Vzdělávání pedagogů na téma: Jak ošetřit třídní klima?

Předčasné odchody ze školy (potažmo ze vzdělávání) mívají řadu příčin – může k nim přispívat i atmosféra ve třídě a školní klima.  S  tím velmi úzce souvisí nastavení vztahů a schopnost pedagogů i vedení školy včas rozpoznat a řešit problémy související s třídní dynamikou a vytvářet prostředí bezpečné pro všechny…

V červnu 2019 byl na pražském magistrátě slavnostně zakončen 2letý vzdělávací program pro pedagogy Škola pro všechny – minimalizace šikany, který byl financovaný z OP Praha – pól růstu ČR. Interaktivní zážitkový vzdělávací program absolvovalo na 500 pedagogů a ředitelů z 32 středních a základních škol.

you-x-ventures-Oalh2MojUuk-unsplash.jpg

„Šlo nám o to, aby se zúčastnili ti, kteří chtějí na klimatu své školy opravdu pracovat a potlačovat tak šikanu už v časných stádiích.  Navíc jsme požadovali účast vedení a většího počtu pedagogů z každé školy, u SOU například i učitelů odborného výcviku,“ vysvětluje Jana Havlíková, koordinátorka školské prevence z Odboru sociálních věcí Magistrátu hl. m. Prahy. Před několika lety vzděláváním sama prošla a prosadila první běh programu, tenkrát financovaného z prostředků magistrátu a určeného pro zástupce středních odborných učilišť, která byla vyhodnocena z hlediska školní atmosféry a rizika šikany jako nejproblematičtější. Skutečný efekt takového vzdělávání můžeme změřit až s jistým časovým odstupem – dnes je už možné konstatovat, že situace v těchto SOU se zlepšila. „Pokud si učitel nabyté vědomosti a dovednosti v praxi neozkouší, nepracuje s nimi dál, postupně upadají a po čase je není schopen realizovat,“ říká Jana Havlíková.

Osamocený pedagog trvalou změnu neutáhne

 „Kompetence a dovednosti pracovat s třídním kolektivem, se skupinovou dynamikou nezískáte na osmihodinové přenášce, potřebujete si je v bezpečném prostředí dostatečně odzkoušet. Součástí kvalitního vzdělávání proto musí být sebezkušenostní výcvik,“ dodává koordinátorka školní prevence pražského magistrátu. Zmíněný dvouletý program, realizovaný občanským sdružením AISIS, zahrnuje i půlroční pomoc přímo ve školách formou konzultací či supervizí při nastavování nových procesů systematické péče o školní a třídní klima, v případě potřeby také při řešení konkrétních případů šikany.

Supervizor pracuje přímo ve škole i s pedagogy, kteří se vzdělávání neúčastnili, potvrzuje Ing. Alena Kocourková, ředitelka pražské OA Dušní. „Společně s třídními učiteli například rozebíral vyhodnocené žákovské dotazníky, které mapovaly sociální kompetence žáků, zjišťovaly, zda někdo nezůstává ve třídě bez kamarádů a není vylučován z kolektivu, jak je žáky vnímaná verbální agrese, jestli jsou ve třídě deklarovaná vztahová pravidla, jak se dodržují atd.“ Kromě ředitelky, metodičky prevence a dalších pěti přímo proškolených kolegů jsou tak do programu péče o školní klima vtahováni i třídní učitelé.

„Všechny nové poznatky a dovednosti budeme postupně uvádět do života školy a seznamovat s nimi další učitele i nepedagogické pracovníky,“ potvrzuje Mgr. Marta Bendová, metodička prevence. „Přehled o tom, jak se k sobě žáci chovají mimo třídu, mají často právě uklízečky, kuchařky nebo školník, před nimiž se dívky a chlapci mnohem méně kontrolují než před pedagogickým dozorem. Proto by i oni měli vědět, jakých varovných signálů si mají všímat a kam se s takovou informací obrátit,“ doplňuje Mgr. Havlíková z Magistrátu hl. m. Prahy. 

ŠAP a rozšířené školní poradenské pracoviště výhodou

Dlouhodobá a systematická péče o bezpečné školní a třídní klima je v OA Dušní ve školním akčním plánu tematicky zařazena do oblasti podpory inkluze. K iniciátorkám činností a aktivit, které tento cíl naplňují, můžeme vedle vedení školy a metodičky prevence jmenovat i školní psycholožku.

„V rámci polovičního úvazku bývá ve škole pravidelně 2 dny v týdnu. Věnuje se i žákům ohroženým školním neúspěchem. Ale pomáhá například i těm, kteří trpí trémou a nadměrným strachem ze zkoušení, písemných prací apod. Učí je relaxačním technikám, trénuje s nimi potřebnou koncentraci před výkonem,“ vysvětluje metodička prevence Bendová. „K těmto účelům jsme vytvořili malou komunikační místnost. Je v ní relaxační křeslo, stolek s židlemi, můžeme tu uvařit i čaj nebo kávu. V neformálním prostřední zde mluvíme s žáky, kteří se postupně učí i sami přicházet s vlastními problémy, nebo jednáme s rodiči.“

Poradenskou psycholožku škola aktuálně hradí prostřednictvím Šablon I. „Chceme pokračovat i v rámci Šablon II. Kdyby nebyla možnost dalších šablon, uvažujeme o tom, že bychom psycholožku hradili z našich mzdových prostředků, protože považujeme školní poradenské pracoviště rozšířené o psychologa jako velmi přínosné,“ potvrzuje ředitelka Kocourková.


