Funkční čtení a jak ho dostat do výuky napříč předměty

Z II. vlny dotazníkového šetření potřeb škol (2018) projektu P-KAP vyplynulo, že mezi nepříliš často realizované aktivity v rámci rozvoje čtenářské gramotnosti ve školách patří realizace dílen čtení ve výuce a výuka čtenářských strategií. Přestože se jedná o metody účinně rozvíjející čtenářskou gramotnost žáků a studentů, dle výše uvedeného dotazníkového šetření realizuje dílny čtení ve výuce pouze 30 % škol, což je stejné procento škol, které se věnuje výuce čtenářských strategií. Výstupy šetření dále ukázaly na to, že 24 % škol při realizaci činností v rámci rozvoje čtenářské gramotnosti naráží na chybějící spolupráci mezi učiteli a 29 % škol na chybějící koordinaci problematiky napříč školou. Praxe však ukazuje, že bez koordinované a mezipředmětové spolupráce učitelů na rozvoji čtenářské gramotnosti žáků a studentů je dosahování žádoucích změn ztížené, ne-li nemožné.

Způsob, jak se s tím vypořádat, nalezli například na Obchodní akademii v Liberci. Po vyzkoušení několika typů organizačních schémat, jak zařadit do výuky metody funkčního čtení napříč předměty, zakotvili u jednoho modelu, který se osvědčil i z hlediska fungující spolupráce mezi učiteli.

girl-1034421_1920.jpg

Poměrně trnitou, ale vytrvalou cestu ke kýženému výsledku podrobně popisuje Mgr. Tereza Podholová, vyučující českého jazyka a společenských věd na OA Liberec:

“Funkčnímu čtení jsme zpočátku věnovali 1 hodinu týdně po celý první ročník a metody podporující čtenářskou gramotnost jsme samozřejmě dál využívali celou dobu studia. Docházelo však k tomu, že jsme potřebovali například při hodině literatury použít metodu, které jsme se dosud ve funkčním čtení nevěnovali.“ (model 1)

„Proto jsme změnili časové rozložení. Celé Funkční čtení jsme přesunuli na začátek 1. ročníku. Věnovali jsme se mu soustavně (každou hodinu ČjL, tj. 4 hodiny/týden) přibližně 2 měsíce. Ale ani tento model se neukázal jako praktický a vyhovující.“ Přestože studenti byli se všemi metodami seznámeni a měli je aktivně používat v různých předmětech (zaznamenávat si do tabulky jejich využití, vyhodnocovat klady a zápory metod), ukázalo se, že nejenže studenti nedokázali metody samostatně používat, ale nepodařilo se tímto ani zajistit fungující spolupráci mezi učiteli. (model 2)

A tak na OA Liberec nastavili třetí model, který drží doposud. Na začátku 1. ročníku se studenti seznámí pouze se základy a jednotlivé metody vysvětlují a demonstrují v průběhu celého studia. Každý vyučující si tak může zařadit metodu tam, kde jemu, popř. třídě bude vyhovovat, či tam, kde uzná za vhodné. Mezi vyučujícími potom dochází k vzájemné reflexi, sdílení kladů a záporů použitých metod, k předávání poznatků a k maximální spolupráci.

Tento přístup přináší velmi zajímavé výsledky pozorování. Prakticky při každé hodině sledují úroveň čtenářské gramotnosti a tomu také přizpůsobují různé používané metody. Klasické testování tedy neprovádějí, není třeba, neboť výsledky lze pozorovat postupně při práci s textem a mírou dopomoci učitele. Někdy provádějí srovnání čtenářské gramotnosti pomocí stejné metody a stejného tématu u různých ročníků. Dovoluje to vidět posun u starších ročníků, i to, na čem je třeba zapracovat u mladších ročníků.

To, že některé metody studenti sami začínají používat i v jiných předmětech než v Českém jazyce, je utvrzuje v tom, že zvolili správnou cestu a budou nadále pokračovat v rozvoji čtenářské gramotnosti svých studentů. Nastolený model se jim zatím jeví jako nejvíce přínosný a jsou rádi, že i někteří vyučující odborných předmětů začínají pomalu tyto metody také používat. Zavádění některých metod je poněkud obtížnější, protože o nich studenti nemají žádné povědomí, takže je učí tzv. od píky. Je to sice náročnější práce (vyžaduje víc času a někdy i zjednodušení), ale rozhodně je přínosem. Sami studenti hodnotí používané metody velmi kladně.

Podrobně k jednotlivým metodám v článku zde: http://www.nuv.cz/p-kap/funkcni-cteni-na-obchodni-akademii-liberec

Foto: fotobanka NÚV