Firmy se nedokážou přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků, uvádí 37 % škol

Jako nejčastější překážku školy uváděly fakt, že se firmy nemohou přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků (ve II. vlně dotazníkového šetření se jednalo o 37 % škol). Pro firmy představují problém často žáci z oborů kategorie E, kteří mají různá zdravotní a jiná znevýhodnění. Pro tyto žáky je však praktická příprava klíčová. Na příkladu Střední školy profesní přípravy v Hradci Králové je ale možné vidět, že i tito žáci se na pracoviště firem mohou dostávat pravidelně.

SŠPF Hradec Králové aktuálně nabízí vzdělávání v 10 oborech kategorie E. Podle zástupkyně ředitele Carmen Simonové se v prvním ročníku tematicky zařazují exkurze na pracoviště, které mají souvislost především s teoretickou odbornou výukou, ale i exkurze a stáže do firem, kde je žákům umožněn jeden den pracovního tréninku. Tímto způsobem navazuje škola spolupráci se sociálními partnery, u kterých žáci vykonávají odborný výcvik. Protože žáci se specifickými potřebami mají problémy se přizpůsobit a každá změna je pro ně náročná a  problematická, mohou si tak pomalu zvykat na místo a lidi, s nimiž budou v kontaktu.  

Fotolia_2278140_Subscription_XL.jpg

Ve druhém ročníku už je nabízen trénink a stáž s instruktorem-mentorem. Pracovní tréninky jsou většinou dvoudenní, ale pro některé žáky jsou pracovní stáže až v délce jednoho týdne. Jedná se o žáky, kteří jsou schopni po zdravotní a sociální stránce pracovní týden pod dohledem instruktora odborného výcviku zvládnout. Instruktor je zaměstnanec firmy, který je určen jako mentor pro jednotlivé žáky. Se školou je taktéž v pracovněprávním vztahu (většinou formou DPČ) a tím je zajištěno, že se škola nemůže vymanit z odpovědnosti za žáka při vzdělávacím procesu. 

Třetí ročník je již více zaměřen na profesní přípravu. Každý týden žák navštěvuje 2 dny teoretickou výuku (především odborné předměty a jejich aplikace do praxe) a 3 dny absolvuje odborný výcvik. Tento odborný výcvik může kromě školních dílen absolvovat také u zmíněného sociálního partnera, se kterým má škola smlouvu o zajištění odborné praxe žáků. Výcvik zde standardně probíhá za přítomnosti učitele odborného výcviku nebo instruktora praktického vyučování, případně mentora určeného z řad pracovníků dané firmy.

Žák, který ze zdravotních či jiných důvodů nemůže být zařazen do firmy na pracovní stáže, musí absolvovat alespoň 1 týden ve vhodné firmě pod dohledem učitele odborného výcviku (aby byl jednou schopen se přizpůsobit firemním nárokům). Většina žáků takovýto režim a určitý tlak zvládá. Žáci se v těchto firmách střídají po 3 měsících a během nich mají možnost vyzkoušet si zdokonalování praktických úkonů přímo v reálu. Pro žáky má tento způsob výuky jednak velký význam pro uplatnění, ale také pro zvýšení profesionality v oboru. Veškeré úkony, které musí žák splnit v závislosti na tom, co předepisuje RVP a  ŠVP, se pravidelně kontrolují na takzvaných srovnávacích dnech či zkouškách v dílnách školy, nebo přímo ve firmách.

Některé firmy zajišťují žákům i absolventskou praxi, která je velmi prospěšná pro žáka absolventa, který ještě není na stejné úrovni jako zkušený pracovník, a tedy potřebuje pomoc, radu nebo delší čas na vykonávanou práci. Tato absolventská praxe trvá 40 h – 240 h a většinou je řešená za pomoci projektů ve spolupráci s Královéhradeckým krajem (např. projekty Úspěšný absolvent nebo Praxe bez bariér, který využívá sociálně prospěšného podnikání). Jedná se o možnost vstupu do firmy v pozici brigádníka, který je v pracovněprávním vztahu s firmou, ale má přitom přiděleného mentora, který mu pomáhá v rutinních záležitostech. Tento mentor je placen z projektu a napomáhá vstupu absolventa do zaměstnání.

http://www.nuv.cz/p-kap/zajistit-pripravu-zaku-se-svp-na-pracovistich-neni-sci-fi