ROLE KRAJE A ŠKOLY V KRAJSKÉM AKČNÍM PLÁNOVÁNÍ

      Krajské akční plánování ve vzdělávací oblasti je nástrojem, který umožní zvýšit úroveň dlouhodobého plánování, strategického řízení i hodnocení kvality vzdělávací soustavy kraje i úrovně vzdělávání v jednotlivých školách.   

Na úrovni kraje vzniká krajský akční plán rozvoje vzdělávání. Jeho záměrem je prohloubit spolupráci kraje (jako nositele vzdělávací politiky i zřizovatele značné části středních a vyšších odborných škol), vedení škol a dalších subjektů, které se na vzdělávání podílejí (zaměstnavatelé, neziskový sektor, rodiče…). Je zaměřen zejména na ty oblasti vzdělávání, které se přímo dotýkají regionálního trhu práce a inovací.

Nejde o „izolovanou novinku“. Krajské akční plánování (KAP) se naopak snaží stavět na tom, co v kraji již vzniklo a využít těchto výstupů při diskuzi s partnery v území, příp. po dohodě s nimi převést tyto výstupy do jasně zacílených a konkrétních aktivit.

Krajský akční plán stanovuje priority a jednotlivé kroky nutné k dosažení cílů vzdělávací politiky v území na základě potřebnosti, naléhavosti a přínosů. Je podložen reálnými daty a analýzami a navazuje na důležité krajské dokumenty, zejména Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, Regionální akční plán (RAP), regionální Výzkumná a inovační strategie (RIS 3) aj. Je zpracováván ve spolupráci s partnery v území a s odborným garantem metodické podpory KAP. Umožňuje plánovat, a koordinovat  tematické oblasti intervencí v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), Operačním programu Praha: pól růstu (OP PPR) a v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) ve shodě s dlouhodobými potřebami a prioritami kraje a škol v území a s respektem k záměrům vzdělávání ČR.


Na úrovni škol vznikají školní akční plány nebo plány aktivit.  Střední či vyšší odborná škola, která se rozhodne vyzkoušet si akční plánování, má možnost vytvořit si s metodickou podporou odborného garanta projektu P- KAP vlastní školní akční plán (ŠAP). Je to strategický dokument, který vychází z dosavadních strategických a koncepčních materiálů školy. 

Užitečným zdrojem pro přípravu ŠAP je dotazník, který škola vyplňovala v rámci dotazníkové šetření Analýzy potřeb škol. Cílem výchozí analýzy při tvorbě ŠAP je zhodnotit současný stav (vč. intervencí z OP Vzdělání po konkurenceschopnost, regionálních operačních programů, příp. dalších dotačních programů) a naplánovat další posun školy a zlepšení kvality vzdělávání na delší časové období, vč. podmínek, které škola pro dosažení svých cílů potřebuje (vzdělávání pedagogů, aktivity zaměřené na žáky, potřeby v oblasti vybavení, spolupráce s partnery v území aj.).

ŠAP a PA jsou výsledkem spolupráce ředitele školy s pedagogy i s externími partnery (zástupce zřizovatele, zaměstnavatelé, úřad práce, jiné vzdělávací organizace apod.). Mezi nimi jsou i regionální odborníci na konkrétní oblasti intervencí sdružení v tzv. krajských minitýmech, které postupně vznikají v rámci rozvoje funkčního partnerství v území. Ti zůstanou školám k dispozici i po skončení programovacího období.

Po zpracování ŠAP může vybraná škola v případě relevantnosti v návaznosti na příslušnou výzvu  Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) předložit žádost o individuální projekt pro zajištění svých potřeb konkrétně definovaných právě v ŠAP. V případě žádosti o investice směřované do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) musí být tyto investiční záměry schváleny Regionální stálou konferencí (RSK) jako součást tzv. Rámce infrastruktury, který je přílohou ke KAP.

Podrobnosti k tvorbě ŠAP nebo plánů aktivit (PA), což je jednodušší forma akčního plánování, najdete v sekci METODICKÁ PODPORA. Informace o školách zapojených v jednotlivých regionech a zpracovávajících vlastní školní akční plán či plány aktivit najdete v sekci KRAJE.


Vztah KAP a P-KAP

Projekt P-KAP metodicky podporuje aktivity spojené s krajským akčním plánováním tak, aby přispěly k:

  • zavedení priorit vzdělávací politiky MŠMT a kraje do praxe škol,
  • systémovému zlepšení řízení škol a zvýšení kvality ve vzdělávání, 
  • začlenění dlouhodobého plánování jako nástroje ke kvalitnímu řízení škol,
  • rozvoji znalostí vedení škol a zřizovatelů škol v oblasti akčního plánování,
  • sdílení zkušeností mezi vedením škol navzájem – v rámci worskshopů, v aktivitách, které vykonává realizační tým – jde o výměnu dobrých zkušeností, příkladů dobré praxe atd.,
  • dostupnosti kvalitního vzdělávání pro každého žáka,
  • rozvoji funkčních partnerství v území, která umožní/usnadní realizaci dalších náročných intervencí v území (inkluze, podpora marginalizovaných skupin, kvalita vzdělávání, spolupráce škol a trhu práce) – propojení škol a dalších subjektů, které se následně mohou zapojit jako partneři do realizace aktivit v projektech jednotlivých škol.