Dotazníkové šetření v souvislostech
V letech 2015/16 a 2018 proběhlo v rámci projektu P-KAP plošné dotazníkové šetření potřeb škol. Podívejte se na některé výsledky v oblasti Kariérové poradenství a prevence předčasných odchodů ze vzdělávání i na doporučení a úspěšné příklady z praxe, jak překonávat překážky, na které školy narážejí. Případně proč a jak rozvíjet aktivity, jimž se školy zatím příliš nevěnují.
Pohovor s personalistou nanečisto
Ve II. vlně dotazníkového šetření potřeb škol (2018), realizovaného v projektu P-KAP, byl jako častá překážka rozvoje kariérového poradenství identifikován malý zájem ze strany zaměstnavatelů. Více než pětina škol uvádí také nedostatečné vzdělávání kariérových poradců i nedostatek příležitostí k tomuto vzdělávání. Příklad Gymnázia a SOŠ dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem ukazuje cestu, jak překonat nezájem zaměstnavatelů a zároveň umožnit odborný růst školním kariérovým poradcům.
Systematická příprava na pracovní trh už od prvního ročníku
Z dotazníkového šetření II realizovaného projektem P-KAP v závěru roku 2018 vyplynulo, že školy negativně vnímají malý zájem rodičů i žáků o kariérové poradenství (uvádí ho téměř polovina škol) a 45 % škol se potýká s nízkou časovou dotací pro poradce poskytujícího tyto služby. Zároveň však spolupráce s externími subjekty z oblasti kariérového poradenství nepatří ve školách k příliš často realizovaným aktivitám.(Externí odborníky lze v této souvislosti vnímat ze dvou pohledů - jako profesionální kariérové poradce a také jako odborníky v otázkách personální práce.) Bez předcházející přípravy a podpory se však mnozí absolventi škol obtížně adaptují na reálném pracovním trhu.