Machři roku

Odborných soutěží se žáci „éčkových“ oborů účastní společně s žáky oborů H – a nejen to, často v nich také vítězí. Odborné učiliště a Praktický škola Hlučín se může pochlubit opakovaným ziskem titulu Machři roku.

O tom, co stojí za úspěchy Odborného učiliště a Praktické školy Hlučín, jsme si povídali s mistrem odborného výcviku Janem Lasákem, který přijel se svými svěřenci do Prahy na soutěž pořádané Cechem malířů, lakýrníků a tapetářů.

Odborná soutěž se konala v dubnu 2018 jako součást doprovodného programu výstavy Památky – Muzea – Řemesla na Výstavišti Praha.  Zúčastnilo se jí 8 škol – partnerů zmíněného cechu. Šest škol nominovalo týmy žáků oborů H, 2 školy oborů E. K nim patřilo i Odborné učiliště a Praktická škola Hlučín. Reprezentoval ji žák 3. ročníku, který v uplynulém školním roce získal titul Machr roku, a nováček z ročníku prvního. „Je jen dobře, že se podívá, jak to na takových akcích chodí,“ usmíval se učitel odborného výcviku.

010070_05_037710.jpg

Zvládnou fládrování, malování říms i mramoru

V zadání soutěže bylo malování říms, fládrování a mramor. „Římsy – plastické linkování, stejně jako fládrování – malba imitující dřevo,  jsou techniky, které budou naši malíři v běžné praxi potřebovat,“ potvrzuje učitel odborného výcviku Jan Lasák. „Namalovat mramor je mnohem náročnější, součástí našeho školního vzdělávacího programu to není. Měli jsme s žáky necelý měsíc na přípravu, v rámci praxe si to soutěžní tým párkrát vyzkoušel.“  V průběhu soutěže už dvojice samostatně míchala barevné odstíny a pečlivě pracovala podle zadané předlohy.

Motivovat žáky k účasti v soutěžích nebývá v OU a PŠ Hlučín nijak složité. „Jezdí na soutěže rádi. Jsou dobří řemeslníci a vědí to – v loňském roce získali naši malíři a stolaři první místo v soutěži Machři roku, celkově soutěž naši žáci éčkových oborů vyhráli už třikát,“ vysvětluje učitel odborného výcviku. Tento projekt celostátních setkání učňovské mládeže, jehož cílem je popularizovat, zviditelnit a zlepšit renomé českého odborného školství, se koná od roku 2008 a pro účastníky je lákavá i finanční odměna, která připadá jak vítězné škole, tak soutěžícím žákům.

Možnost reprezentovat školu v odborných soutěžích a předvést své dovednosti jednoznačně přispívá k posílení sebevědomí žáků.

Rodiče se brání, zaměstnavatelé to neřeší

Z nejedné střední odborné školy zaznívá, že část žáků, kteří nastoupí do H oborů, má speciální vzdělávací potřeby a měla by být spíše v oborech typu E.  Zkušenosti hlučínské školy to částečně ukazují také.  Svou roli může hrát i skutečnost, že žáci „háčkových oborů“ jsou v určitých regionech například motivováni formou náborových stipendií, zatímco v E oborech tomu tak není.  „Význam má  i vzdálenost školy.  Má-li žák učiliště s E oborem 50 km daleko a háčkový obor nadosah, rodina zvolí školu, která je blíž. Až když žák výuku nezvládá, přejde k nám,“ říká učitel odborného výcviku. Někteří si s sebou však přinášejí negativní zkušenosti a pocity neúspěchu.

Pro rodiče je E obor jako první volba mnohdy stigmatizující – přesto výuční list, s nímž absolvent odchází, je stejný jako v odpovídajících oborech H. Zaměstnavatelé mezi nimi žádné rozdíly nedělají. Potvrzuje to i výkonný ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů Pavel Žatečka: „E nebo H obory, my to nerozlišujeme. Když přijdou kluci, kteří mají tátu nebo dědu malíře, když mají řemeslo v rodině, bývají skvělí už v prvním ročníku. Zaměstnavatele nakonec stejně zajímá hlavně výuční list, a ten je stejný. Důležité je, aby žáci byli dobře vedení, aby se jim mistři odborného výcviku pořádně věnovali,“ dodává. 

Hodně praxe a důraz na kvalitu

Hodně praktických zkušeností už v průběhu studia s důrazem na kvalitu je podle učitele odborného výcviku Jana Lasáka důležitý předpoklad budoucího dobrého pracovního uplatnění žáků. „V prvním ročníku jsou žáci v našich dílnách, naučíme je základy. Nejen řemesla, ale například i to, že dnes je jedním z důležitých požadavků zákazníků čistota a určitá ohleduplnost řemeslníků při práci v domech a bytech.“

V dalších ročnících žáci pracují převážně na zakázkách, které škola přijímá, pod dohledem svých učitelů. Významnou součástí výuky je poskytování okamžité zpětné vazby, včetně ocenění dobré práce.  V průběhu učení se někteří žáci pustí do malování doma, u známých či příbuzných – a vědí, že v případě potřeby mohou svému učiteli zavolat i v sobotu či v neděli, pokud narazí na problém, se kterým si nevědí rady. „Poradím jim, oni to opraví, a už si to budou dobře pamatovat. Čím víc praxe i s komplikacemi, které někdy přináší, tím lépe,“ konstatuje učitel Lasák.

Širší obzory

Škola se snaží nabídnout žákům možnost seznámit se i s navazujícími řemesly, případně s těmi, které jejich odbornosti na stavbě předcházejí. Budoucí malíři, tapetáři a lakýrnici mohou například absolvovat certifikovaný kurz práce se sádrokartony. Malíři zkoušejí lakýrnické práce – nátěry dveří, zárubní, radiátorů…

Zájemci se mohou naučit tisknout a vyřezávat nálepky a samolepky na školním sítotiskovém stroji a plotru – jedná se rovněž o certifikovaný kurz v oblasti, po níž je v současné době v regionu velká poptávka. Řada žáků si uvědomuje, že tyto certifikáty jim přinášejí určitou „přidanou hodnotu“ na pracovním trhu a rozšiřují možnosti jejich uplatnění.

Foto: Ze zadání odborné soutěže pořádané Cechem malířů, natěračů a tapetářů (z archivu cechu)