Co přinese projekt NZZ_2

V projektu NZZ_2 bude do roku 2014 dokončena reforma závěrečných zkoušek. Od školního roku 2014/15 se počítá s tím, že bude využití jednotného zadání pro školy povinné. Projekt umožní kvalitativní posun, jehož důsledkem bude zlevnění a zefektivnění procesu realizace nové závěrečné zkoušky v dalších letech. Novou závěrečnou zkoušku má na starosti Národní ústav pro vzdělávání, projekt řídí MŠMT a přispívá na něj Evropský sociální fond.

Podstatou nové závěrečné zkoušky je jednotné zadání, které se vytváří pro každý obor vzdělání. Na jeho vývoji spolupracují učitelé SOŠ a SOU s odborníky z praxe.
Sjednocení požadavků na obsah závěrečné zkoušky zvyšuje srovnatelnost výsledků vzdělávání v učebních oborech a má významný vliv na kvalitu přípravy žáků a jejich dobré uplatnění v praxi.

Školy využívají jednotná zadání dobrovolně

Významným znakem probíhající reformy je to, že se jednotná zadání každý rok ve školách reálně využívají, a to u stále rostoucího počtu škol a žáků. Od šk. r. 2009/10 jsou v březnu každého roku jednotná zadání zpřístupňována na webovém portálu všem školám.

Nová závěrečná zkouška není dosud povinná, ale přibližně tři čtvrtiny škol jednotná zadání přebírají a využívají u závěrečných zkoušek.

Projekt NZZ_2 připraví školy na situaci, kdy budou jednotná zadání povinná:

  • Projekt zajistí přípravu jednotných zadání pro nové obory vzdělání s
    rámcovými vzdělávacími programy a podpoří jejich využití ve školách.
  • Rozvine informační systém, který bude generovat úkoly z databanky přímo pro konkrétního žáka a umožní skládat písemnou zkoušku na počítači.
  • Nově navrhne e-learningové vzdělávání, které umožní efektivní distanční vzdělávání učitelů.
  • Zajistí sběr a zpracování dat o realizaci závěrečných zkoušek a výsledky
    postoupí MŠMT pro rozhodování v oblasti podpory kvality učňovského školství.
  • Připraví legislativní podmínky pro plošné zavedení nové závěrečné zkoušky od školního roku 2014/2015.

Dosavadní průběh reformy

Podnět ke sjednocování závěrečných zkoušek přišel ze škol, které učební obory vyučují. Od roku 2003/2004 se jednotná zadání začala zkoušet jen v několika málo oborech s výučním listem. Velký skok pak znamenaly projekty, financované z ESF a státního rozpočtu ČR: Kvalita I (2005–2008) a Nová závěrečná zkouška (2009-2012). Na ně bezprostředně navazuje současný projekt Nová závěrečná zkouška 2 (2012–2014). Díky těmto projektům se začala jednotná zadání prakticky používat na většině škol, přestože to pro ně není povinné.

Reformu závěrečné zkoušky má na starosti Národní ústav pro vzdělávání (dříve NÚOV) a řídí ji MŠMT. Její průběh významně urychlila finanční pomoc Evropského sociálního fondu.

Nová závěrečná zkouška v číslech

Počty jednotných zadání

  • 2007/08: 70 jednotných zadání pro 105 oborů vzdělání
  • 2008/09: 98 jednotných zadání pro 116 oborů vzdělání
  • 2010/11: 110 jednotných zadání pro 129 oborů vzdělání kat. H a 25 oborů kategorie E
  • 2011/12: 113 jednotných zadání pro 123 oborů vzdělání kat. H a 52 oborů kategorie E
  • 2012/2013: 106 jednotných zadání pro 81 oborů vzdělání kat. H a 41 oborů kategorie E

Podíl škol využívajících jednotná zadání

  • 2007/08: 50 % (pilotní školy)
  • 2009/10: 80 % (jednotná zadání zpřístupněna všem školám)
  • 2010/11: 76 % škol s obory vzdělání kategorie H, 28 % škol s obory kategorie E
  • 2011/12: 80,6 % škol s učebními obory kategorie H, 61 % škol s obory kategorie E
  • 2012/13: 85,7 % škol s učebními obory kategorie H a 77,2 % škol s obory kategorie E