Péče o nadané? Jen olympiády a soutěže nestačí…
Dotazníkové šetření projektu P-KAP z konce roku 2018 odhalilo, že podpora žáků s nadáním a mimořádným nadáním patří ve školách v rámci podpory inkluze mezi nejméně často realizované aktivity. Například aktivitu formulovanou v dotazníku jako „Rozvoj nadání nadaných žáků škola podporuje skupinovou výukou, skupiny mohou být tvořeny žáky z různých ročníků” uvedlo pouze 18 % škol. 27 % škol uvedlo, že pro žáky s mimořádným nadáním zpracovává individuální vzdělávací plány. Aktivitu „Učivo určené nadaným žákům je rozšiřováno a prohlubováno v souladu s jejich předpoklady” využívá ve své praxi 38 % škol. V tzv. Mapování stavu inkluzivního vzdělávání na SŠ a VOŠ, které je v rámci P-KAP zaměřené na aktuální stav inkluze v jednotlivých školách, se ukazuje, že při práci s nadanými žáky je často klíčovým problémem už identifikace a diagnostika nadání.
Ke školám, jež se již několik let systematicky věnují mimořádně nadaným studentům, patří Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Ve škole funguje koordinátor péče o nadané, který komunikuje s třídními učiteli a vyučujícími. Ti bývají první, kdo si všimne výjimečnosti žáka (někdy dávají podnět i samotní rodiče). Koordinátor je v kontaktu i s ostatními rodiči, se spolupracujícími vysokoškolskými či vědeckými pracovišti. Škola pravidelně spolupracuje s Mensou ČR a díky tomu mají žáci možnost pravidelného testování. Tím se zároveň podporuje další vyhledávání talentů.
Snahou školy je rozvíjet všechny talenty – žáci mají možnost individuálních konzultací, kroužků a nepovinných předmětů. Škola jim nabízí i další aktivity, které zprostředkuje koordinátor nebo vyučující daných předmětů. Často souvisejí spíše s vyšším typem studia – gymnázium navázalo spolupráci s několika univerzitami i se společnostmi věnujícími se práci s nadanými žáky. Oblíbenou aktivitou jsou stáže na různých pracovištích Akademie věd, několik studentů se zapojilo do projektu Otevřená věda.
Pro školu, která chce soustavně pracovat s nadanými, objevovat a všestranně rozvíjet talent jednotlivých žáků, je inspirativním počinem ustavení koordinátora péče o nadané. Důležitá je dobrá spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou, s organizacemi věnujícími se nadaným a samozřejmě aktivní zapojení školního poradenského pracoviště, zejména je-li rozšířené o školního psychologa.
Gymnázia, jejichž cílem je primárně připravit absolventy k dalšímu vysokoškolského či vyššímu odbornému vzdělávání, by měla rozvíjet nadané žáky v široké paletě oborů. Střední odborné školy, jejichž úkolem je profesně zaměřená příprava absolventů, budou pravděpodobně usilovat o rozvoj nadání a talentů v oblastech, které se dotýkají odborností daných oborů. Podle konkrétních možností školy (personálních, materiálních atd.) však může být péče o nadané pojata rovněž komplexněji.
Foto: Pixabay, fotobanka zdarma (Gerd Altmann z Pixabay)