Podoby spolupráce škol a firem
Spolupráce škol se zaměstnavateli se zpravidla vyvíjí postupně. Školy a jejich partnerské podniky zpočátku využívají jen některé formy. Postupem času ovšem zjišťují, že nejlépe funguje spolupráce komplexní, při níž se různé formy vzájemně doplňují a navazují na sebe. Vzniká tak dlouhodobě udržitelný vztah, který umožňuje intenzivnější kontakt žáka s reálným pracovním prostředím na straně jedné, i lepší kontakt zaměstnavatele se školou a vzdělávacím systémem na straně druhé.
Spolupráce se zaměstnavateli by měla být smluvně zakotvena a obě strany by měly dbát na její pravidelné vyhodnocování a rozvíjení její kvality.
Nejčastější formy spolupráce škol a zaměstnavatelů:
- vybavení školy pomůckami a materiálem,
- jednorázové exkurze a přednášky odborníků,
- realizace odborného výcviku a odborných praxí na pracovišti zaměstnavatele,
- stáže učitelů v reálném pracovním prostředí,
- aktivní participace zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách, vedení maturitní práce,
- společný nábor,
- tvorba profilu absolventa a školního vzdělávacího programu,
- stipendijní a motivační nástroje,
- volnočasové aktivity a soutěže pro žáky.
Důležitou roli v podobách vzájemné spolupráce hraje i region, ve kterém se škola nachází, velikost spolupracujícího podniku a v neposlední řadě také tradice, zkušenosti a míra flexibility na obou stranách.
Společným rysem všech zaměstnavatelů, kteří o spolupráci se školou usilují, je zájem o kvalitního absolventa, připraveného v souladu s jejich aktuálními potřebami, které mohou být různě specifické. Základním předpokladem, aby spolupráce vůbec vznikla, je na straně školy ochota přizpůsobit v rámci možností daných RVP vzdělávací obsah i organizaci výuky požadavkům zaměstnavatelů.
Na straně zaměstnavatelů je předpokladem ochota investovat do spolupráce se školou své zdroje – čas svých odborníků, materiálně technické zázemí, finanční prostředky (např. na motivační programy pro žáky) i své dobré jméno.
Přizpůsobení školy potřebám zaměstnavatelů se často týká následujících oblastí:
- vhodná oborová struktura školy,
- navýšení podílu praktického vyučování v ŠVP,
- změna organizace praktického vyučování,
- propojení obsahu se standardy NSK, zkvalitnění obsahu praktického vyučování a jeho přizpůsobení potřebám trhu práce,
- umožnit žákům ve větší míře produktivní práci,
- spolupracovat se zaměstnavateli různé velikosti a typu,
- zajistit, aby všeobecně vzdělávací předměty a odborná teorie měly průpravný charakter pro praktické vyučování v oboru,
- uvažovat o oboru v širším kontextu – soutěže, inovace, celoživotní vzdělávání,
- komplexní využití možností spolupráce se zaměstnavateli,
- kvalitní personální zajištění výuky na straně školy i zaměstnavatele.
Hlavní výzvy v této oblasti
- zvýšit podíl praktického vyučování v ideálním případě na pracovištích a zkvalitnit ho,
- zajistit, aby všeobecně vzdělávací předměty a odborná teorie měly průpravný charakter pro praktické vyučování,
- personálně zajistit kvalitní spolupráci škol a firem – koordinátor spolupráce, vzdělávání instruktorů, stáže učitelů,
- aplikovat důsledně úplný cyklus kvality – plánování-realizace-zhodnocení-revize – na celou oblast spolupráce (od ŠVP, po konkrétní praxi žáka),
- udržitelný model financování,
- regionálně vyvážená struktura škol a jejich oborová nabídka.