Kantorské postřehy k dlouhodobému vzdělávání pedagogů

Ředitelka OA Dušní Alena Kocourková a metodička prevence Marta Bendová upozorňují na témata, které školy v souvislosti s dlouhodobým vzděláváním pedagogických pracovníků řeší:

  • dlouhodobá nepřítomnost pedagoga vždy ve stejné dny (hodiny) v týdnu

Pro školu by mohlo být výhodnější, kdyby se dlouhodobé vzdělávání, zejména pokud se ho účastní více členů pedagogického sboru, nekonalo stále v tytéž dny v týdnu, ale po určitém čase by se dny měnily – nepřítomnost vzdělávajícího se pedagoga tak dlouhodobě nebude postihovat jen určité třídy (problém může být zejm. u předmětů s nízkou hodinovou dotací). Na druhé straně však M. Bendová upozorňuje, že tato situace byla mj. pro školu podnětem k aktivnímu využívání prostředí Moodle k přípravě vyučovací hodiny.

  • pedagogové by uvítali vzdělávání na téma komunikace v konfliktu (zejm. s rodiči)

Budování bezpečného školního prostředí s sebou přináší i řešení konkrétních problémů v žákovském kolektivu, jež zahrnuje i jednání s rodiči. Pedagogům velmi často chybějí komunikační dovednosti v kontaktu s rodičem, který odmítá přijmout negativní informaci, nechce spolupracovat, vystupuje agresivně apod. Komunikační strategie a zásady komunikace s rodiči v krizových situacích je téma, které by pedagogové v rámci svého vzdělávání velmi uvítali.

  • zkrácení úvazku nejen pro výchovného poradce, ale i pro metodika prevence

Má-li se metodik prevence v této oblasti sebevzdělávat a vykonávat svoji funkci aktivně, nikoli jen formálně, považuje ředitelka školy za vhodné, aby měl možnost zkrácení úvazku podobně jako výchovný poradce. 


TIPY PRO ŠKOLNÍ AKČNÍ PLÁNY

  • podpora inkluze

Činnosti směřující do oblasti péče o bezpečné školní (třídní) prostředí pro všechny žáky lze v ŠAP ukotvit v oblasti podpory inkluze – počínaje vzděláváním pedagogů přes zřízení rozšířeného školního poradenského pracoviště po konkrétní aktivity (práce se skupinovou dynamikou třídy, s žáky ohroženými neúspěchem či vyloučením z kolektivu, s oběťmi šikany, s agresory, práce s rodiči aj.)

pozitivní vedlejší efekty v oblastech:

  • kariérové poradenství vč. prevence předčasných odchodů ze vzdělávání

Budování bezpečného klimatu, včasná detekce žáků ohrožených vyloučením z kolektivu, včetně schopnosti jim účinně pomáhat, se může pozitivně projevit i ve snížení určité části předčasných odchodů ze školy (ze vzdělávání). V případě odchodu z konkrétní školy se přitom nemusí jednat jen o ostrakizované či šikanované žáky, ale i o ty, jimž atmosféra, z níž tyto projevy vyrůstají, vadí.

  • digitální kompetence

Promyšlené využívání digitálních učebních zdrojů, např. ve sdíleném prostředí Moodle, částečně pomůže nahradit pravidelnou nepřítomnost vzdělávajícího se pedagoga a usnadní organizačně náročný úkol zajistit kvalifikované suplování. A zároveň přispívá k přirozené podpoře digitálních kompetencí žáků a informatickému myšlení napříč předměty.


FINANCOVÁNÍ AKTIVIT v oblasti péče o bezpečné školní prostředí prostřednictvím Šablon II:

  • dlouhodobé vzdělávací programy pro pedagogy

III. Aktivity pro SŠ/2. Osobnostně sociální a profesní rozvoj pedagogů SŠ, varianty šablon zaměřených na DVPP:  e) Inkluze:  4. Vzdělávání pedagogických pracovníků SŠ zaměřené na inkluzi – DVPP v rozsahu 24 hodin

  • školní psycholog

III. Aktivita pro SŠ/1. Personální podpora: 3. Školní psycholog – personální podpora SŠ


INSPIRACE PRO KRAJE (pro krajské akční plány a jejich implementaci)

Podporovat dlouhodobé další vzdělávání pedagogických pracovníků (aktivizační, interaktivní, prožitkové, zaměřené na trénink dovedností, příp. spojené se supervizí při zavádění změn do života školy) jako efektivní způsob nastartování pozitivní změny:

změna stereotypu: výuky, (ne)spolupráce, řešení problémů (vč. předčasných odchodů, nerovnosti v přístupu ke vzdělávání, často spojených s rizikem šikany) aj.

zvýšení participace zúčastněných na výsledku (motivace vedení, pedagogů, žáků, nepedagogických  pracovníků)

sdílení (v rámci školy i mimo ni)

Krajské zaštítění a současně financování kvalitních dlouhodobých vzdělávacích akcí pro pedagogy:

  • možnost financování kvalitních (ověřených) vzdělávacích akcí a programů, které si školy samotné nemohou finančně dovolit 
  • snadnější naplnění kapacity, možnost využít i renomované vzdělávací subjekty mimo kraj, možnost mezikrajové spolupráce
  • promyšlené, cílené vzdělávání pedagogických pracovníků více škol → efektivnější vliv na úroveň vzdělávání v kraji
Foto: Unsplash, fotobanka zdarma (Photo by You X Ventures on Unsplash)