Nastává čas pro dlouhodobou spolupráci

Střední škola strojní, stavební a dopravní v Liberci patří k těm, které zpracovávají svůj první školní akční plán. Podle ředitele Jana Samšiňáka je příhodná situace pro dlouhodobou a komplexní spolupráci odborných škol a firem. A ŠAP k ní může pomoci.

Jedním z podkladů při tvorbě školního akčního plánu je i analýza dotazníkového šetření o potřebách školy. „Můj předchůdce vyplňoval tento dotazník v prosinci roku 2015,“ vysvětluje ředitel Jan Samšiňák, který se své funkce ujal v tomto školním roce. „Když se s odstupem času na dotazník dívám, zjišťuji, že se od té doby dost věcí změnilo. Co se před dvěma lety zdálo jako dobře nastavené a na slušné úrovni, kterou stačí udržovat, dnes otevírá prostor k výraznějšímu posunu,“ dodává.

magna excelsior.JPG

Jednu z největších změn zaznamenala oblast spolupráce školy s firmami. Zatímco před dvěma lety musela škola vyvíjet velkou iniciativu při navazování kontaktů, teď se situace otočila. „Troufnu si tvrdit, že 3-4krát za měsíc se v ředitelně setkávám se zástupcem nějaké firmy, která nás žádá o spolupráci. Probíhá personální obměna, lidé odcházejí do důchodu a je potřeba doplňovat kvalifikované pracovníky,“ říká Samšiňák a pokračuje: „Firmy už chápou, že sice mohou jednoduše získat levnou pracovní sílu z východní Evropy, ale kvalita práce má určité rezervy. Proto personalisté aktivně vstupují do jednání se školami a využívají všech možností k tomu, aby si u sebe ve firmě ´oťukali´ žáka ještě před získáním kvalifikace v oboru, který by se jim hodil, a mohli se rozhodnout, jestli ho po ukončení školy přijmou. V současné době většina našich žáků nachází své první místo právě ve firmě, v níž absolvovali odbornou praxi.“

Mezi významné regionální firemní partnery patří například RegioJet, Eurovia, Knorr-Bremse, autobusový dopravce BusLine, Magna Exteriors (výrobce plastových dílů pro automobilový průmysl), Česká pošta či Silnice Libereckého kraje.

Strojaři, do praxe!

Na reálných pracovištích absolvuje většinu odborného výcviku a praxe také většina žáků strojírenských oborů. „Snažíme se sice maximálně obnovovat naše strojní vybavení, ale v dílnách pořád ještě pracují některé soustruhy a frézky staré čtyřicet a více let,“ vysvětluje Jan Samšiňák. „Máme i nové CNC stroje nebo plastikářskou linku na výrobu vstřikovaných plastových výrobků – repertoár strojního vybavení, s nímž žáci pracují, je poměrně široký.  Ale vybavení reálných výrobních provozů je přece jen na jiné úrovni. I proto jsem rád, že máme možnost žáky umisťovat do provozních pracovišť, kde přijdou do kontaktu s aktuální moderní technikou.“

 „Velké firmy sice skýtají uplatnění v širším spektru vyučovaných oborů, ale prostředí je anonymnější. Menší firmy vybíráme zejména s přihlédnutím ke kvalitám konkrétního pracovníka, který se žákům věnuje. Umožňujeme jim vykonávat praxi i v místě bydliště, případně v rodinných firmách, pokud nabízejí příslušné obory,“ dodává ředitel. Zatímco učitel odborného výcviku pracuje se skupinou, instruktor v provozu se stará o jednoho či dva žáky a může velmi rychle reagovat na situaci. Například může žáka v rámci stanoveného vzdělávacího programu přemístit z jednoho pracoviště na jiné, které ho víc zaujme, kde mu práce půjde lépe od ruky, takže ho bude víc bavit a uspokojovat. Podstatným vedlejším efektem je pak zvýšení žákova sebevědomí, hrdost na výsledky vlastní práce, zvýšení pocitu odpovědnosti, lepší motivace k práci…

Vystupme ze zajetých kolejí

Současná situace na trhu práce otevírá prostor pro podstatně širší a komplexnější spolupráci školy se zaměstnavateli včetně zapojení firem do počátečního vzdělávání, než se zdálo reálné ještě před dvěma lety. A diskuse kolem příprav školního akčního plánu a jeho tvorba jsou podle ředitele Samšiňáka dobrou příležitostí „opustit zajeté dráhy“ a „vypnout pedagogický automat“.


INSPIRACE PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNOVÁNÍ A ŠAP

"Kdo se podílí na podkladech a účastní se plánování, víc vnímá svůj díl odpovědnosti a zároveň má i větší motivaci k prosazování změn"

Pokuste se do školního akční plánování zapojit co nejvíce pedagogických pracovníků, např. v rámci diskuse nad dlouhodobými cíli v oblastech akčního plánování, spolupráce pedagogů určitého předmětu i vzájemné komunikace o možnostech mezipředmětových vztahů, o způsobech uplatnění průřezových témat, o širších možnostech využití digitálních technologií ve výuce, o stávající spolupráci s firemními partnery a možnostech jejího rozšíření o nové formy, o cílech mobilit...

Akční plánování je živý proces, a kromě nezanedbatelné možnosti financovat řadu aktivit z prostředků evropských fondů a v režimu šablon, přináší také zkušenosti a podněty pro trvale udržitelné kvalitativní změny ve vzdělávání (užší zapojení zaměstnavatelů do vzdělávání, nové možnosti spolupráce se školami různých stupňů, se zahraničními partnery, zapojení moderních technologií do výuky i rozvojových aktivit mimo ni, do sebevzdělávání žáků i pedagogů v online prostředí, akcent na podporu žákovské podnikavosti, iniciativy a tvořivosti spolu s individuální i společenskou odpovědností atd.). Po prvních letech akčního plánování školy referují i o tom, že některé aktivity, které si naplánovaly a postupně realizovaly, se například staly inspirací pro inovaci jejich školního vzdělávacího programu.

dak, ilustrační foto: Magna Exteriors

Více k tématu tvorby ŠAP v SŠ SSD Liberec v: http://archiv-nuv.npi.cz/p-kap/liberec-skolni-akcni-plan