ink.gif 

 Ke stažení ve formátu pdf


Společné vzdělávání, pokud je prováděno správně, je přínosem nejen pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků nadaných, ale i pro žáky ostatní. Jde především o přizpůsobení edukačního prostředí žákům založené na schopnosti pedagoga diferencovat vzdělávací obsahy. Významnou roli v realizaci společného vzdělávání hrají školní poradenská pracoviště, která nesou odpovědnost za problematiku inkluze nejčastěji.

Jak oblast rozvíjet a podporovat?

  • Prospěšné je zajistit plnou funkčnost školních poradenských pracovišť (dále jako ŠPP) v základní formě (výchovný poradce, metodik prevence), podporovat jejich rozšiřování o školní psychology, speciální pedagogy a spolupracovat s kariérovými poradci na ZŠ i SŠ (volba vhodného oboru je jedním ze základních předpokladů úspěchu společného vzdělávání).
  • Vést pedagogy k  využívání formativního hodnocení a pedagogické diagnostiky v plné šíři (tj. v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb spojených s určitými handicapy, s nadáním i s kombinací obou složek u téhož žáka).
  • Vytvářet podmínky pro efektivní spolupráci pedagoga a asistenta pedagoga při práci s jednotlivým žákem i celou třídou. Věnovat prostor péči o pedagogy s cílem předcházení syndromu vyhoření (spolupráce s profesionálními supervizory, mentory, zážitkové semináře aj.).
  • Podporovat proces inkluze v odborné praxi žáků a podporovat využití oborů „E“ pro žáky se SVP.
  • Provazovat spolupráci školy s neziskovým sektorem. Využívat projektů neziskového sektoru (sociální programy pro školy, participace na výuce češtiny žáků s odlišným mateřským jazykem, využití např. sociálních asistentů pro podporu žáka v jeho sociálním prostředí a další).
  • Stabilizovat finanční zdroje a snižovat administrativní zátěž škol, jejich ŠPP i školských poradenských zařízení (ŠPZ – zejména pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra, popř. střediska výchovné péče), která souvisí s vykazováním podpůrných opatření.

Co rozvoj oblasti přináší?

  • Kultivace schopnosti přijmout diverzitu a porozumět rozdílům mezi lidmi (příprava na dospělý život v pestré inkluzivní společnosti).
  • Prostředí přizpůsobené žákům díky schopnosti pedagoga diferencovat vzdělávací obsahy a efektivně pracovat s heterogenními skupinami žáků při využití dostupných podpůrných opatření.
  • Zefektivnění komunikace škol a poradenských pracovišť (ve smyslu ŠPP, ŠPZ).
  • Možnost efektivního využívání podpůrných opatření v rámci školy i regionu.

Projekt P-KAP přispívá k podpoře inkluzivního vzdělávání uceleným pojetím tematické oblasti, podrobnou SWOT analýzou, širokou paletou příkladů z praxe a mapováním reálného stavu inkluze na SŠ a VOŠ v rámci ČR, které je spojené s praktickým adresným doporučením školám a se zpracováním souhrnných zpráv pro potřeby krajů jako zřizovatelů škol a tvůrců krajské vzdělávací politiky.


Konzultace a odborná podpora                
Mgr. Martin Pobořil, garant oblasti intervence – martin.poboril@npi_cz

Mgr. Jan Matouš-Malbohan, garant oblasti intervence – jan.malbohan@npi_cz