikanta. Za dobu existence školy jsme vybudovali kontakty asi se stovkou sociálních partnerů, a to jak na úrovni nadnárodních společností, tak drobných farmářů,“ vysvětluje ředitel Zeman. „Při prvních kontaktech se většinou obracíme na absolventy naší školy v dané firmě, kteří velmi dobře vědí, jak je odborná praxe na školách našeho zaměření nutná. Pro firmy jsou praxe jednou z možností jak hledat budoucí zaměstnance se zájmem o zvolený obor. Vzhledem k současnému kritickému nedostatku techniků se firmy snaží vytvářet stále lepší podmínky pro uskutečňování praxe.“

Přehlídky chutí a vůní

Velmi atraktivním způsobem praktického vyučování jsou školní výukové přehlídky, jichž se účastní i žáci z jiných, obdobně zaměřených škol. Jedná se o odborné akce zaměřené na nácvik senzorického hodnocení potravin. „Žáci a studenti jsou rozděleni do skupin po asi 6 lidech a kolektivně hodnotí předložené vzorky potravin. Na první pohled je to jednoduché, ale určit správné pořadí vzorků k hodnocení od těch nejméně výrazných, srovnávat chuť, vůni a konzistenci s nějakým standardem, k tomu správně používat chuťový neutralizátor – to není vůbec jednoduché. Navíc, výrobci jsou požádáni i o zaslání nestandardních výrobků a účastníci mají za úkol jejich vady jasně definovat, stanovit, co bylo jejich příčinou. A zároveň formulovat, jaká opatření by měla být přijata, aby k podobným případům nedocházelo,“ říká ředitel Zeman. Posledních přehlídek se účastnili rovněž žáci Střední Odborné školy ekologické a potravinářské z Veselí nad Lužnicí a posluchači Fakulty technologické UTB ve Zlíně.

Foto: Archiv VOŠP a SPŠM Kroměříž

dále k tématu z pohledu školy jako centra celoživotního učení