Karlovarský

KV_buildings-1207827_1920.jpg Nejvýznamnější prioritou KAP je podpora odborného vzdělávání. Její součástí je optimalizace oborové struktury škol podle potřeb trhu práce s ohledem na uplatnitelnost absolventů. Zřetel bude brán na kvalitu odborného vzdělávání v konkrétních školách (např. spolupráce školy s firmami, úspěšnost žáků u maturitních a závěrečných zkoušek). Kraj plánuje zřídit krajské kontaktní místo pro spolupráci škola a firem a pilotně ověřit pozici krajského metodika pro tuto spolupráci. Součástí kvalitního odborného vzdělávání by měla být i schopnost komunikovat o odborné problematice v cizím jazyce. Na druhém místě je podpora kompetencí k podnikavosti, kreativitě a iniciativě. KAP mj. plánuje, aby alespoň 25 % škol rozvíjelo podnikavost žáků též v neekonomických předmětech. Třetí nejdůležitější oblastí KAP je celoživotního učení, včetně jeho propagace mezi veřejností, motivace středoškolských pedagogů k lektorské činnosti a jejich kvalifikační příprava. Významným cílem je provázání počátečního a dalšího vzdělávání, které přispěje ke snížení předčasných odchodů ze vzdělávání. Školní vzdělávací programy by se postupně měly přiblížit standardům NSK. S tejné pořadí důležitosti přikládají zmíněným oblastem i školy Karlovarského kraje.  

Prioritou č. 1 je v Karlovarském kraji podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škola a firem. Prvním cílem KAP je zahájení jednání o optimalizaci oborové struktury škol v kraji. Dalším cílem je větší propojení odborného vzdělávání s praxí. Má k ní přispět i krajské kontaktní místo a krajský metodik pro spolupráci škol a firem. Kraj plánuje pravidelně pořádat workshopy pro výchovné a kariérové poradce a personalisty firem, školy by měly tvořit a revidovat své ŠVP ve spolupráci s firmami. Do těchto aktivit by se mělo zapojit minimálně 30 % škol. Alespoň 60 % škol má pořádat akce pro rodiče a žáky, které mají motivovat k zájmu o učební obory a k ukončení již započatého studia, účastnit se soutěží odborných dovedností a propagovat zručnost svých žáků. K dalšímu profesnímu vzdělávání chce KAP motivovat učitele odborných předmětů a odborného výcviku. Kraj  plánuje zajistit finance na vzdělávání pedagogů, které se ukáže jako potřebné, ale není dosud akreditované jako DVPP.


Druhou podporovanou oblastí je rozvoj kompetencí k podnikavosti, kreativitě a iniciativě. Alespoň 25 % škol v kraji by mělo rozvíjet aktivity vedoucí k podnikavosti i v neekonomických předmětech, např. formou sdílení příkladů dobré praxe a tuzemských i zahraničních didaktických materiálů. Učitelé by se měli prezenčně vzdělávat v této oblasti, účastnit se akcí s partnery z podnikatelského prostředí. Školy by měly zintenzivnit své kontakty s podnikateli v regionu při podpoře skupinových akcí (besedy, exkurze, prezentace), ale i při podpoře podnikatelských, inovačních, nekonformních nápadů a projektů jednotlivých žáků. Hodnotné podnikatelské a inovační iniciativy chce kraj podpořit vlastním dotačním programem. Přímou zkušenost s podnikáním formou fiktivních či reálných firem by měli získat žáci alespoň 20 % škol.


Nejdůležitějším cílem v oblasti podpory celoživotního učení je provázání počátečního a dalšího vzdělávání – alespoň 20 % škol má systematicky odborně pracovat s žáky ohroženými školním neúspěchem, kterým hrozí předčasný odchod ze vzdělávacího systému. Na úrovni kraje vznikne koncepce krajského centra celoživotního učení a budou zahájena jednání o jeho zřízení. Alespoň 20 % SOŠ, SOU a VOŠ by mělo přiblížit své ŠVP standardům profesních kvalifikací tak, aby žák mohl snadněji získat profesní kvalifikaci, pokud neukončí studium standardní formou. Kraj se chce zaměřit na propagaci dalšího vzdělávání i mezi veřejností a zaměstnavateli a motivovat školy, aby nabízely profesní i zájmové kurzy (vč. akcí pro seniory). Alespoň 10 % škol by mělo rozvíjet centra celoživotního učení – přizpůsobit a zatraktivnit školní prostředí dospělým, vzdělávat své pedagogy jako lektory DV, vyčlenit pracovníky na koordinaci  a administraci dalšího vzdělávání, kteří budou spolupracovat s kariérovým/výchovným poradcem školy.


Čtvrtou prioritou karlovarského KAP je podpora polytechnického vzdělávání a matematické gramotnosti. Minimálně 30 % škol má využívat netradiční formy výuky (např. tandemová), propojovat teoretické poznatky s životem, využívat polytechnická vzdělávací centra k výuce (kraj zajistí finanční podporu na dopravu do těchto center). KAP počítá též se vzděláváním pedagogů (DVPP na polytechniku, mezipředmětové vztahy). Alespoň 20 % škol má využít odborníky z praxe ve výuce, případně jako vedoucí odborných prací žáků. Kraj plánuje setkávání pedagogů SŠ a ZŠ i užší provázání polytechnické vzdělávání obou stupňů škol, například sdílením vybavení i v rámci volnočasových aktivit žáků ZŠ v prostorách SŠ a zapojením středoškoláků do výuky mladších dětí, což by mělo přispět ke zvýšení zájmu o polytechnické obory.


Za důležitou oblast považuje KAP podporu individualizovaného a dostupného kariérové poradenství. Chce podpořit vznik samostatných kariérových poradců a vzdělávání pro tuto činnost (DV, semináře i on-line knihovna pro odborné materiály). Kariérový poradce na SŠ by měl spolupracovat s poradci v ZŠ a zároveň uplatňovat poznatky z aktuálního monitoringu trhu práce.

V rámci podpory ICT kompetencí počítá KAP se „školením do sborovny“, které je zaměřené na zapojení ICT do výuky.


Odborný garant v Karlovarském kraji

Bc. Hana Šnajdrová


KRAJSKÝ AKČNÍ PLÁN ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a další novinky ze vzdělávací oblasti v Karlovarském kraji 

KAP 1-KVK.pdf


INSPIRACE A ZAJÍMAVÉ ZKUŠENOSTI ZE ŠKOL V KRAJI