Možnosti formálních úprav témat jednotného zadání pro žáky se SVP

Pokud je to nezbytné vzhledem k typu a stupni zdravotního postižení žáka a jeho speciálním vzdělávacím potřebám, může škola témata jednotného zadání FORMÁLNĚ NIKOLIV OBSAHOVĚ upravit. Podmínkou je, že škola odpovídá za to, že téma přizpůsobené speciálním vzdělávacím potřebám žáka má obsah shodující se s obsahem tématu stanoveného v jednotném zadání. Tuto možnost využívají zejména speciální SŠ pro žáky se zdravotním postižením (sluchové postižení, zrakové postižení, tělesné postižení, kombinované vady, autismus, mentální postižení).

Lze ji ale využít i v běžných školách při individuální integraci žáka se SVP. Předpokládáme, že v případě individuální integrace jde většinou o žáka (žáky) s lehčím stupněm zdravotního postižení, který výuku ve společnosti ostatních žáků bez zdravotního postižení s podporou vhodných vyrovnávacích a podpůrných opatření zvládá, případně má vypracován individuální učební plán. Avšak je-li to nezbytné a vyplývající z doporučení školského poradenského zařízení ke vzdělávání žáka, nebo z doporučení zpracovaného přímo ke konání závěrečných zkoušek, je třeba témata stanovená v JZZZ potřebám individuálně integrovaného žáka (žáků) formálně přizpůsobit.
Formální úpravy témat stanovených v JZZZ mohou být leckdy vhodné i pro žáky s těžšími stupni specifických poruch učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, apod.).
V každém případě jde o to,

  • aby způsob zadání témat, která byla vytvořena pro běžné žáky, neznevýhodnil u závěrečné zkoušky podle jednotného zadání žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby;
  • aby žákovi bylo téma předloženo v takové formální úpravě, na jakou je zvyklý z průběhu svého vzdělávání;
  • aby žákovi jeho zdravotní postižení neznemožnilo pochopit zadané otázky a odpovědět na ně způsobem/způsoby, které byly průběžně využívány při jeho výuce a on je má (podle svých možností) osvojeny.

Formální úpravy témat stanovených v jednotném zadání mohou proběhnout tak, že

  • škola si stáhne JZZZ a získá témata ve formátu pdf., který nelze upravovat, a vybere si témata, která využije u závěrečné zkoušky; výběr témat by již měl zohledňovat i možnost uplatnit téma pro žáka (žáky) se SVP;
  • s pomocí vhodného software je převede do otevřeného formátu (např. Word) a přizpůsobí potřebám žáka/žáků, podle identifikačního čísla tématu ve tvaru T – xxxx, nebo T – xxxxx bude v případě kontroly zřejmé, že se jedná o téma z jednotného zadání příslušného oboru.

Počty témat, která škola pro žáka se SVP formálně upraví, musí odpovídat ustanovením vyhlášky č 47/2005 Sb., v platném znění (tj. nejméně 3 témata pro písemnou zkoušku, nejméně jedno téma pro praktickou zkoušku a nejméně 25 témat pro ústní zkoušku – viz kap. 2.4).


Příklady formálních úprav témat:

Zpracování témat jednotného zadání v internetovém informačním systému Nové závěrečné zkoušky (IIS NZZ ) umožňuje již nyní školám provádět formální úpravy u témat pro žáky se zrakovým postižením, tj. zvětšit písmo, změnit typ písma, zvětšit a zvýraznit obrázky.
Podle typu a stupně zdravotního postižení a speciálních potřeb žáků lze témata jednotného zadání upravovat například následovně:

PÍSEMNÁ ZKOUŠKA

možnost zestručnit formulaci otázek zadaných v rámci řešení tématu, změnit formu odpovědi žáka – např. na doplnění chybějících výrazů, převést otevřené otázky do formy testových – vhodné zejména u žáků se sluchovým postižením, kde se setkáváme s výraznou komunikační bariérou, i když nemají snížené intelektové schopnosti, nebo u žáků se specifickými poruchami učení, kde žákovi může dělat problém písemné zpracování zejména otevřených odpovědí, ačkoliv potřebné znalosti má, apod.;
možnost doplnit do zadání k otázkám grafické podklady, tj. obrázky nebo fotografie strojů, zařízení, materiálů, jiných předmětů – vhodné zejména u žáků s mentálním postižením, příp. u žáků s kombinovanými vadami, pokud žáci byli zvyklí používat ve výuce názorné ukázky, apod.;

PRAKTICKÁ ZKOUŠKA

možnost podrobněji rozpracovat pokyny k provedení úkolu, tvorbě výrobku, doplnit do zadání názorné ukázky – vhodné zejména pro žáky s mentálním postižením, případně pro žáky s kombinovanými vadami, ale i pro žáky se sluchovým postižením, aby snadněji pochopili zadání úkolu;
možnost ovlivnit organizaci zkoušky: například ředitel vybere ze zadání téma, které žáci řeší v rámci skupinové práce pod přímým dozorem a v zadání škola podrobněji rozpracuje požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci – to se využívá zejména v případě žáků s mentálním postižením, kteří by při praktické zkoušce mohli snadněji než jinak zdravotně postižení žáci přijít k úrazu;

ÚSTNÍ ZKOUŠKA

možnost doplnit téma podklady pro žáka názornými ukázkami tj. fotografiemi materiálů, strojů, zařízení, výrobků, příp. kresbami apod. – vhodné zejména u žáků s mentálním postižením;
možnost podrobněji rozpracovat osnovu zadání a požadované odpovědi u odborných otázek a realizovat ústní zkoušku chatováním na počítači mezi žákem a učitelem – což je vhodné zejména u žáků se sluchovým postižením, kteří si pak mohou vybrat, zda chtějí tuto zkoušku, která je náročná na schopnosti ústního vyjadřování a komunikaci, skládat ústně, příp. za přítomnosti tlumočníka ve znakované češtině, nebo písemně prostřednictvím vzájemného chatování se zkoušejícím pod dohledem zkušební komise.
Příklady, jak se s touto problematikou vyrovnávají v některých školách, naleznete na webových stránkách
http://www.nuv.cz/nzz2/2015


Na závěr této kapitoly je třeba zdůraznit, že při hodnocení výkonů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami při závěrečné zkoušce nelze zapomenout na to, že jedním z nejvýznamnějších cílů speciálního vzdělávání je umožnit žákovi začlenění do společnosti jako soběstačného člověka, který může žít plnohodnotným životem.
Z hlediska přípravy na povolání pak již nejde o dokonalé zvládnutí veškerých činností souvisejících s výkonem příslušné odborné kvalifikace, ale především o to, aby žák byl zaměstnatelný. Například některé obory kategorie E jsou již koncepčně uspořádány tak, aby jejich absolventi byli schopni vykonávat především rutinní pracovní činnosti požadované pro výkon dané profese, příp. pracovat pod přímým vedením. I přes toto omezení jsou však uplatnitelní na trhu práce.

Kromě toho nám vyučující žáků se speciálními vzdělávacími potřebami často potvrzují, že žáci se zdravotním postižením projevují o výuku a dosažení výučního listu většinou vyšší zájem, než žáci bez zdravotního postižení. Mnozí z nich totiž dosažení odborné kvalifikace pokládají za jeden z významných prostředků k tomu, aby se mohli zařadit do běžného života společnosti.